Volit v Česku přes internet? Politici o tom mluví stále častěji

Praha – Možnost zvolit si své zástupce po internetu by v budoucnu mohli využívat i lidé v Česku. Tuzemští politici začínají o tomto způsobu hlasování mluvit stále častěji. Zavedení distančního způsobu hlasování byl věnován i dnešní seminář ve sněmovně. Elektronické volby spustilo před osmi lety Estonsko. V současnosti je testují také v Norsku a Švýcarsku.

Prvním krokem při zavádění elektronických voleb v Česku by mohlo být umožnit hlasování českým občanům žijícím v zahraničí. „Vidíme to jako překonání diskriminace vůči lidem, co hodně cestují nebo dlouhodobě žijí v zahraničí. Je škoda těm lidem neumožnit, aby participovali na našem domácím životě. Internet postupuje do všech oblastí života a bylo by dobré začít se bavit o jeho využití ve volbách,“ řekl České televizi poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Lidovci už loni v říjnu avizovali, že chtějí v koalici probrat možnost volit ze zahraničí korespondenčně a elektronicky už od roku 2017. Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) ale tehdy řekl, že považuje takovou myšlenku za nesmysl, který by vedl jen k dalším machinacím s hlasováním. Jeho stranický šéf, premiér Bohuslav Sobotka, se ale nyní internetové volbě nebrání: „Já jsem pro to, abychom pracovali v České republice na tom, abychom do budoucna umožnili lidem hlasovat i v elektronických volbách.“

A elektronickému hlasování se nebrání ani opozice. „Musíme hledat cesty, jak lidem politiku přiblížit,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Jsem přesvědčen, že to je volba budoucnosti,“ dodává šéf komunistů Vojtěch Filip.

Zněly i jiné návrhy na zvýšení účasti

Nízká účast v loňských volbách do Evropského parlamentu, ale i v podzimních obecních volbách přiměla politiky k úvahám, jak zvýšit zájem veřejnosti. Podle vicepremiéra Andreje Babiše by pomohla změna volebního dne. „Já bych chtěl navrhnout zákon, kde řekneme, že budeme volit ve čtvrtek. (…) Pokud volíme v pátek, sobotu a je hezky, tak lidé nevolí,“ nastínil. Prezident Miloš Zeman potom doporučil zavést volební povinnost. Ta funguje v Belgii, neúčast se trestá 50 eury, ovšem nanejvýš čtyřikrát za patnáct let. Poté je (ne)volič vyškrtnut z volebních seznamů.

Převáží výhody nad rizikem? Experti pochybují

Na rizika, která s sebou může elektronické hlasování přinést, poukazují i politologové. Podle Matěje Trávníčka z Univerzity Karlovy může docházet ke kupčení s hlasy, a to buď prostřednictvím předpokládané možnosti udělený hlas v průběhu voleb změnit – tak to funguje v Estonsku – anebo rovnou prostřednictvím prodeje přihlašovacích údajů k elektronickému hlasování. Pojistkou proti tomu ale může být další opatření používané v Estonsku. Tam je možné i po elektronickém hlasování ještě přijít do volební místnosti a takový hlas vždy „přebíjí“ ten internetový, upozornil politolog Miloš Brunclík. Elektronické hlasování ale mohou ohrozit také technické potíže, ať už v podobě nefunkčnosti systému, nebo kvůli hackerskému útoku.

Miloš Brunclík upozornil, že se v Estonsku při elektronických volbách neprokázalo, že by možnost hlasovat z domova přilákala k volbám výrazně více voličů. Spíše ji využívají ti, kteří k volbám chodili již dříve.

Elektronické hlasování dlouhodobě funguje v Estonsku. Není to ale jediná země, která se o jeho zavedení pokusila. V současnosti je testují Norsko a Švýcarsko. Jejich přípravu potom zastavily Německo, Francie a Itálie.

Proč ne? míní mírná většina voličů

Podle generálního ředitele agentury TNS Aisa Bronislava Kvasničky by volby po internetu byly vhodným doplňkem ke stávajícímu způsobu hlasování. Kladně by podle něj mohly ovlivnit především účast voličů z mladších ročníků. „V dohledné době asi nepřejdeme na volby přes internet zcela, ale jako doplněk rozhodně můžou volební účast kladně ovlivnit,“ dodal.

Možnost vybrat si své zástupce přes internet by podle lednového průzkumu agentury STEM uvítala mírná většina voličů. Umožnit takto vybírat poslance už v příštích volbách spolu se zachováním tradiční formy hlasování by chtělo 57 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí pak podle průzkumu očekávají, že v budoucnu s rozvojem elektronické komunikace volba prostřednictvím internetu zavedena bude.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 58 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.