Tento týden přinesl kromě horkých dní do střední Evropy také extrémně teplé noci, které zhoršují regeneraci organismu. Podle výzkumu českých vědců zřejmě bude s globálním oteplováním přibývat právě i tropických a supertropických nocí.
Vlna veder v tuzemsku nekončí. Na všech meteorologických stanicích v úterý padl denní teplotní rekord, ale rekordní byla také noc z pondělí na úterý. V Bystřici pod Hostýnem zaznamenali meteorologové nejteplejší noc za celou dobu sledování – teplota tam neklesla pod 27,9 stupně Celsia. V noci na středu zaznamenali takzvanou supertropickou noc s teplotami nad 25 stupňů Celsia na čtyřech místech Česka. A jen v Praze už meteorologové evidují více než deset tropických nocí (s teplotami nad dvacet stupňů) za tuto letní sezonu.
Stále jde ale „jen“ o několik dní v kuse – jenže pokud bude lidmi způsobená změna klimatu pokračovat stejným tempem jako nyní, může se podle klimatologů situace rychle změnit. K horšímu. Eva Holtanová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tento fenomén dlouhodobě studuje a snaží se předpovídat, jak se budou noční teploty vyvíjet dál.
Kolik tropických nocí bude v Česku v budoucnu „normální“, dle Holtanové není jasné. Podle ní to záleží na tom, jak rychle a jestli vůbec se podaří zvrátit současný trend zvyšování teplot. „Současné léto můžeme brát jako ukázku toho, jak léta budou vypadat stále častěji, pokud se nám rychle nepodaří omezit stoupání teplot,“ uvedla pro Českou televizi.
Delší a častější vlny veder
Z jejího výzkumu vyplývá, že riziku častějších a extrémnějších tropických nocí čelí celá střední Evropa, nejvíce podle Holtanové Maďarsko a jižní Slovensko. V tuzemsku jsou nejvíce zasaženými oblastmi střední Čechy a jižní Morava. Nejen region je ale důležitý. „Dopady mohou být výrazně zesílené ve městech takzvaným městským tepelným ostrovem, kdy se teplo v urbanizované krajině lépe udrží,“ vysvětluje vědkyně.
Vlny veder boudou podle ní nejen častější, ale současně i delší. V minulosti bylo zcela výjimečné, aby se objevila kombinace velmi horkého dne a extrémně teplé noci, v současné době jich ale přibývá. Vědci modelovali několik scénářů, kdy se pokoušeli předpovědět, jaký bude stav, pokud se budou emise skleníkových plynů vyvíjet směrem k oteplení o dva stupně Celsia (nad předindustriální úroveň) – což je dnes už spíše optimistické scénář; ty pesimistické přitom počítají s oteplením o 3,5 stupně Celsia do konce století.
„Pokud se přiblížíme dvěma stupňům nad teploty před průmyslovou revolucí, pak se takových dní s tropickou nocí může vyskytnout až sedm v kuse. V současné době se přitom objevují maximálně dva až tři,“ konstatuje Holtanová.
Organismus trpí
Nejhorší podle ní je horký den s teplotami nad třicet stupňů, který se zkombinuje právě s tropickou nocí. To je totiž situace, kdy je už organismus po dni ve vedru natolik vyčerpaný, že potřebuje lepší regeneraci. Jenže ji nedostane, protože na ni během nadměrně teplé noci nemá šanci. Jedna nebo dvě noci s horší kvalitou spánku se dají zvládnout – je-li jich ale více v řadě, nebo se tento stav opakuje vícekrát, škodí to celému organismu.
Nejvíce jsou v takovém případě ohroženi lidé s nějakou zdravotní predispozicí, těhotné ženy, ale také malé děti s omezenou termoregulací. Ani ti bez problémů ale nejsou bez rizika: „Pokud je takových nocí více za sebou, snižuje to kvalitu života i u úplně zdravých mladých lidí,“ zakončuje Holtanová.
