Liška běloprsá žil před 1200 lety. Experti odhalili jméno dávného mayského vědce

Mayové se mohli pochlubit špičkovou astronomií už v době, kdy si naši předkové vyprávěli o obloze jen pověrčivé příběhy. Ale až doposud vědci o těchto dávných amerických astronomech téměř nic nevěděli. Teď to změnil mezinárodní výzkum, který odhalil jméno jednoho z nich.

Archeologové v Guatemale dosáhli průlomového objevu, když poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Jméno identifikovali díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.

Badatelé na malbách identifikovali jméno Sak Tahn Waax, což v doslovném překladu znamená Liška běloprsá. Nález pochází z archeologické lokality u hranic s Mexikem, kde se dochovaly malby a nápisy datované do období mezi lety 400 před naším letopočtem a 900 našeho letopočtu. Liška žil podle odhadů někdy kolem roku 800 našeho letopočtu, vědci totiž nápis datovali do roku 781.

První objev svého druhu

Guatemalský ministr kultury Luis Méndez uvedl, že vědci ve městě Xultún odkryli matematické a astronomické výpočty, jejichž autorem byl právě Sak Tahn Waax. Podle něj jde o jediné známé dílo tohoto druhu, které lze přiřadit konkrétnímu matematikovi z klasického období mayské civilizace, jež je považováno za vrchol jejího rozvoje.

Konkrétně tento vědec zaznamenal jedinečný astronomicko-kalendářní vzorec, který propojil šest různých časových cyklů důležitých pro Maye: Uinal 20 dní, Tzolkin 260 dní, Tun 360 dní, sluneční rok Haab 365 dní, venušanský rok 584 dní a marsovský rok 780 dní. Všechny spojil do jednoho celku o délce 2920 dní – což je nejmenší společný násobek venušanského cyklu a slunečního roku.

Ministerstvo kultury uvedlo, že objev umožnila epigrafická analýza více než padesáti krátkých matematických a astronomických textů napsaných na stěnách. Glyfy se nacházely v prostředí, kde se podle Méndeze prolínalo umění s vědou, matematikou, astronomií i každodenním životem.

Mayská civilizace začala upadat kolem roku 900 našeho letopočtu a definitivně zanikla po příchodu španělských conquistadorů na počátku šestnáctého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.