Vědci vysvětlili, proč byly mayský kalendář i předpovědi tak přesné

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Mayská civilizace sice zanikla asi před pěti sty roky, ale dodnes nepřestává udivovat tím, jakých technických a vědeckých poznatků za tisíc let své existence dosáhla. Mayové sice nikdy neměli centralizovanou říši, ale přesto se stali experty hlavně v astronomii a matematice: mezi jejich největší úspěchy patří velmi přesné kalendáře a také podrobné záznamy o nebeských tělesech.

Moderní vědci až doposud moc nerozuměli tomu, jak přesně některé mayské znalosti vysvětlit, například to, jak dokázali s pozoruhodnou přesností předvídat budoucí zatmění. Nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Science Advances, do toho vnesl spoustu světla.

Historici analyzovali takzvaný Drážďanský kodex, což je nejznámější dochovaný záznam mayské astronomie. Zaměřili se hlavně na tabulku předpovědí zatmění, která pokrývá 405 lunárních měsíců. Předchozí studie nedokázaly plně vysvětlit základní strukturu tabulky ani mechanismus, který Mayové používali k její aktualizaci po celá staletí. Tato studie vyplňuje chybějící detaily.

Výzkum vyvrací dlouho udržovanou domněnku, že délka tabulky 405 měsíců znamenala, že byla vytvořena výhradně pro předpovídání zatmění. Autoři článku naopak tvrdí, že byla původně navržena jako lunární kalendář, který se shodoval s mayským 260denním astrologickým kalendářem.

Pomocí modelování a statistiky ukázali, že délka 405měsíčního cyklu, tedy 11 960 dní, se mnohem více shoduje s 260denním kalendářem (46 x 260 = 11 960) než s cykly slunečních a lunárních zatmění. „Odborníci na mayský kalendář předpovídali sluneční zatmění tak, že jejich výskyt korelovali s daty ve svém 260denním věšteckém kalendáři,“ napsali vědci ve své studii. „Tabulka zatmění o 405 měsících vycházela z lunárního kalendáře, ve kterém 260denní věštecký kalendář odpovídal lunárnímu cyklu.“ Jinými slovy: mayský model pro předpovídání slunečních zatmění přímo vycházel z jejich modelu pro sledování měsíce a harmonizaci jejich kalendářů.

Neuvěřitelná přesnost

Vědci také vyřešili záhadu, jak mohli Mayové být tak přesní ve svých předpovědích. Dříve se mělo za to, že jakmile jedna tabulka skončila, začali s novou. Nejnovější studie ale ukazuje, že aby Mayové udrželi správné předpovědi po více než 700 let, používali systém překrývajících se tabulek. Místo toho, aby začali s novou tabulkou, změnili další tabulku na přesné vnitřní hodnoty 223 nebo 358 měsíců před koncem předchozí tabulky, aby opravili malé astronomické chyby, které se časem nahromadily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.