Sebevražedná hra Modrá velryba, protesty pořádané vnučkou Jiřího Drahoše, úmrtí studenta Martina Šmída v listopadu 1989 nebo jehly v sedačkách městské hromadné dopravy. To jsou příklady nepravdivých zpráv, které Češi měli správně označit za fámy. Jenže ne všichni tak udělali. V testu společnosti T-Mobile, který koloval na Facebooku tři týdny v únoru, neuspěli hlavně nejmladší a nejstarší generace.
Češi věří i několik let starým fake news
Dvanáct příběhů ze současnosti i nedávné minulosti, z Česka i ze zahraničí. A dvanáct otázek, jestli je vyprávěný příběh pravdivý nebo vymyšlený. Odpovídalo přes osm tisíc lidí. Pomohli tak zjistit, kdo je k fake news nejnáchylnější. A které zprávy veřejnost stále mylně považuje za reálné.
„Velice nás překvapilo, že víc než 50 procent Čechů věří v existenci fiktivní internetové hry Modrá velryba. Tam byla další zajímavá věc, že v existenci té hry věří spíš mladší lidé, kteří mají velkou zkušenost s internetem a sociálními sítěmi. Naopak generace jejich rodičů má tendenci této zprávě spíš nevěřit,“ komentuje výsledky etnolog z Karlovy univerzity Petr Janeček, který odpovědi respondentů analyzoval.
Modrá velryba byla v Česku tématem v roce 2017. Hra údajně pocházela z Ruska a děti měla postupně dovést až k sebevraždě. Varovala proti ní policie, dostala se do médií. Jenže pak se ukázalo, že je to všechno výmysl.
„Mladší jsou na internetu a sociálních sítích, kde se stále o Modré velrybě mluví, a nerozeznají váhu informace, jestli je pravdivá, nebo ne. Zatímco jejich rodiče sledují třeba veřejnoprávní média a jsou právem k této informaci skeptičtější,“ vysvětluje rozdíly Janeček.
Nejnáchylnější jsou lidé z okresních měst
Další častá mýlka – islandská aplikace na odhalování příbuzenských vztahů. Popisu, jak funguje, nevěřilo 60 procent respondentů. Jenže se mýlili, taková aplikace skutečně existuje.
Nejčastěji chybovali děti, středoškoláci a senioři. Pak také ti s nižším vzděláním a z menších měst. Rozdíly ale nebyly tak velké, to analytiky překvapilo. „Třeba role vzdělání nebyla tak důležitá, stejnou roli hrála i životní zkušenost, starší lidé chybovali méně často než mladší. A také se ukázalo, že nefunguje klasický pragocentrismus, nejlepší výsledky neměli překvapivě lidé z Prahy, ale z Brna nebo jiných velkých měst jako třeba Hradec Králové nebo Pardubice,“ říká Petr Janeček.
Nepotvrdil se ani stereotyp, že nejnáchylnějším k hoaxům jsou lidé z nejmenších obcí. Podle Janečka test ukázal, že typickým člověkem, který věří dezinformacím, je obyvatel města s 10 až 100 tisíci obyvateli.
Selský rozum a více zdrojů
Pohledem krajů dokážou pravdivou zprávu od lživé nejlépe odhalit obyvatelé Středočeského, Jihomoravského a Plzeňského kraje. Na opačném konci žebříčku je pak kraj Královéhradecký a Zlínský.
„Základní pravidla, jak si pravdivost zpráv ověřit, zůstávají stejná: používat selský rozum, nenechat se strhnout většinovým názorem ve své ,bublině‘, ověřit si informaci z více zdrojů,“ říká Martina Kemrová ze společnosti T-Mobile.
Nachytat se respondenti naopak většinou nenechali příběhem o protestech pořádaných údajnou vnučkou Jiřího Drahoše; správně četli také mýtus o tom, že se mléko v obalech tetra pak převařuje a znovu prodává. Oba případy za lež správně označilo 94 procent lidí.