Nesnesitelná vedra budou častější, i ve střední Evropě, varuje model

Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.

Před třinácti lety popsala dvojice klimatologů podmínky, které lidský organismus už nezvládá. Jde o kombinaci teploty a vzdušné vlhkosti, která neumožní tělu, aby se pomocí pocení ochlazovalo. Důsledkem je kolaps a smrt.

Tehdy pomocí řady experimentů zjistili, že horní hranicí schopnosti člověka přežít je šest hodin při teplotě 35 stupňů Celsia bez možnosti ochlazení. Tělo si udržuje teplotu 37 stupňů tím, že se teplo přenáší na povrch kůže, kde se odpaří potem. Pot se ale nemůže dobře odpařovat při vysoké vlhkosti vzduchu.

V extrémních případech dochází při nárůstu vlhké teploty i k vzestupu tělesné. Když ta dosáhne 42 stupňů, začne termoregulace lidského organismu selhávat. U starších a chronicky nemocných lidí může samozřejmě dojít k selhání organismu i při nižších teplotách.

V modelu se rozpálila i střední Evropa

Tým klimatologů z Woodwellova centra pro výzkum klimatu v USA teď ve spolupráci s kolegy z britského Institutu pro změnu životního prostředí zkusil zjistit, jestli se už takové teploty někde nevyskytují, a také to, jak moc hrozí, že se v budoucnu po Zemi rozšíří. Studii vydal v odborném žurnálu Science Advances. Použil pro ni klimatické modely, ale také údaje z meteorologických stanic k vytvoření předpovědi o počtu míst, kde dojde k vážným vedrům, případně tam padne výše popsaná hranice přežití.

Na několika místech planety už takové podmínky nastaly – očekávatelně jde hlavně o Blízký východ a severoindickou nížinu. Na získaných datech pak vědci vycvičili klimatický model a použili ho k předpovědím pro lokality, kde získali údaje o počasí ze stanic. Předpovědi vypracovali podle několika scénářů, přičemž všechny vycházely z nárůstu globálních teplot.

Model ukázal, že s rostoucím oteplováním planety přibývá míst, kde se vyskytují vedra, která by se podle výše popsané metodiky označovala za neobyvatelná. Například globální nárůst teploty o dva stupně by vedl k tomu, že by takové události postihly o 25 procent více regionů než nyní. Model nárůst předpokládá i v místech, která nejsou na takové horko zvyklá, jako jsou části východního pobřeží a Středozápadu v USA, a dokonce i oblasti ve střední Evropě.

Častější a četnější

Badatelé také zjistili, že v regionech, které jsou už nyní velmi horké, by se nesnesitelná vedra mohla stát přes léto pravidelnými. Pravděpodobným výsledkem by podle nich mohl být vysoký počet úmrtí. Například v Evropě se při oteplení o jeden stupeň takové smrtící teploty objeví asi na třech procentech stanic přibližně jednou za sto let. Pokud ale průměrné teploty stoupnou o dva stupně Celsia, tak by k extrémním vedrům docházelo už na čtvrtině stanic jednou za deset let.

Vůbec nejpesimističtější scénář, oteplení o 3,5 stupně Celsia, by znamenal výskyt nesnesitelných podmínek na 43 procentech stanic, a to nejméně jednou za deset let. Stanice, které zaznamenaly největší nárůst, se nacházejí na Balkáně a ve střední Evropě, včetně Německa, Švýcarska a části Itálie. Odpovídá to podle studie i současnému vývoji, kdy extrémně horké dny v Evropě přicházejí stále častěji.

Paradoxně právě v Evropě může tato změna znamenat větší problém než například na Blízkém Východě, protože lidé nebo infrastruktura nejsou na taková vedra připraveni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 20 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.