Nebezpečné fake news mají velký dosah, i když vysloveně lživých zpráv je vzhledem k celkovému objemu poměrně málo. Tvrdí to ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josef Šlerka, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj fungují „alternativní“ servery jako zdroj informací pro zhruba 12 procent populace.
Manipulace, kachna, špatná práce novinářů. Existuje mnoho druhů fake news, varuje Josef Šlerka
Josef Šlerka: Fake news existuje mnoho druhů (zdroj: ČT24)
Falešných zpráv, takzvaných fake news, podle Šlerky existuje několik druhů. „Může to být něco, co chce vypadat jako pravda, protože nás to chce zmást a manipulovat. Taky to může být vymyšlená kachna, aby server vydělával, nebo to taky může být špatná práce novinářů,“ vyjmenovává jednotlivé kategorie. Nebezpečných fake news je podle něj poměrně málo, i tak se ale dostanou k velkému množství lidí.
„V českém internetovém prostoru se denně objeví přes dva tisíce zpráv. Něco, co bych skutečně označil za dezinformace, to znamená úmyslně vytvořené zprávy, jejichž autor musí vědět, že lže, ve skutečnosti tvoří minimum,“ říká Šlerka.
Problém ale vidí ve vysoké koncentraci takových zpráv na některých serverech. „Z alternativních serverů typu AC24 nebo Sputnik konzumuje informaci zhruba 12 procent lidí. To je relativně velké číslo,“ vysvětluje.
Šlerka zmiňuje průzkum společnosti Median, podle kterého má o seriózní zpravodajství zájem 20 procent lidí, 30 procent lidí nemá zájem o zpravodajství vůbec. Zbytek populace pak dává přednost „mixu“, ve kterém dominuje bulvární zpravodajství.
Dezinformačním zprávám podle Šlerky často nahrává, že lidem zapadají do jejich vidění světa a mají jednoduchý obsah. Také ale to, že část společnosti ztratila důvěru v to, že jako jednotlivci můžou něco změnit. Zprávy tak pro ně slouží jen k potvrzení jejich názorů.
Nenávist na sociálních sítích
Šlerka, který je zároveň odborníkem na nová média, se v Interview ČT24 věnoval například i tématu sociálních sítí a šíření nenávisti. To totiž částečně funguje podobně jako fake news. „Lidí, co šíří nenávist, je relativně dost málo, jenom jsou dobře vidět,“ tvrdí.
„Facebook a další sociální sítě se vás díky algoritmům, na kterých fungují, snaží obklopit prostředím, ve které se budete cítit dobře,“ vysvětluje Šlerka. Lidé se tak na sociálních sítích snadno obklopí stejně smýšlejícími uživateli, kteří je v jejich názorech utvrzují. „Tím posilují vrtuli nenávisti a vrtuli skupinového instinktu,“ popisuje oborník.
Josef Šlerka v Interview ČT24 mluvil i o dalších tématech, například o médiích jako nástroji populistů nebo o nezávislosti médií.