Češi rozhodli o složení krajských zastupitelstev, hlasování se ale neodehrávalo ve velkém počtu; k urnám zamířilo jen něco přes třetinu oprávněných voličů. Podle expertů a výstupů z průzkumu pro Českou televizi za nízkou účastí stojí relativně poklidná kampaň, která nenabídla ostrý střet vlády a opozice, a nízké povědomí Čechů o tom, k čemu kraje vlastně jsou.
Proč Češi nevolili? Postrádali velký politický střet, krajům navíc nerozumí
V krajských volbách mohlo letos rozhodovat přibližně sedm a půl milionu oprávněných voličů, přičemž pouhé tři kraje – střední Čechy, jižní Morava a Moravskoslezský kraj – se na tomto čísle podílí bezmála z poloviny a dohromady mohou vygenerovat tři a půl milionu voličů. Naopak nejmenší kraje podle počtu obyvatel představuje Vysočina s přibližně půl milionem lidí, do Libereckého kraje se jich počítá zhruba o 70 tisíc méně a hobitem mezi regiony je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci lidmi.
Šanci promluvit do podoby regionální politiky ale využila jen menšina z nich; volební účast v krajských volbách dosáhla 34,6 procenta, což je ještě méně než před čtyřmi lety (36,9 procenta). A důvodů je hned několik.
První důvod: Absence vyhroceného střetu
„Potvrzuje se železné pravidlo českého politického cyklu: nejsilnější vládní strana, která nese zodpovědnost, za to platí v krajských volbách,“ komentoval volební propad občanských demokratů před čtyřmi lety jejich tehdejší předseda Petr Nečas.
ODS v roce 2012 vedla centrální vládu už pátým rokem (s přestávkou Fischerovy úřednické vlády) a nepodařilo se jí vyhrát dvoje krajské volby za sebou; před čtyřmi lety ještě opoziční sociální demokracie pojala volby jako referendum o politice trojkoaličního kabinetu ODS – TOP 09 a Věcí veřejných a varovala mimo jiné před církevními restitucemi. Vyhrála v deseti krajích a v jedenácti obsadila hejtmanské křeslo.
V roce 2008 pak tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek spolu se stínovým ministrem zdravotnictví Davidem Rathem dokázali pro Lidový dům získat dokonce všechny kraje v republice, když místo regionálních témat v předvolební kampani tematizovali celorepublikovou otázku regulačních poplatků ve zdravotnictví – a slíbili je zrušit. Pro tehdejší rozhodnutí českých voličů se vžilo označení oranžové tsunami.
Volební kampaň ČSSD v roce 2006
Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Palackého univerzity nyní uvádí, že aktuálnímu hlasování podobný vyhrocený střet mezi vládou a opozicí chyběl, protože hlavními konkurenty se stala obhajující ČSSD a její vládní partner ANO, což se poznamenalo i na voličské účasti.
„Motorem účasti v krajských volbách je postoj k celostátní politice. Toto byly volby, které nejsou nijak vypjaté mezi vládou a opozicí, dvěma favority jsou strany vládní koalice a není se čemu divit, že v atmosféře méně napjatých voleb přijde méně voličů,“ vysvětluje Lebeda relativní nezájem Čechů o krajské hlasování a pro srovnání upozorňuje na osm let starou oranžovou vlnu, kdy vyhrocená zdravotnická kampaň přivedla k urnám 40,3 procenta voličů, tedy nejvíc v historii krajských hlasování.
Druhý důvod: Neschopnost kraje docenit
Za nízkou účastí u voleb stojí ale i zásadnější věc než mediální prezentace volebního střetu a vypovídají o tom i data z exkluzivního šetření, které těsně před hlasováním pro Českou televizi vypracovala agentura Median. Čechy totiž kraje příliš nezajímají: nevědí, kdo v nich vládne ani k čemu jsou.
Podle zmiňovaného průzkumu jen třináct procent oslovených dokázalo správně určit dosluhující krajskou koalici, třiatřicet procent ji určilo špatně a čtyřiapadesát procent respondentů přiznalo, že vládní strany nezná. Sociolog Daniel Prokop v této souvislosti dodává, že oslovení voliči ve svých odpovědích do krajských vlád bezděčně delegovali občanské demokraty, kteří ztratili vládu nad kraji před osmi lety, i hnutí ANO, které kandiduje poprvé až letos.
Znáte strany, které vládnou ve vašem kraji?
„Nízká znalost je jeden z důvodů nízké účasti a důsledkem malého zájmu o krajskou politiku,“ upozorňuje Prokop. Čtyřicet procent lidí, kteří k urnám nezamířili, vysvětlili svou neochotu hlasovat tím, že neví, koho mají volit, dalších dvanáct a půl procenta se hájilo také argumentem, že pravomocem krajů nerozumí.
„Jen šest procent lidí řeklo, že má podrobné informace o kompetencích a pravomocích krajských vlád. To ukazuje, že schopnost efektivně participovat (na volbách) je omezená,“ dodává zmíněný sociolog – a stejně mluví i olomoucký politolog Lebeda. „Politická gramotnost je v České republice dlouhodobě nízká, ale s kompetencemi občana úzce souvisí. A jestliže nerozumím politice, jak kvalitně můžu participovat na politickém procesu?“
Důvody neúčasti u voleb
Regionální geograf z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Pavel Chromý pak z neporozumění krajům viní právě ono hledání politicky vyhrocených kampaní. „Politikům se podařilo volební mapu krajů převálcovat a přesvědčovat voliče, že je to politická záležitost. Selhávaly krajské elity, které se nechaly ovlivnit vějičkou politiky, místo aby budovaly regionální komunitu,“ dodává s tím, že úkolem krajů přece není vykonávat politiku, ale především budovat a spravovat region.
GALERIE
Proč Češi nevolili
ANO přišlo o 26 procent hlasů
Nízká účast výrazně poškodila vítězné hnutí ANO. Z průzkumu Medianu pro Českou televizi vyplývá, že z lidí, kteří nešli k volbám, by ANO volilo 26 procent občanů. V případě volební účasti kolem 40 procent by tak ANO získalo možná 22 až 23 procent hlasů, vypočetl sociolog Prokop.
Podle něj však neúčast u voleb nejvíce poškodila TOP 09 a Piráty. Nevoličů, kteří byli schopni v průzkumu říct stranu, kterou by v případě účasti volili, bylo u každé z těchto dvou stran deset procent.
Jak by volili neúčastníci voleb
- Výzkum motivací a struktury voličů realizovala agentura MEDIAN. Finální vzorek představoval 2137 respondentů (minimálně 150 respondentů v každém kraji kromě Prahy). Vzorek je reprezentativní pro jednotlivé kraje i pro celou populaci ČR. Kvótní výběr v rámci kraje byl podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště. Sběr dat a jejich zpracování proběhl ve dnech 3. - 7. října 2016.