Volit v Česku přes internet? Politici o tom mluví stále častěji

Praha – Možnost zvolit si své zástupce po internetu by v budoucnu mohli využívat i lidé v Česku. Tuzemští politici začínají o tomto způsobu hlasování mluvit stále častěji. Zavedení distančního způsobu hlasování byl věnován i dnešní seminář ve sněmovně. Elektronické volby spustilo před osmi lety Estonsko. V současnosti je testují také v Norsku a Švýcarsku.

Prvním krokem při zavádění elektronických voleb v Česku by mohlo být umožnit hlasování českým občanům žijícím v zahraničí. „Vidíme to jako překonání diskriminace vůči lidem, co hodně cestují nebo dlouhodobě žijí v zahraničí. Je škoda těm lidem neumožnit, aby participovali na našem domácím životě. Internet postupuje do všech oblastí života a bylo by dobré začít se bavit o jeho využití ve volbách,“ řekl České televizi poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Lidovci už loni v říjnu avizovali, že chtějí v koalici probrat možnost volit ze zahraničí korespondenčně a elektronicky už od roku 2017. Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) ale tehdy řekl, že považuje takovou myšlenku za nesmysl, který by vedl jen k dalším machinacím s hlasováním. Jeho stranický šéf, premiér Bohuslav Sobotka, se ale nyní internetové volbě nebrání: „Já jsem pro to, abychom pracovali v České republice na tom, abychom do budoucna umožnili lidem hlasovat i v elektronických volbách.“

A elektronickému hlasování se nebrání ani opozice. „Musíme hledat cesty, jak lidem politiku přiblížit,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Jsem přesvědčen, že to je volba budoucnosti,“ dodává šéf komunistů Vojtěch Filip.

Zněly i jiné návrhy na zvýšení účasti

Nízká účast v loňských volbách do Evropského parlamentu, ale i v podzimních obecních volbách přiměla politiky k úvahám, jak zvýšit zájem veřejnosti. Podle vicepremiéra Andreje Babiše by pomohla změna volebního dne. „Já bych chtěl navrhnout zákon, kde řekneme, že budeme volit ve čtvrtek. (…) Pokud volíme v pátek, sobotu a je hezky, tak lidé nevolí,“ nastínil. Prezident Miloš Zeman potom doporučil zavést volební povinnost. Ta funguje v Belgii, neúčast se trestá 50 eury, ovšem nanejvýš čtyřikrát za patnáct let. Poté je (ne)volič vyškrtnut z volebních seznamů.

Převáží výhody nad rizikem? Experti pochybují

Na rizika, která s sebou může elektronické hlasování přinést, poukazují i politologové. Podle Matěje Trávníčka z Univerzity Karlovy může docházet ke kupčení s hlasy, a to buď prostřednictvím předpokládané možnosti udělený hlas v průběhu voleb změnit – tak to funguje v Estonsku – anebo rovnou prostřednictvím prodeje přihlašovacích údajů k elektronickému hlasování. Pojistkou proti tomu ale může být další opatření používané v Estonsku. Tam je možné i po elektronickém hlasování ještě přijít do volební místnosti a takový hlas vždy „přebíjí“ ten internetový, upozornil politolog Miloš Brunclík. Elektronické hlasování ale mohou ohrozit také technické potíže, ať už v podobě nefunkčnosti systému, nebo kvůli hackerskému útoku.

Miloš Brunclík upozornil, že se v Estonsku při elektronických volbách neprokázalo, že by možnost hlasovat z domova přilákala k volbám výrazně více voličů. Spíše ji využívají ti, kteří k volbám chodili již dříve.

Elektronické hlasování dlouhodobě funguje v Estonsku. Není to ale jediná země, která se o jeho zavedení pokusila. V současnosti je testují Norsko a Švýcarsko. Jejich přípravu potom zastavily Německo, Francie a Itálie.

Proč ne? míní mírná většina voličů

Podle generálního ředitele agentury TNS Aisa Bronislava Kvasničky by volby po internetu byly vhodným doplňkem ke stávajícímu způsobu hlasování. Kladně by podle něj mohly ovlivnit především účast voličů z mladších ročníků. „V dohledné době asi nepřejdeme na volby přes internet zcela, ale jako doplněk rozhodně můžou volební účast kladně ovlivnit,“ dodal.

Možnost vybrat si své zástupce přes internet by podle lednového průzkumu agentury STEM uvítala mírná většina voličů. Umožnit takto vybírat poslance už v příštích volbách spolu se zachováním tradiční formy hlasování by chtělo 57 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí pak podle průzkumu očekávají, že v budoucnu s rozvojem elektronické komunikace volba prostřednictvím internetu zavedena bude.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Experti vyjmuli lebku svaté Zdislavy z betonu, je v zachovalém stavu

Lebku svaté Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu, vzácná relikvie je zachovalá, nyní ji čekají restaurátorské práce, oznámila policie. Lebku v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku pětatřicetiletý muž, podezřelého zadrželi ve čtvrtek. Obviněný podle policie zalil relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
11:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změnu financování veřejnoprávních médií projedná koalice 25. května, řekl Babiš

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
před 1 hhodinou

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
10:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 5 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 6 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 7 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 8 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...