Vědci vysvětlili, proč byly mayský kalendář i předpovědi tak přesné

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Mayská civilizace sice zanikla asi před pěti sty roky, ale dodnes nepřestává udivovat tím, jakých technických a vědeckých poznatků za tisíc let své existence dosáhla. Mayové sice nikdy neměli centralizovanou říši, ale přesto se stali experty hlavně v astronomii a matematice: mezi jejich největší úspěchy patří velmi přesné kalendáře a také podrobné záznamy o nebeských tělesech.

Moderní vědci až doposud moc nerozuměli tomu, jak přesně některé mayské znalosti vysvětlit, například to, jak dokázali s pozoruhodnou přesností předvídat budoucí zatmění. Nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Science Advances, do toho vnesl spoustu světla.

Historici analyzovali takzvaný Drážďanský kodex, což je nejznámější dochovaný záznam mayské astronomie. Zaměřili se hlavně na tabulku předpovědí zatmění, která pokrývá 405 lunárních měsíců. Předchozí studie nedokázaly plně vysvětlit základní strukturu tabulky ani mechanismus, který Mayové používali k její aktualizaci po celá staletí. Tato studie vyplňuje chybějící detaily.

Výzkum vyvrací dlouho udržovanou domněnku, že délka tabulky 405 měsíců znamenala, že byla vytvořena výhradně pro předpovídání zatmění. Autoři článku naopak tvrdí, že byla původně navržena jako lunární kalendář, který se shodoval s mayským 260denním astrologickým kalendářem.

Pomocí modelování a statistiky ukázali, že délka 405měsíčního cyklu, tedy 11 960 dní, se mnohem více shoduje s 260denním kalendářem (46 x 260 = 11 960) než s cykly slunečních a lunárních zatmění. „Odborníci na mayský kalendář předpovídali sluneční zatmění tak, že jejich výskyt korelovali s daty ve svém 260denním věšteckém kalendáři,“ napsali vědci ve své studii. „Tabulka zatmění o 405 měsících vycházela z lunárního kalendáře, ve kterém 260denní věštecký kalendář odpovídal lunárnímu cyklu.“ Jinými slovy: mayský model pro předpovídání slunečních zatmění přímo vycházel z jejich modelu pro sledování měsíce a harmonizaci jejich kalendářů.

Neuvěřitelná přesnost

Vědci také vyřešili záhadu, jak mohli Mayové být tak přesní ve svých předpovědích. Dříve se mělo za to, že jakmile jedna tabulka skončila, začali s novou. Nejnovější studie ale ukazuje, že aby Mayové udrželi správné předpovědi po více než 700 let, používali systém překrývajících se tabulek. Místo toho, aby začali s novou tabulkou, změnili další tabulku na přesné vnitřní hodnoty 223 nebo 358 měsíců před koncem předchozí tabulky, aby opravili malé astronomické chyby, které se časem nahromadily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.