Začátkem října se konají volby, které rozhodnou, kdo bude řídit třináct krajů. Neproběhnou úplně v celé republice – netýkají se Prahy – a na některých místech budou souběžné se senátními volbami, v několika obcích proběhne zároveň i referendum. Letos budou jiné mimo jiné tím, že první lidé budou hlasovat dva dny před jejich začátkem – již 30. září odevzdají své hlasy lidé s nařízenou karanténou nebo v izolaci kvůli covidu-19. Ostatní budou moci přijít do volebních místností od 14 hodin v pátek 2. října.
Kdo?
Voleb se může zúčastnit každý občan starší osmnácti let. Rozhodujícím datem je poslední den voleb, takže hlasovat může i ten, kdo oslaví osmnáctiny až 3. října. Na rozdíl od komunálních voleb, které proběhly před dvěma lety, mohou do krajských zastupitelstev vybírat pouze čeští občané a pouze lidé, kteří jsou v konkrétním kraji přihlášeni k trvalému pobytu.
Krajské volby se netýkají Prahy, takže člověk, který žije v satelitní obci ve středních Čechách, ale je přihlášen k pobytu v Praze, volit nemůže. Naopak ten, kdo bydlí v Praze, ale je přihlášen třeba v Karlovarském kraji, volit v regionu může, i kdyby tam obvykle dojížděl jen na Vánoce.
Kdy?
K volebním urnám bude možné standardně přijít 2. a 3. října, a to v pátek od 14:00 do 22:00, v sobotu pak od 8:00 do 14:00. Volební místnosti se tak zavřou na noc od 22:00 do 8:00.
Speciálním případem je potom hlasování lidí s nařízenou karanténou nebo izolací kvůli nakažlivé nemoci. Ti, kteří využijí možnosti přijet autem na zvláštní drive-in volební místa, budou hlasovat již 30. září od 7:00 do 15:00.
Krajské volby skončí úderem sobotní 14. hodiny, začne sčítání hlasů a do večera by měli být známi vítězové i poražení. Před čtyřmi lety byly relevantní výsledky sčítání známé mezi pátou a šestou hodinou večer, konečné kolem jedenácté.
Kde?
Do krajských zastupitelstev se bude volit ve všech krajích České republiky s výjimkou hlavního města. Praha má sice status kraje a její primátor zasedá například v Asociaci krajů, ale zároveň je městem a její zastupitelstvo vzniká při komunálních volbách, tedy v sudém nepřestupném roce. Pražané budou na magistrát volit v roce 2022. I v části Prahy se ale bude letos volit do Senátu.
Hlasovat v krajských volbách mohou lidé ve svých volebních okrscích nebo i jinde v rámci kraje. K tomu ale potřebují voličský průkaz. O jeho vydání je potřeba požádat radnici obce, kde má dotyčný své trvalé bydliště. Do 25. září je možné zaslat žádost písemně s úředně ověřeným podpisem nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky, následujících pět dnů do 30. září 16:00 ji lze ještě podat na obecním úřadu osobně. Oproti sněmovním či evropským volbám mají voličské průkazy podstatně menší územní platnost a nelze je použít jinde než v kraji, kde je volič přihlášen k trvalému pobytu. Například občan polipenské obce Přední Výtoň tak může s průkazem hlasovat v Českých Budějovicích, ale již ne v Plzni.
Jak?
Aby mohl občan volit, bude bezpodmínečně potřebovat dvě věci: občanský průkaz nebo cestovní pas a roušku. Měl by si s sebou vzít také sadu volebních lístků, kterou jsou radnice povinny doručit voličům nejpozději tři dny před začátkem voleb. Kdyby je ale někdo nedostal nebo zapomněl doma, volební komise mu dají náhradní lístky.
Samotná volba potom bude mít obvyklý průběh: Za plentou volič vybere kandidátní listinu strany, hnutí nebo volební koalice, která je mu nejbližší, vloží do volební obálky a tu vhodí do urny.
V krajských volbách je možné udělit preferenční hlasy – zakroužkovat lze maximálně čtyři kandidáty.
Tam, kde proběhnou souběžně krajské i senátní volby, musí volič dbát na to, aby si nespletl obálky. Obě se sice vhazují do téže urny, ale pro oba typy voleb jsou obálky odlišné a je potřeba vložit do každé správný lístek. Hlasovací lístek a obálka pro krajské volby budu šedé, pro první kolo senátních voleb žluté. Lístek musí volič vložit do obálky téže barvy, jinak by byl hlas neplatný.
Krajské a senátní volby se letos konají sice v řádném termínu, ale zároveň v době poznamenané pandemií nového typu koronaviru. Z toho vyplývá několik odlišností oproti všem dosavadním volbám. Kromě povinné roušky ve volební místnosti by měli voliči také dodržovat dvoumetrové rozestupy a někteří do volebních místností vůbec nebudou moci. Kvůli tomu, že letos počátkem října nejspíše bude mít nebývalé množství lidí nařízenou karanténu kvůli riziku, že se koronavirovou nemocí covid-19 nakazili, nebo izolaci, protože se u nich nákaza prokázala, změnili zákonodárci volební zákon. Nově umožnili hlasování z karantény, které ovšem proběhne již 30. září.
Nepůjde o korespondenční hlasování, nýbrž o bezkontaktní hlasování. Člověk v karanténě přijede autem – přičemž cesta k volbám podle zákona nebude porušením uložené karantény – na drive-in volební místo, které bude v každém okrese (celkem 78 v republice). Lidé, kteří nemohou nebo nechtějí jet k volbám autem, mohou také požádat, aby k nim přišla komise v ochranných prostředcích s přenosnou urnou. Volič o to musí požádat krajský úřad do čtvrtka před volbami (tedy do 1. října).
K lidem, kteří musí být doma kvůli covidu-19, vyrazí speciální komise, která předtím dohlédne i na hlasování z auta. S přenosnou urnou ale může navštívit lidi, kteří mají vážný důvod, proč nešli hlasovat, i okrsková volební komise. Ta na požádání posílá například ke starším lidem, kteří nemohou přijít do volební místnosti, dva své členy s urnou, úředními obálkami a náhradními hlasovacími lístky.
Situace v krajích
V krajských volbách se letos může změnit nebo potvrdit politické směřování třinácti regionů s výjimkou Prahy. Před čtyřmi lety bylo v krajských volbách nejúspěšnější vládní hnutí ANO, které získalo nejvíce hlasů v devíti krajích. Ve dvou – Jihočeském kraji a na Vysočině – zvítězila ČSSD a po jednom vítězství si připsali lidovci, kteří dominovali ve Zlínském kraji, a Starostové pro Liberecký kraj.
ANO ale v několika krajích, kde zvítězilo, nedokázalo sestavit koalici. Nakonec mu připadlo pouze pět hejtmanských křesel (Středočeský, Karlovarský, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj), stejný počet obsadila i ČSSD (Jihočeský, Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický kraj a Vysočina). Po jednom hejtmanovi mají lidovci (Zlínský kraj), Starostové pro Liberecký kraj (Liberecký kraj) a také komunisté (Ústecký kraj). V současnosti mají sociální demokraté o jednoho hejtmana méně, protože křeslo v Plzni je neobsazené a výkonem funkce je pověřena náměstkyně z ODS.
Ze současných hejtmanů obhajuje své posty většina. Z úřadujících hejtmanů nekandiduje pouze hlava Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). Složitá je ohledně obhajoby hejtmanského postu situace v Plzeňském kraji. Kraj je nyní bez hejtmana. Josefa Bernarda (dříve ČSSD) v červnu zastupitelé odvolali poté, co se rozkmotřil se svojí stranou. Bernard ale ve volbách kandiduje, ovšem jako nestraník za STAN. Náměstkyně Marcela Krejsová (ODS), která je nyní výkonem funkce hejtmana pověřena, sice usiluje o zvolení, ale až na pátém místě kandidátky své strany.
Celkem se do voleb přihlásilo 85 subjektů, v žádném kraji ale nenaleznou voliči v obálce tak vysoký počet volebních lístků. Kromě samostatných stran jde také o různé koalice sestavené pro konkrétní kraj, které jsou formálně samostatným subjektem, i když jej tvoří dvě nebo více stran, které jinde kandidují samostatně. Ve všech krajích podalo výhradně své vlastní kandidáty pouze pět subjektů – vládní ANO, sněmovní SPD a KSČM a dále Demokratická strana zelených a Rozumní. Například sněmovní TOP 09 kandiduje výhradně v koalicích s jinými stranami, nejčastěji s ODS nebo lidovci.
Referenda
Kromě voleb proběhnou 2. a 3. října na několika místech také místní referenda. Ty financují obce a proběhnou v oddělených hlasovacích místnostech.
O lokální problematice budou rozhodovat lidé v Chodově na Sokolovsku, kde budou moci rozhodnout o výstavbě obchodního centra, obyvatelé Nové Paky, kteří se vyjádří k využití průmyslové zóny na Mackově Hoře, ve Stříbře na Tachovsku proběhne referendum o stavbě plaveckého bazénu a v Ústí nad Labem-Střekově se bude hlasovat o stavbě supermarketu.
