Vědci vysvětlili, proč byly mayský kalendář i předpovědi tak přesné

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Mayská civilizace sice zanikla asi před pěti sty roky, ale dodnes nepřestává udivovat tím, jakých technických a vědeckých poznatků za tisíc let své existence dosáhla. Mayové sice nikdy neměli centralizovanou říši, ale přesto se stali experty hlavně v astronomii a matematice: mezi jejich největší úspěchy patří velmi přesné kalendáře a také podrobné záznamy o nebeských tělesech.

Moderní vědci až doposud moc nerozuměli tomu, jak přesně některé mayské znalosti vysvětlit, například to, jak dokázali s pozoruhodnou přesností předvídat budoucí zatmění. Nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Science Advances, do toho vnesl spoustu světla.

Historici analyzovali takzvaný Drážďanský kodex, což je nejznámější dochovaný záznam mayské astronomie. Zaměřili se hlavně na tabulku předpovědí zatmění, která pokrývá 405 lunárních měsíců. Předchozí studie nedokázaly plně vysvětlit základní strukturu tabulky ani mechanismus, který Mayové používali k její aktualizaci po celá staletí. Tato studie vyplňuje chybějící detaily.

Výzkum vyvrací dlouho udržovanou domněnku, že délka tabulky 405 měsíců znamenala, že byla vytvořena výhradně pro předpovídání zatmění. Autoři článku naopak tvrdí, že byla původně navržena jako lunární kalendář, který se shodoval s mayským 260denním astrologickým kalendářem.

Pomocí modelování a statistiky ukázali, že délka 405měsíčního cyklu, tedy 11 960 dní, se mnohem více shoduje s 260denním kalendářem (46 x 260 = 11 960) než s cykly slunečních a lunárních zatmění. „Odborníci na mayský kalendář předpovídali sluneční zatmění tak, že jejich výskyt korelovali s daty ve svém 260denním věšteckém kalendáři,“ napsali vědci ve své studii. „Tabulka zatmění o 405 měsících vycházela z lunárního kalendáře, ve kterém 260denní věštecký kalendář odpovídal lunárnímu cyklu.“ Jinými slovy: mayský model pro předpovídání slunečních zatmění přímo vycházel z jejich modelu pro sledování měsíce a harmonizaci jejich kalendářů.

Neuvěřitelná přesnost

Vědci také vyřešili záhadu, jak mohli Mayové být tak přesní ve svých předpovědích. Dříve se mělo za to, že jakmile jedna tabulka skončila, začali s novou. Nejnovější studie ale ukazuje, že aby Mayové udrželi správné předpovědi po více než 700 let, používali systém překrývajících se tabulek. Místo toho, aby začali s novou tabulkou, změnili další tabulku na přesné vnitřní hodnoty 223 nebo 358 měsíců před koncem předchozí tabulky, aby opravili malé astronomické chyby, které se časem nahromadily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 12 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánovčera v 19:15

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
včera v 13:05

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
včera v 12:18

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
včera v 11:29

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
včera v 11:01

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...