Archeologové objevili na jihu Mexika pozůstatky obří mayské metropole

Archeologové objevili na jihovýchodě Mexika pozůstatky velkého mayského města, v němž podle nich v době jeho největšího rozkvětu kolem roku 800 mohlo žít až padesát tisíc lidí. Šlo by tak o jedno z největších dosud známých mayských měst z předkolumbovské Ameriky.

Ve městě ukrytém přes tisíc let v mexické džungli, které jeho objevitelé nazvali Valeriana podle nedaleké laguny, byly pyramidy, chrámy, hřiště, silnice i velké domy. Podle studie publikované v úterý v časopise Antiquity se v něm našly pozůstatky asi 6760 staveb různých velikostí.

Architektonické členění podle nich naznačuje, že město bylo založeno před rokem 150. Podle odhadu archeologů v něm v době největšího rozkvětu mohlo žít třicet až padesát tisíc lidí. Pro srovnání: těsně před husitskými válkami měla Praha asi čtyřicet tisíc obyvatel.

K nálezu dávného mayského města pomohla technologie LiDAR, která se často používá v nepřístupných nebo nebezpečných místech. Doktorand Luke Auld-Thomas z Tulaneho univerzity v americké Louisianě spolu s experty mimo jiné z mexického ústavu antropologie a historie (INAH) zkoumali data z projektu z roku 2013, který monitoroval lesy v Mexiku kvůli odlesňování a důsledkům klimatických změn.

Podařilo se jim analyzovat snímky, které zaznamenaly oblast o rozloze asi 122 kilometrů čtverečních. Na jejich základě také byli schopní odhadnout hustotu zalidnění v této oblasti.

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Dávní předci dnešních Mayů vybudovali vyspělou civilizaci. Největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900 a proslula stavbou pyramid, úspěchy v astronomii (důmyslný kalendář) či matematice (dvacítkový systém). Měli také písmo, jež dosud není zcela rozluštěno.

Mayové, respektive jejich potomci, v Mexiku stále žijí, zejména na poloostrově Yucatán. Nedostali ale šanci vydělat si v tamním turistickém průmyslu, který se začal ve velkém rozvíjet v letoviscích Cancún nebo Playa del Carmen od 70. let. Živí se zejména jako malí farmáři nebo stavební dělníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 22 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...