Archeologové objevili na jihu Mexika pozůstatky obří mayské metropole

Archeologové objevili na jihovýchodě Mexika pozůstatky velkého mayského města, v němž podle nich v době jeho největšího rozkvětu kolem roku 800 mohlo žít až padesát tisíc lidí. Šlo by tak o jedno z největších dosud známých mayských měst z předkolumbovské Ameriky.

Ve městě ukrytém přes tisíc let v mexické džungli, které jeho objevitelé nazvali Valeriana podle nedaleké laguny, byly pyramidy, chrámy, hřiště, silnice i velké domy. Podle studie publikované v úterý v časopise Antiquity se v něm našly pozůstatky asi 6760 staveb různých velikostí.

Architektonické členění podle nich naznačuje, že město bylo založeno před rokem 150. Podle odhadu archeologů v něm v době největšího rozkvětu mohlo žít třicet až padesát tisíc lidí. Pro srovnání: těsně před husitskými válkami měla Praha asi čtyřicet tisíc obyvatel.

K nálezu dávného mayského města pomohla technologie LiDAR, která se často používá v nepřístupných nebo nebezpečných místech. Doktorand Luke Auld-Thomas z Tulaneho univerzity v americké Louisianě spolu s experty mimo jiné z mexického ústavu antropologie a historie (INAH) zkoumali data z projektu z roku 2013, který monitoroval lesy v Mexiku kvůli odlesňování a důsledkům klimatických změn.

Podařilo se jim analyzovat snímky, které zaznamenaly oblast o rozloze asi 122 kilometrů čtverečních. Na jejich základě také byli schopní odhadnout hustotu zalidnění v této oblasti.

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Dávní předci dnešních Mayů vybudovali vyspělou civilizaci. Největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900 a proslula stavbou pyramid, úspěchy v astronomii (důmyslný kalendář) či matematice (dvacítkový systém). Měli také písmo, jež dosud není zcela rozluštěno.

Mayové, respektive jejich potomci, v Mexiku stále žijí, zejména na poloostrově Yucatán. Nedostali ale šanci vydělat si v tamním turistickém průmyslu, který se začal ve velkém rozvíjet v letoviscích Cancún nebo Playa del Carmen od 70. let. Živí se zejména jako malí farmáři nebo stavební dělníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 15 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 15 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 16 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.