Své stoupence z předchozích voleb v letošních krajských volbách nedokázala přilákat především TOP 09. Ostatní strany si udržely vesměs kolem poloviny ze svých bývalých voličů. V případě hnutí ANO ale část pravicových podporovatelů nahradili levicoví. K podpoře konkrétní strany či hnutí vedl letos voliče program, zásadní dopad ale měla i činnost těchto uskupení na celostátní úrovni.
Nejvíc voličů poztrácela TOP 09. K hnutí ANO se uchýlila část levicových
Kdo rozhodl o tom, že ANO bude mít pro další čtyři roky nejsilnější pozici v devíti krajích, zatímco ČSSD jen ve dvou a KDU-ČSL a SLK v jednom, je už jasné. O miliardách pro místní nemocnice, silnice či veřejnou dopravu rozhodlo 34,8 procenta oprávněných voličů. Jiná otázka však je, proč tak volili.
Podle průzkumu agentury Median provedeného na vzorku více než dvou tisíc lidí a vztaženého k výsledkům voleb měl největší význam program konkrétních stran v jednotlivých krajích. Za zásadní faktor ho považovala polovina respondentů. Jen o trochu menší důraz ale kladli voliči i na celostátní činnost stran a zajímali se i o osobnosti na kandidátce. Naopak jen 30 procent dotázaných motivovaly ke konkrétní volbě především kauzy a témata poslední doby, jako je Čapí hnízdo nebo policejní reforma.
Na program pro svůj kraj přitom kladli největší důraz ti, kdo se rozhodli pro Starosty a nezávislé a pro sociální demokracii. U těchto stran byl program to hlavní pro 61, respektive 59 procent voličů. Podstatně menší důraz kladli na program voliči KDU-ČSL, TOP 09 a ANO, z nichž jen necelá polovina se řídila hlavně programem. Celostátní témata a činnost stran však voliče ANO zajímaly podstatně více, ještě důležitější byly pro voliče KSČM.
TOP 09 nedokázala udržet voliče, odešli k jiným stranám
Voliči přitom letos neváhali opustit stranu, jíž dali svůj hlas v posledních velkých volbách, tedy před třemi roky ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejvíce jich opustilo TOP 09 - udržela jen 21 procent voličů z předchozích voleb, zatímco 42 procent volilo některou jinou stranu.
„Ti lidé volili STAN, volili lokální koalice, volili menší strany, třeba Zelené plus Piráty. Hodně lidí se od nich odklonilo proto, že motto, že jsou krajské volby o svobodě, nemobilizovalo, nevynucovalo tolik volbu,“ shrnul sociolog Daniel Prokop. Další bývalí voliči TOP 09 tentokrát vůbec nepřišli.
Nejloajálnější voliče naopak má KDU-ČSL. Z těch, kteří pro ni hlasovali před třemi lety, svoji volbu zopakovalo 71 procent lidí. Ostatní velké strany si dokázaly udržet 40 až 45 procent dosavadních voličů.
Jak hlasovali voliči stran z roku 2013
Podle Daniela Prokopa však nelze přehlédnout, že asi desetina bývalých voličů ČSSD letos volila ANO, zatímco od Babišova hnutí odešla celkem pětina voličů ke Starostům a nezávislým a ODS. Podle sociologa to ukazuje, že ANO ztratilo voliče, kteří reprezentují pravicovou střední třídu. „Dokázali to vynahradit voliči, kteří se přesunuli od ČSSD, částečně i KSČM,“ shrnul.
Politolog Tomáš Lebeda je přitom přesvědčen, že levicoví voliči se k ANO uchýlili i přesto, že nedělá levicovou politiku. „Ale byl bych opatrný. Bavíme se o situaci za účasti 34 procent lidí se ziskem strany kolem 21 procent. Hodnotit podle toho, jakou je stranou, se mi zdá příliš odvážné,“ dodal.
13 minut
Volební studio ČT: Proč strany přišly o voliče?
Změnili by mladí voliči výsledek?
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek přičetl neúspěch své strany i neúčasti mladších voličů ve volbách. Z výzkumu Medianu vyplývá, že alespoň částečně má pravdu. U lidí, kterým je mezi 30 a 44 lety byla TOP 09 v krajských volbách skutečně třetí nejoblíbenější stranou po ANO a ČSSD, a to na úkor KDU-ČSL či ODS. Naopak u nejmladších voličů do 29 let měla podobné postavení ODS a TOP 09 je již tolik netáhla. I u dvacátníků však vyhrálo ANO před ČSSD.
Celkový výsledek voleb nejvěrněji kopírovala skupina lidí, kterým je mezi 45 a 59 lety, naopak u lidí nad 60 let by vyhráli sociální demokraté a komunisté by mohli pomýšlet na 16 procent hlasů. Dvojnásobná byla u nejstarších voličů také relativní podpora lidovců.
Jak hlasovaly věkové skupiny
Sociální demokracii dalo podle výsledků průzkumu hlas jen devět procent lidí s vysokoškolským vzděláním. U nich také nejméně bodovalo hnutí ANO - volilo ho jen 18 procent vysokoškoláků. Poměrně vysokou podporu u nich měli lidovci, Starostové a nezávislí i ODS.
Lidé s nižším vzděláním naopak častěji volili ČSSD i komunisty. U těch, kteří absolvovali pouze základní školu, by vyhráli sociální demokraté se ziskem čtvrtiny hlasů s těsným náskokem na ANO, komunisté by byli třetí se 17 procenty. Propadla by u nich TOP 09 na rozdíl od ODS, která by mohla pomýšlet na devítiprocentní výsledek.
Jalk hlasovaly vzdělanostní skupiny
Vnímání krajských voleb jako referenda o celostátní politice kleslo
Lidé podle průzkumu letos méně často přistupovali ke krajským volbám s tím, že by měly mít dopad na celostátní politiku. Oproti krajským volbám před čtyřmi roky jde o propad o šestnáct procentních bodů. Na druhou stranu ale tento pohled na krajské volby stále převažuje. Kladně na tuto možnost odpovědělo 69 procent respondentů, podle devatenácti by vliv na celostátní úroveň tyto volby neměly mít a dvanáct procent neví.
Nejčastěji vnímali volby jako vzkaz vládě voliči opozičních stran. Nejsilněji tento názor zazníval u voličů Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů. Často si však vliv na nejvyšší politická místa přáli i podporovatelé KDU-ČSL a jejích krajských koalic.
Preferovaný dopad krajských voleb na celostátní politiku
Lidé, kteří by si přáli dopad voleb na celostátní politiku, mnohdy uváděli změny uvnitř vlády (27 procent), případně rezignaci vlády a posílení opozice (oboje po 17 procentech). Nejčastěji se ale opět vztahovali k regionům - výsledek krajských voleb by totiž podle 41 procent měl hlavně zapříčinit větší zaměření na rozvoj krajů a na regionální témata.
V souvislosti s konečnými výsledky voleb, ve kterých nešlo tradičně o posílení opozice na úkor vládní koalice, ale hlavně o souboj mezi vládními stranami, 16 procent dotázaných uvedlo, že by měl výsledek posílit pozici ANO ve vládě. To samé v případě ČSSD zmínila desetina.
V krajských volbách 7. a 8. října podpořilo nejvíce voličů hnutí ANO, které v součtu získalo 21,1 procenta hlasů před ČSSD s 15,3 procenta hlasů, KSČM s 10,5 procenta a ODS s 9,5 procenta hlasů. Úspěšné byly volby pro ANO, jen částečně pro ČSSD, která sice vyhrála ve dvou regionech, ale také ztratila asi dvě pětiny dosavadních mandátů. V jednom kraji vyhrála KDU-ČSL a v dalším hnutí Starostové pro Liberecký kraj.
- Výzkum motivací a struktury voličů realizovala agentura MEDIAN. Finální vzorek představoval 2137 respondentů (minimálně 150 respondentů v každém kraji kromě Prahy). Vzorek je reprezentativní pro jednotlivé kraje i pro celou populaci ČR. Kvótní výběr v rámci kraje byl podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště. Sběr dat a jejich zpracování proběhl ve dnech 3. - 7. října 2016.
