Vědci vysvětlili, proč byly mayský kalendář i předpovědi tak přesné

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Mayská civilizace sice zanikla asi před pěti sty roky, ale dodnes nepřestává udivovat tím, jakých technických a vědeckých poznatků za tisíc let své existence dosáhla. Mayové sice nikdy neměli centralizovanou říši, ale přesto se stali experty hlavně v astronomii a matematice: mezi jejich největší úspěchy patří velmi přesné kalendáře a také podrobné záznamy o nebeských tělesech.

Moderní vědci až doposud moc nerozuměli tomu, jak přesně některé mayské znalosti vysvětlit, například to, jak dokázali s pozoruhodnou přesností předvídat budoucí zatmění. Nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Science Advances, do toho vnesl spoustu světla.

Historici analyzovali takzvaný Drážďanský kodex, což je nejznámější dochovaný záznam mayské astronomie. Zaměřili se hlavně na tabulku předpovědí zatmění, která pokrývá 405 lunárních měsíců. Předchozí studie nedokázaly plně vysvětlit základní strukturu tabulky ani mechanismus, který Mayové používali k její aktualizaci po celá staletí. Tato studie vyplňuje chybějící detaily.

Výzkum vyvrací dlouho udržovanou domněnku, že délka tabulky 405 měsíců znamenala, že byla vytvořena výhradně pro předpovídání zatmění. Autoři článku naopak tvrdí, že byla původně navržena jako lunární kalendář, který se shodoval s mayským 260denním astrologickým kalendářem.

Pomocí modelování a statistiky ukázali, že délka 405měsíčního cyklu, tedy 11 960 dní, se mnohem více shoduje s 260denním kalendářem (46 x 260 = 11 960) než s cykly slunečních a lunárních zatmění. „Odborníci na mayský kalendář předpovídali sluneční zatmění tak, že jejich výskyt korelovali s daty ve svém 260denním věšteckém kalendáři,“ napsali vědci ve své studii. „Tabulka zatmění o 405 měsících vycházela z lunárního kalendáře, ve kterém 260denní věštecký kalendář odpovídal lunárnímu cyklu.“ Jinými slovy: mayský model pro předpovídání slunečních zatmění přímo vycházel z jejich modelu pro sledování měsíce a harmonizaci jejich kalendářů.

Neuvěřitelná přesnost

Vědci také vyřešili záhadu, jak mohli Mayové být tak přesní ve svých předpovědích. Dříve se mělo za to, že jakmile jedna tabulka skončila, začali s novou. Nejnovější studie ale ukazuje, že aby Mayové udrželi správné předpovědi po více než 700 let, používali systém překrývajících se tabulek. Místo toho, aby začali s novou tabulkou, změnili další tabulku na přesné vnitřní hodnoty 223 nebo 358 měsíců před koncem předchozí tabulky, aby opravili malé astronomické chyby, které se časem nahromadily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...