Archeologové objevili na jihu Mexika pozůstatky obří mayské metropole

Archeologové objevili na jihovýchodě Mexika pozůstatky velkého mayského města, v němž podle nich v době jeho největšího rozkvětu kolem roku 800 mohlo žít až padesát tisíc lidí. Šlo by tak o jedno z největších dosud známých mayských měst z předkolumbovské Ameriky.

Ve městě ukrytém přes tisíc let v mexické džungli, které jeho objevitelé nazvali Valeriana podle nedaleké laguny, byly pyramidy, chrámy, hřiště, silnice i velké domy. Podle studie publikované v úterý v časopise Antiquity se v něm našly pozůstatky asi 6760 staveb různých velikostí.

Architektonické členění podle nich naznačuje, že město bylo založeno před rokem 150. Podle odhadu archeologů v něm v době největšího rozkvětu mohlo žít třicet až padesát tisíc lidí. Pro srovnání: těsně před husitskými válkami měla Praha asi čtyřicet tisíc obyvatel.

K nálezu dávného mayského města pomohla technologie LiDAR, která se často používá v nepřístupných nebo nebezpečných místech. Doktorand Luke Auld-Thomas z Tulaneho univerzity v americké Louisianě spolu s experty mimo jiné z mexického ústavu antropologie a historie (INAH) zkoumali data z projektu z roku 2013, který monitoroval lesy v Mexiku kvůli odlesňování a důsledkům klimatických změn.

Podařilo se jim analyzovat snímky, které zaznamenaly oblast o rozloze asi 122 kilometrů čtverečních. Na jejich základě také byli schopní odhadnout hustotu zalidnění v této oblasti.

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Dávní předci dnešních Mayů vybudovali vyspělou civilizaci. Největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900 a proslula stavbou pyramid, úspěchy v astronomii (důmyslný kalendář) či matematice (dvacítkový systém). Měli také písmo, jež dosud není zcela rozluštěno.

Mayové, respektive jejich potomci, v Mexiku stále žijí, zejména na poloostrově Yucatán. Nedostali ale šanci vydělat si v tamním turistickém průmyslu, který se začal ve velkém rozvíjet v letoviscích Cancún nebo Playa del Carmen od 70. let. Živí se zejména jako malí farmáři nebo stavební dělníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 19 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...