Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
Z analýzy teplot ve třiceti evropských zemích vyplývá, že už 45 procent z nich během současné vlny veder překonalo nebo podle předpovědí překoná své historicky nejvyšší hodnoty tepelného stresu, tvrdí rychlá studie organizace World Weather Attribution. Současně konstatuje, že extrémní červnová vedra, která v současné době lámou rekordy po celé západní Evropě, by byla ještě před několika desítkami let nemožná.
Velká část severní, západní a střední Evropy zažívá extrémně horké a vlhké podmínky s denními i nočními teplotami výrazně převyšujícími sezonní průměry. Do České republiky nejsilnější vlna veder teprve přijde, a to během víkendu.
Západní Evropou už tato vlna prošla, v důsledku těchto bezprecedentních podmínek tam došlo k narušení chodu škol, nemocnic, dopravy i pracovišť. Vzhledem k tomu, že vlny veder způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní nebezpečí dohromady, očekává se, že dopady na zdraví budou závažné. Data jsou zatím nejasná, ale zdravotní systémy je začnou brzy shromažďovat. Pro srovnání – během extrémních veder v létě 2022 došlo k více než 60 tisícům úmrtí souvisejících s horkem. Letošní vedra jsou přitom ještě intenzivnější.
Příčiny a následky
Za současným horkem stojí oblast vysokého tlaku vzduchu, která se zablokovala nad Evropou, nasává teplý vzduch ze Sahary a zadržuje ho nad Evropou. Vědci z WWA využili jak pozorované, tak předpovězené údaje o teplotách k analýze nejteplejšího třídenního období v rozsáhlé oblasti Evropy nacházející se pod touto „teplotní kopulí“. Jednoznačně zjistili, že změna klimatu je hnací silou závažnosti tohoto nebezpečného horka.
WWA má už roky pilovanou metodu, jak rozlišit přirozené epizody horka od těch, kde je vliv změny klimatu. Informuje tak o nejrůznějších vlnách veder. Základním zjištěním je, že v současné době je již možné to, co bylo v minulosti nemožné. Jak denní maxima, tak noční teploty zaznamenané během této vlny veder by totiž byly v tomto ročním období ještě v roce 1976 – tedy pouhých padesát let zpátky – prakticky nemožné. Podobná vlna veder by v tomto historickém klimatu byla o 3,5 stupně Celsia chladnější. To znamená, že v Česku by nehrozilo pokoření absolutního historického rekordu, které se očekává na neděli.
Nejvíce je to vidět u úmorných nočních teplot, které tento týden sebraly spánek desítkám milionů lidí v západní Evropě. Jde o takzvané tropické noci, kdy minimální teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. Ty jsou dnes asi stokrát pravděpodobnější než před pouhými 23 lety během evropské vlny veder v roce 2003.
V médiích se hodně píše o vlivu El Niño, který by měl letos a zejména příští rok zvyšovat globální teploty. V současné vlně veder v Evropě ale nehrál žádnou roli.
