Vědci vysvětlili, proč byly mayský kalendář i předpovědi tak přesné

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Mayská civilizace sice zanikla asi před pěti sty roky, ale dodnes nepřestává udivovat tím, jakých technických a vědeckých poznatků za tisíc let své existence dosáhla. Mayové sice nikdy neměli centralizovanou říši, ale přesto se stali experty hlavně v astronomii a matematice: mezi jejich největší úspěchy patří velmi přesné kalendáře a také podrobné záznamy o nebeských tělesech.

Moderní vědci až doposud moc nerozuměli tomu, jak přesně některé mayské znalosti vysvětlit, například to, jak dokázali s pozoruhodnou přesností předvídat budoucí zatmění. Nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Science Advances, do toho vnesl spoustu světla.

Historici analyzovali takzvaný Drážďanský kodex, což je nejznámější dochovaný záznam mayské astronomie. Zaměřili se hlavně na tabulku předpovědí zatmění, která pokrývá 405 lunárních měsíců. Předchozí studie nedokázaly plně vysvětlit základní strukturu tabulky ani mechanismus, který Mayové používali k její aktualizaci po celá staletí. Tato studie vyplňuje chybějící detaily.

Výzkum vyvrací dlouho udržovanou domněnku, že délka tabulky 405 měsíců znamenala, že byla vytvořena výhradně pro předpovídání zatmění. Autoři článku naopak tvrdí, že byla původně navržena jako lunární kalendář, který se shodoval s mayským 260denním astrologickým kalendářem.

Pomocí modelování a statistiky ukázali, že délka 405měsíčního cyklu, tedy 11 960 dní, se mnohem více shoduje s 260denním kalendářem (46 x 260 = 11 960) než s cykly slunečních a lunárních zatmění. „Odborníci na mayský kalendář předpovídali sluneční zatmění tak, že jejich výskyt korelovali s daty ve svém 260denním věšteckém kalendáři,“ napsali vědci ve své studii. „Tabulka zatmění o 405 měsících vycházela z lunárního kalendáře, ve kterém 260denní věštecký kalendář odpovídal lunárnímu cyklu.“ Jinými slovy: mayský model pro předpovídání slunečních zatmění přímo vycházel z jejich modelu pro sledování měsíce a harmonizaci jejich kalendářů.

Neuvěřitelná přesnost

Vědci také vyřešili záhadu, jak mohli Mayové být tak přesní ve svých předpovědích. Dříve se mělo za to, že jakmile jedna tabulka skončila, začali s novou. Nejnovější studie ale ukazuje, že aby Mayové udrželi správné předpovědi po více než 700 let, používali systém překrývajících se tabulek. Místo toho, aby začali s novou tabulkou, změnili další tabulku na přesné vnitřní hodnoty 223 nebo 358 měsíců před koncem předchozí tabulky, aby opravili malé astronomické chyby, které se časem nahromadily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.