Archeologové objevili na jihu Mexika pozůstatky obří mayské metropole

Archeologové objevili na jihovýchodě Mexika pozůstatky velkého mayského města, v němž podle nich v době jeho největšího rozkvětu kolem roku 800 mohlo žít až padesát tisíc lidí. Šlo by tak o jedno z největších dosud známých mayských měst z předkolumbovské Ameriky.

Ve městě ukrytém přes tisíc let v mexické džungli, které jeho objevitelé nazvali Valeriana podle nedaleké laguny, byly pyramidy, chrámy, hřiště, silnice i velké domy. Podle studie publikované v úterý v časopise Antiquity se v něm našly pozůstatky asi 6760 staveb různých velikostí.

Architektonické členění podle nich naznačuje, že město bylo založeno před rokem 150. Podle odhadu archeologů v něm v době největšího rozkvětu mohlo žít třicet až padesát tisíc lidí. Pro srovnání: těsně před husitskými válkami měla Praha asi čtyřicet tisíc obyvatel.

K nálezu dávného mayského města pomohla technologie LiDAR, která se často používá v nepřístupných nebo nebezpečných místech. Doktorand Luke Auld-Thomas z Tulaneho univerzity v americké Louisianě spolu s experty mimo jiné z mexického ústavu antropologie a historie (INAH) zkoumali data z projektu z roku 2013, který monitoroval lesy v Mexiku kvůli odlesňování a důsledkům klimatických změn.

Podařilo se jim analyzovat snímky, které zaznamenaly oblast o rozloze asi 122 kilometrů čtverečních. Na jejich základě také byli schopní odhadnout hustotu zalidnění v této oblasti.

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Dávní předci dnešních Mayů vybudovali vyspělou civilizaci. Největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900 a proslula stavbou pyramid, úspěchy v astronomii (důmyslný kalendář) či matematice (dvacítkový systém). Měli také písmo, jež dosud není zcela rozluštěno.

Mayové, respektive jejich potomci, v Mexiku stále žijí, zejména na poloostrově Yucatán. Nedostali ale šanci vydělat si v tamním turistickém průmyslu, který se začal ve velkém rozvíjet v letoviscích Cancún nebo Playa del Carmen od 70. let. Živí se zejména jako malí farmáři nebo stavební dělníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...