Téma Volby do zastupitelstev krajů

Prezident Miloš Zeman považuje za překvapivý propad levicových stran ČSSD a KSČM ve volbách. Svědčí to o tom, že nemají v čele ty nejschopnější lídry, řekl v neděli v rozhovoru v televizi Prima. Vládní koalice by podle něj měl sestavovat vítěz voleb. Postup řady stran, které se chtějí spojit proti ve většině krajích vítěznému ANO proto označil za nesportovní.

Dlouhodobě je problémem Jihočeského kraje dopravní dostupnost a infrastruktura. To limituje i turistický ruch, který je jinak v jižních Čechách poměrně čilý. Letos ale kvůli epidemii koronaviru návštěvnost památek zachraňovali turisté z Česka. Na ty by se společně s turisty z Rakouska a Německa zaměřili i kandidáti na hejtmana. Více propagovat chtějí méně známá místa Jihočeského kraje.

Česká televize nabídne v rámci předvolebního vysílání k volbám do zastupitelstev krajů a do Senátu Parlamentu České republiky sérii třinácti krajských debat, které ve čtvrtek 1. října doplní superdebata předsedů politických stran a hnutí o vztahu celostátní a krajské politiky. Stejně jako v předchozích letech vydává také nad rámec norem, kterými se řídí, Pravidla předvolebního a volebního vysílání.

Armáda i obce dávají dohromady komise pro říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Vojáků se má zapojit asi pět set. Problém mají hlavně menší obce, kde ubylo zájemců hlavně z řad seniorů. Pokud by někde komisaři chyběli, nahradí je úředníci. Ministerstvo vnitra plánuje, že případně vyzve různé spolky – třeba dobrovolné hasiče.

Státní volební komise vylosovala čísla, která budou mít jednotlivé kandidátní listiny v nadcházejících krajských volbách. Vládní ANO bude mít 50, jeho menší koaliční partner ČSSD 45, opoziční ODS zamíří do voleb s číslem 33. Číslo 7 považované za šťastné přiřkla komise parlamentnímu hnutí STAN, „nešťastnou“ třináctku Zeleným.

Do krajských a prvního kola senátních voleb zbývá necelého čtvrt roku a úřady se na ně již naplno připravují. Letos budou výdaje na volby vyšší kvůli probíhající pandemii – ministerstvo vnitra vyčíslilo náklady na hygienická opatření na dodatečných 24 milionů korun a celkově náklady vzrostou téměř o polovinu ve srovnání s krajskými volbami 2016.

Začátkem října se konají volby, které rozhodnou, kdo bude řídit třináct krajů. Neproběhnou úplně v celé republice – netýkají se Prahy – a na některých místech budou souběžné se senátními volbami, v několika obcích proběhne zároveň i referendum. Letos budou jiné mimo jiné tím, že první lidé budou hlasovat dva dny před jejich začátkem – již 30. září odevzdají své hlasy lidé s nařízenou karanténou nebo v izolaci kvůli covidu-19. Ostatní budou moci přijít do volebních místností od 14 hodin v pátek 2. října.

Radnici v krajské Jihlavě příští čtyři roky povede Fórum Jihlava s ODS, Žijeme Jihlavou! a lidovci. Zástupci těchto stran se na spolupráci dohodli minulý pátek a teď dohodu stvrdili podpisem koaliční smlouvy. Primátorkou se stane Karolína Koubová z Fóra. Koalice bude mít v zastupitelstvu s 37 místy 20 hlasů. V opozici kromě hnutí ANO, které v komunálních volbách dostalo nejvíc hlasů, skončí i ČSSD, KSČM a SPD. Ustavující zastupitelstvo se sejde v pátek.

Všech třináct krajů, jejichž vedení lidé volili v podzimních volbách, už zná politické uspořádání v nadcházejícím období. Přestože hnutí ANO zvítězilo v devíti krajích, obsadí nakonec pět pozic hejtmana. Stejný počet hejtmanských křesel se podařilo vyjednat i sociální demokracii, která triumfovala pouze v Jihočeském kraji a na Vysočině. O hlavní slovo ve zbývajících třech krajích se podělí KDU-ČSL, Starostové pro Liberecký kraj a komunisté.

Krajské angažmá čtveřice ministerských náměstků i šéfky úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové se komplikuje. Služební zákon a zákon o volbách do krajských zastupitelstev si totiž protiřečí v tom, zda mohou úředníci z centrálních institucí souběžně zastávat krajské mandáty. Někteří se proto nově získaných křesel vzdají, jiní čekají na jasné slovo od ministerstva vnitra.

Výsledky krajských voleb se v některých obcích kvůli nízkému počtu obyvatel značně liší od celorepublikových údajů. Například v Čilé na Rokycansku byla volební účast 94 procent, naopak v Čečovicích dosáhla jen pěti procent. Tyto rekordy volební matematiky v překladu znamenají, že například z šestnácti oprávněných voličů jich hlasovalo patnáct. O nejvyšším procentuálním podílu hlasů pro ANO v celé republice pak rozhodlo, že si toto hnutí vybrali dva ze tří voličů, kteří v obci k urnám vůbec přišli.

Své stoupence z předchozích voleb v letošních krajských volbách nedokázala přilákat především TOP 09. Ostatní strany si udržely vesměs kolem poloviny ze svých bývalých voličů. V případě hnutí ANO ale část pravicových podporovatelů nahradili levicoví. K podpoře konkrétní strany či hnutí vedl letos voliče program, zásadní dopad ale měla i činnost těchto uskupení na celostátní úrovni.

Češi rozhodli o složení krajských zastupitelstev, hlasování se ale neodehrávalo ve velkém počtu; k urnám zamířilo jen něco přes třetinu oprávněných voličů. Podle expertů a výstupů z průzkumu pro Českou televizi za nízkou účastí stojí relativně poklidná kampaň, která nenabídla ostrý střet vlády a opozice, a nízké povědomí Čechů o tom, k čemu kraje vlastně jsou.

Po definitivním sečtení všech hlasů si největší počet vítězství v krajských volbách připsalo hnutí ANO. Jeho kandidáti zvítězili v devíti krajích. Sociální demokracie, která stejný počet regionu získala posledně, uspěla ve dvou. Účast u voleb dosáhla necelých 35 procent.