Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy uspořádaný tak dokonale, jak vědci dosud předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv nebo vakcín.
Pomocí kryoelektronového mikroskopu a elektronového tomografu vědci pozorovali tisíce virových částic klíšťové encefalitidy. Zjistili, že se mnohé z nich od ideálního modelu výrazně odchylují. Na výzkumu pracovali deset let. Výsledky převedli do 3D tištěných modelů, které pomáhají pochopit uspořádání viru.
„Flaviviry bývají zobrazovány jako dokonale symetrické částice. Naše data ale ukazují, že řada nezralých i zralých virových částic obsahuje odhalená místa, kde chybí část proteinového obalu. Právě tyto nedokonalosti nám pomohly lépe pochopit, jak se viry sestavují a zrají,“ uvedl Tibor Füzik z CEITEC MU.
Uspořádání povrchových proteinů na okrajích odkrytých míst podle vědců ukazuje, že se obal nezralé virové částice skládá krok za krokem z jednotlivých proteinů. Přeměna do zralé struktury začíná na jednom místě, k jehož okrajům se postupně přidávají další stavební jednotky.
Některé protilátky mohou virus neutralizovat
Pokud část viru není zcela pokrytá, vzniká prostor pro molekuly, které imunitní systém využívá k jeho rozpoznání a zneškodnění. Objev tak pomáhá vysvětlit, proč mohou některé protilátky virus účinně neutralizovat, přestože jejich cílová místa vědci dosud považovali za nepřístupná. „Pro nás důležité je to, že vidíme, že tyhle části jsou odhalené a tím pádem mohou být cílené různými protilátkami,“ řekl Füzik.
Takzvané lysinky v obalu bylo možné objevit i díky opakovanému prudkému zchlazení viru. K tomu vědci používali etan a dusík.
Zkoumání viru klíšťové encefalitidy se vědci z brněnského institutu CEITEC dlouhodobě věnují také kvůli četnosti výskytu tohoto onemocnění v Česku. Nové poznatky o skládání flavivirů a jejich dozrávání do infekční podoby mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak imunitní systém rozpoznává virové částice. V budoucnu by tak mohly přispět k vývoji vakcín nebo antivirotik. Ta by mohla pomoci v případě, kdy už je člověk nakažený. „Je to nebezpečný virus a pro nás je velmi důležité zjistit, jak proti těmto virům bojovat a jak fungují,“ poznamenal vědec.
Podobný princip může platit i pro jiné viry
Objev zároveň naznačuje, že stejné principy platí pro celou skupinu flavivirů. Kromě původce klíšťové encefalitidy do ní patří také viry způsobující horečku dengue, onemocnění virem zika nebo žlutou zimnici. „Ty každoročně způsobují miliony infekcí po celém světě,“ doplnil vedoucí výzkumné skupiny Pavel Plevka.
Na výzkumu se podílely také vědecké týmy z Univerzity v Helsinkách a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Studii publikoval časopis Science Advances, informovala mluvčí institutu Halina Jílková.
Každý rok lékaři v Česku evidují několik stovek případů klíšťové encefalitidy. Loni jich bylo 703, letos za prvních pět měsíců 43. Nejvíce případů obvykle přibývá v létě a na podzim, kdy lidé častěji míří do přírody.
Závažnost onemocnění zvyšuje skutečnost, že proti klíšťové encefalitidě neexistuje specifická léčba. Lékaři mohou nemocným poskytnout pouze podpůrnou péči a tlumit příznaky. Důležitou roli proto hraje prevence, zejména očkování.
Důležité je, aby bylo kompletní. „Musí mít absolvovány pro danou sezonu minimálně první dvě dávky a pro ochranu na dalších zhruba tři až pět let je potřeba podat třetí dávku,“ řekla ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek.
