Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.
Nesnesitelná vedra budou častější, i ve střední Evropě, varuje model
Před třinácti lety popsala dvojice klimatologů podmínky, které lidský organismus už nezvládá. Jde o kombinaci teploty a vzdušné vlhkosti, která neumožní tělu, aby se pomocí pocení ochlazovalo. Důsledkem je kolaps a smrt.
Tehdy pomocí řady experimentů zjistili, že horní hranicí schopnosti člověka přežít je šest hodin při teplotě 35 stupňů Celsia bez možnosti ochlazení. Tělo si udržuje teplotu 37 stupňů tím, že se teplo přenáší na povrch kůže, kde se odpaří potem. Pot se ale nemůže dobře odpařovat při vysoké vlhkosti vzduchu.
V extrémních případech dochází při nárůstu vlhké teploty i k vzestupu tělesné. Když ta dosáhne 42 stupňů, začne termoregulace lidského organismu selhávat. U starších a chronicky nemocných lidí může samozřejmě dojít k selhání organismu i při nižších teplotách.
V modelu se rozpálila i střední Evropa
Tým klimatologů z Woodwellova centra pro výzkum klimatu v USA teď ve spolupráci s kolegy z britského Institutu pro změnu životního prostředí zkusil zjistit, jestli se už takové teploty někde nevyskytují, a také to, jak moc hrozí, že se v budoucnu po Zemi rozšíří. Studii vydal v odborném žurnálu Science Advances. Použil pro ni klimatické modely, ale také údaje z meteorologických stanic k vytvoření předpovědi o počtu míst, kde dojde k vážným vedrům, případně tam padne výše popsaná hranice přežití.
Na několika místech planety už takové podmínky nastaly – očekávatelně jde hlavně o Blízký východ a severoindickou nížinu. Na získaných datech pak vědci vycvičili klimatický model a použili ho k předpovědím pro lokality, kde získali údaje o počasí ze stanic. Předpovědi vypracovali podle několika scénářů, přičemž všechny vycházely z nárůstu globálních teplot.
Model ukázal, že s rostoucím oteplováním planety přibývá míst, kde se vyskytují vedra, která by se podle výše popsané metodiky označovala za neobyvatelná. Například globální nárůst teploty o dva stupně by vedl k tomu, že by takové události postihly o 25 procent více regionů než nyní. Model nárůst předpokládá i v místech, která nejsou na takové horko zvyklá, jako jsou části východního pobřeží a Středozápadu v USA, a dokonce i oblasti ve střední Evropě.
Častější a četnější
Badatelé také zjistili, že v regionech, které jsou už nyní velmi horké, by se nesnesitelná vedra mohla stát přes léto pravidelnými. Pravděpodobným výsledkem by podle nich mohl být vysoký počet úmrtí. Například v Evropě se při oteplení o jeden stupeň takové smrtící teploty objeví asi na třech procentech stanic přibližně jednou za sto let. Pokud ale průměrné teploty stoupnou o dva stupně Celsia, tak by k extrémním vedrům docházelo už na čtvrtině stanic jednou za deset let.
Vůbec nejpesimističtější scénář, oteplení o 3,5 stupně Celsia, by znamenal výskyt nesnesitelných podmínek na 43 procentech stanic, a to nejméně jednou za deset let. Stanice, které zaznamenaly největší nárůst, se nacházejí na Balkáně a ve střední Evropě, včetně Německa, Švýcarska a části Itálie. Odpovídá to podle studie i současnému vývoji, kdy extrémně horké dny v Evropě přicházejí stále častěji.
Paradoxně právě v Evropě může tato změna znamenat větší problém než například na Blízkém Východě, protože lidé nebo infrastruktura nejsou na taková vedra připraveni.
