Archeologové objevili na jihu Mexika pozůstatky obří mayské metropole

Archeologové objevili na jihovýchodě Mexika pozůstatky velkého mayského města, v němž podle nich v době jeho největšího rozkvětu kolem roku 800 mohlo žít až padesát tisíc lidí. Šlo by tak o jedno z největších dosud známých mayských měst z předkolumbovské Ameriky.

Ve městě ukrytém přes tisíc let v mexické džungli, které jeho objevitelé nazvali Valeriana podle nedaleké laguny, byly pyramidy, chrámy, hřiště, silnice i velké domy. Podle studie publikované v úterý v časopise Antiquity se v něm našly pozůstatky asi 6760 staveb různých velikostí.

Architektonické členění podle nich naznačuje, že město bylo založeno před rokem 150. Podle odhadu archeologů v něm v době největšího rozkvětu mohlo žít třicet až padesát tisíc lidí. Pro srovnání: těsně před husitskými válkami měla Praha asi čtyřicet tisíc obyvatel.

K nálezu dávného mayského města pomohla technologie LiDAR, která se často používá v nepřístupných nebo nebezpečných místech. Doktorand Luke Auld-Thomas z Tulaneho univerzity v americké Louisianě spolu s experty mimo jiné z mexického ústavu antropologie a historie (INAH) zkoumali data z projektu z roku 2013, který monitoroval lesy v Mexiku kvůli odlesňování a důsledkům klimatických změn.

Podařilo se jim analyzovat snímky, které zaznamenaly oblast o rozloze asi 122 kilometrů čtverečních. Na jejich základě také byli schopní odhadnout hustotu zalidnění v této oblasti.

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Dávní předci dnešních Mayů vybudovali vyspělou civilizaci. Největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900 a proslula stavbou pyramid, úspěchy v astronomii (důmyslný kalendář) či matematice (dvacítkový systém). Měli také písmo, jež dosud není zcela rozluštěno.

Mayové, respektive jejich potomci, v Mexiku stále žijí, zejména na poloostrově Yucatán. Nedostali ale šanci vydělat si v tamním turistickém průmyslu, který se začal ve velkém rozvíjet v letoviscích Cancún nebo Playa del Carmen od 70. let. Živí se zejména jako malí farmáři nebo stavební dělníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled