Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.

Meteorologové očekávají, že během víkendu by v Česku mohl padnout absolutní teplotní rekord – celá řada zemí západněji od nás už to má za sebou, protože právě odtamtud tato historická vlna veder na Českou republiku přichází. Proč „historická“?

Nejsilnější vedra se v Evropě zpravidla vyskytují během prázdninových měsíců července a srpna. Jenže letos je situace poněkud odlišná. Západní Evropa už podruhé během letošního roku zažívá vlnu rekordně vysokých teplot, která přepisuje klimatologickou historii. Oproti květnové vlně veder jsou teď teploty ale – vcelku pochopitelně kvůli silnějším slunečním paprskům – výrazně vyšší.

A nejen to, přepisují dokonce absolutní staniční rekordy. Vůbec nejhorší situace panuje ve Francii, kde zažili nejteplejší noc a den v historii pozorování (případně od roku 1947, kdy jsou k dispozici plošné celostátní průměry). Pro dokreslení – v Bordeaux teplota v úterý dosáhla 44,6 stupně Celsia, zatímco průměrné červnové maximum činí 24,8 stupně.

Téměř na 150 stanicích v zemi byly naměřeny nejvyšší hodnoty v historii. Mimořádně teplo je ale i na Britských ostrovech, ve Švýcarsku nebo ve Španělsku, kde nedaleko Almérie zaznamenali v noci na úterý nejnižší teplotu 31,5 stupňů – což je nejvyšší minimum v červnu pro celou zemi (mimo Kanárské ostrovy).

Omega blokování v akci

Příčinou horkého počasí je rozložení tlakových útvarů nad Evropou odpovídající takzvanému omega blokování. Jde o to, že se nad kontinentem nachází výrazná tlaková výše, jejíž tvar připomíná řecké velké písmeno Ω neboli omega. Ta blokuje postup tlakových níží, a tedy i chladnějšího vzduchu z Atlantiku, navíc se nad Evropu kolem ní dostává horký vzduch ze severní Afriky.

Současně se jedná o vertikálně mohutný tlakový útvar, což se moderně označuje jako heat dome (horký dóm nebo kopule). Při takové situaci panuje málo oblačné počasí, které usnadňuje prohřívání zemského povrchu a už tak teplého vzduchu, k čemuž přispívají i sestupné pohyby ve vyšších hladinách, které jsou tlakovým výším vlastní. Uvážíme-li navíc suchý povrch, který na většině území dotčených oblastí panuje, je omezeno ochlazování vlivem výparu, a tak se prakticky veškerá sluneční energie může využít na ohřev.

Na mapě je dobře vidět tvar písmene omega – Ω – nad západní Evropou
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Ještě horší situace nastává ve velkých městech, kde se betonové a asfaltové povrchy přes den nahřejí a v noci uvolňují naakumulované teplo do okolí, čímž zpomalují noční pokles teplot. To pak vede k častějším tropickým teplotám v těchto regionech.

Jedním z faktorů, který přispívá k současné vlně veder, může podle některých studií být i „hrouda studené vody“ v severním Atlantiku, která usnadňuje meandrování tryskového proudění nad touto částí světa. A právě častější sklon k meandrům vede k četnějšímu výskytu blokujících situací, a tedy i delších vln veder v Evropě. Několik studií také ukázalo, že studená „hrouda vody“ může podporovat vznik perzistentní tlakové výše nad západní a střední Evropou.

Těžiště tohoto „heat dome“ se nyní přesune nad střední Evropu, kterou čeká horký závěr pracovního týdne a extrémně teplý víkend – včetně možnosti překonání absolutních staničních, ale i celostátních rekordů (včetně toho českého), a to stále ještě v červnu.

Nesnesitelné dusno

Z hlediska dopadů probíhající horké vlny je nutné zdůraznit ještě jednu věc – pocitovou teplotu totiž navíc často zvyšuje vysoká vlhkost vzduchu, tudíž pocit dusna je poměrně častou záležitostí. To ale zhoršuje možnosti ochlazování organismu pocením.

V této souvislosti jsou zaznamenávány dosud nejvyšší hodnoty indexů popisujících tepelný komfort obyvatel. Například teplota rosného bodu v Británii dosáhla 23 stupňů, což je obvyklé spíše na Floridě nebo v Perském zálivu. A v centrální Francii dokonce zaznamenali rosný bod 27 stupňů při teplotě necelých 36 stupňů – což znamená index tepelného komfortu až 50 stupňů.

Jde o hodnotu, která už představuje vážné riziko a bez možnosti ochlazení klimatizací může vést i k předčasným úmrtím. Klimatizaci má přitom zejména v severní polovině Francie nebo v Británii výrazná menšina lidí.

Klimatická změna

Vlny veder byly v Evropě samozřejmě i v minulosti, nicméně otázka je, nakolik jejich podobu mění probíhající změna klimatu, ze kterou z velké části stojí člověk. Extrémní horko patří mezi nejvíce studované důsledky klimatických změn. Souvislosti mezi oteplující se planetou a zesíleným, lokalizovaným extrémním teplem jsou poměrně dobře zdokumentované.

Pravděpodobnost výskytu vlny horkého počasí v západní Evropě, jaká tam nyní panuje, zvýšila změna klimatu minimálně pětkrát. Zajímavé také je, že v rámci mírného pásma se výskyt horka v Evropě zvyšuje asi čtyřnásobnou rychlostí ve srovnání s jinými regiony. A atribuční studie zabývající se minulými horkými vlnami nad evropským kontinentem potvrzují důležitý vliv změny klimatu – bez ní by se buď nevyskytly, nebo by měly výrazně nižší intenzitu, tedy nižší teploty, a současně by i četnost výskytu extrémních teplot byla dramaticky nižší.

V této souvislosti je možná trochu překvapivé, že úmrtí související s chladem jsou celosvětově asi devětkrát častější než úmrtí související s horkem. V tomto případě je však velkým problémem trend, který mluví proti nám. I malý nárůst průměrné teploty má tendenci zvyšovat úmrtí v důsledku horka mnohem prudčeji než počet úmrtí, který díky teplejším zimám klesne. Analýza v časopise Nature Medicine z roku 2025, která studovala projekce trendů úmrtnosti souvisejících s teplotou v rámci několika scénářů pro 854 evropských měst, zjistila, že bez adaptace na vysoké teploty nárůst úmrtí souvisejících s horkem konzistentně převyšuje pokles úmrtí souvisejících s chladem ve všech uvažovaných scénářích vývoje klimatu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...