Rekordy ve středu padly téměř všude, tři desítky stanic naměřily nejvyšší teplotu v historii

Teplotní rekord pro 5. srpen překonalo 91 procent stanic v Česku. Nové srpnové maximum má jednatřicet stanic a osmadvacet míst naměřilo nejvyšší teplotu ve své historii. V jihomoravské Strážnici už potřetí v řadě padl absolutní teplotní rekord pro Moravu, naměřili tam 41 stupňů Celsia.

Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upřesnila, že teplotní rekord pro 5. srpen překonalo 156 z více než 170 dlouhodobě měřících stanic v Česku, což je 91 procent. Nové maximum pro celý srpen má jednatřicet stanic a osmadvacet hlásí nejvyšší teplotu za celou dobu své existence.

Středa byla rekordně teplým dnem zejména na Moravě a ve Slezsku. Nejtepleji bylo ve Strážnici na Hodonínsku, rovných 41 stupňů Celsia, což je nový rekord pro celou Moravu a Slezsko. Na všech ostatních stanicích zůstaly teploty pod hranicí 40 stupňů.

Nejvyšší teploty až na výjimky naměřily stanice na jižní a střední Moravě. V Přerově bylo 39,5 stupně, v Lednici o desetinu stupně méně. Většina stanic naměřila teploty nad hranicí takzvaného supertropického dne, což je 35 stupňů Celsia. O něco chladněji bylo jen na západě a severu Čech.

Prvním místem, kde padl teplotní rekord pro 5. srpen, byla meteostanice Mořkov, kde bylo překonáno 32,8 stupně z roku 1994 už těsně po deváté hodině ráno. Další místa rychle přibývala, například Vizovice hlásily už po desáté hodině teplotu 35 stupňů. Brzy odpoledne už padly teplotní rekordy pro 5. srpen na všech meteorologických stanicích na Moravě a ve Slezsku.

Prvních čtyřicet stupňů ukázaly krátce po poledni teploměry v jihomoravské Strážnici. Předchozí rekord tam byl v tu chvíli překonán o 3,4 stupně Celsia. Teplota tam nicméně dále stoupala, po 13. hodině už stanice hlásila 40,5 stupně a kolem třetí hodiny tam rtuť vystoupala na 41 stupňů, což znamená nový absolutní moravský teplotní rekord. Tento rekord tam byl překonán už třetí den po sobě: v pondělí totiž teploměr ukázal 39,9 stupně, v úterý o stupeň více.

Předpověď na zbytek týdne

Ve čtvrtek se má extrémní horko zmírnit. „Do konce týdne si od takových veder odpočineme – vrátíme se k teplotám, které jsou sice vysoké, ale v našem létě obvyklejší,“ uvedli meteorologové.

V Čechách se teploty budou pohybovat kolem třicítky, na východě Moravy a Slezska vystoupají k 37 stupňům Celsia. I přes očekávané mírné ochlazení dál platí výstraha před velmi silnou tepelnou zátěží, která na jihu Moravy může být až extrémní.

Česko tento týden zažívá další vlnu veder. V úterý nejvíc naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo odpoledne 41,5 stupně Celsia. Přes čtyřicet stupňů se teplota dostala na dvanácti místech v zemi. První čtyřicítku v historii měření přitom zaznamenala Morava a také centrum Prahy. Polovina stanic, které fungují alespoň třicet let, překonala či dorovnala svůj absolutní teplotní rekord a všech 171 stanic zapsalo nový rekord pro 4. srpen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 1 hhodinou

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.