Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.

Už od konce minulého týdne začaly meteorologické modely naznačovat, že ještě před začátkem prázdnin bude v Česku mimořádné horko. Teď zpřesněná data potvrzují, že teploty o víkendu mohou být zcela mimořádné. Ve středu ČHMÚ na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může dokonce padnout dosavadní naměřené české maximum – 40,4 stupně Celsia.

Vlna veder se začala zvedat od středečního rána, pomyslné čelo vlny bude stoupat výš až do neděle, přičemž od pondělí by se mělo ochladit. V minulých letech byly tyto situace podle ČHMÚ běžně v západní Evropě, ale masa extrémně teplého vzduchu odtamtud nad české území nepronikla. Letos takové štěstí mít Česko nebude.

„Podle aktuálních modelů a ansámblových běhů, které vykazují již jen malou nejistotu, bude mít vzduchová hmota tuto neděli nad naším územím v hladině 850 hPa (ve volné atmosféře kolem 1500 metrů nad mořem) teplotu mezi 22 stupni Celsia a 25 stupni,“ uvádí ČHMÚ. V roce 2012, ze kdy je doposud platný absolutní teplotní rekord, bylo 20. srpna v Praze v této hladině 23,2 stupně.

„S velkou pravděpodobností tak bude vzduchová hmota v neděli stejně teplá, nebo možná ještě mírně teplejší než před čtrnácti lety, kdy jsme v Dobřichovicích naměřili právě 40,4 stupně,“ konstatují meteorologové, ale zdůrazňují, že záležet bude na více faktorech. „Výsledná maxima budou záviset i na vlhkosti vzduchu a proudění větru. Právě v roce 2012 se k nám dostal vzduch mimořádně suchý a také mírně foukalo, což nakonec vedlo k tak vysokým teplotám.“

Co naznačuje pád rekordu

Čím sušší vzduch, tím vyšší teploty mohou být, ale zase jsou pak o něco snesitelnější, než když panuje takzvané vlhké horko. Britský model ECMWF předpovídá, že v neděli odpoledne může být ještě sušší než v roce 2012, což by nahrávalo vyšším teplotám. „Záležet ale bude i na proudění větru,“ dodávají další neznámou vědci.

Podstatný rozdíl oproti roku 2012 také bude fakt, že není srpen, ale červen. To znamená, že dny jsou mnohem delší, takže hodin slunečního svitu je víc než na vrcholu léta. To je další faktor, který může podstatně ovlivnit denní maximum. „Například nedělní den bude o dvě hodiny delší, než tomu bylo 20. srpna 2012. Začínat také ráno budeme na mnohem vyšších teplotách, než tomu bylo tehdy v srpnu,“ argumentuje ČHMÚ.

Nebezpečné teploty

Takové vedro, ať už absolutní rekord padne, nebo ne, bude představovat extrémní zátěž teplem, a to nejen pro starší generaci, ale také těhotné ženy, malé děti a samozřejmě i zvířata. Situaci ještě zhorší fakt, že během víkendu budou panovat rovněž mimořádně vysoké noční teploty, které mají překročit hranici takzvané tropické noci, tedy dvaceti stupňů.

To zhorší schopnost organismu odpočinout si, regenerovat a podstatně to tak sníží odolnost snášet horko druhý den. Zejména senioři a kardiaci by se měli raději vyhnout během horkých dnů pohybu venku, pomoci by jim měli jejich příbuzní.

Podle lékaře Jana Piťhy z pražského IKEMu člověk v horku vypařuje více tekutiny, více se potí, takže je musí více doplňovat. „U pacientů s infarktem myokardu může mít dehydratace opravdu závažné důsledky. Namáhá srdce, zahušťuje se krev, takže máme větší tendenci k trombózám. Takže rada je příliš se nevystavovat přímému slunci, neprojevovat vyšší aktivitu a zásobovat se vodou,“ uvedl pro ČT24.

První příznaky zhoršeného zdravotního stavu vlivem horka se podle lékaře poznají mnohdy bohužel jen velmi špatně. Časté jsou potíže s dechem, dušnost v klidu, kdy už by měl člověk kontaktovat lékaře.

Nahrávám video

Rizikem může být i vstup do ledové vody, doplnil lékař. Tepny se totiž rychle stáhnou, což může vést ke zdravotním problémům – opět to platí hlavně u kardiaků. Pro zchlazení je lepší ve vodě namočený kapesník na zápěstí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
před 13 hhodinami

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
před 14 hhodinami

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 15 hhodinami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
před 16 hhodinami

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
před 20 hhodinami

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.