Nejvyšší správní soud dostal 61 stížností na nedávnou volbu prezidenta republiky. Lhůta pro jejich podávání, která činí sedm dní od vyhlášení výsledku ve sbírce zákonů, uplynula v úterý v 16 hodin. Ačkoli soud již část návrhů zamítl, o většině ještě nerozhodl. Má na to nyní dalších patnáct dnů.
Kvůli „masovému šíření dezinformací“ žádá právník soud o zneplatnění prezidentských voleb
UDÁLOSTI: Skončila lhůta pro podání stížností na volbu prezidenta (zdroj: ČT24)
Poměrně těsný výsledek letošní prezidentské volby se pokouší svými stížnostmi zvrátit 61 lidí. NSS již vydal dvanáct rozhodnutí, některá z nich byla vůči stížnostem odmítavá, dalšími soud vyzval navrhovatele k doplnění stížností. Chyběl v nich totiž návrh, co by měl soud s volbami udělat, a podle názoru NSS i důkazy – konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývá, že byl porušen zákon, a tím hrubě narušena volba prezidenta.
Protože jsou stížnosti fakticky návrhem na určení neplatnosti volby, vyplývá z principu věci, že jde vesměs o stížnosti, které se týkají kampaně vítěze klání Miloše Zemana.
Zákon platí pro všechny, ne jen pro kandidáty, upozorňuje autor stížnosti
Jednu ze stížností má Česká televize k dispozici, píše se v ní především o dezinformační kampani v neprospěch Jiřího Drahoše. „Druhů porušení zákona bylo více, ale můj návrh stojí zejména na tom, že poukazuji na masové šíření dezinformací prostřednictvím sítě Internet i jinými způsoby. Dále se zabývám například tím, že financování volební kampaně (…) kandidáta Zemana nebylo zcela transparentní,“ řekl autor návrhu Tomáš Brandejský.
Stížnost opírá o volební zákon, který stanoví, že „kampaň musí být vedena poctivě a čestně, zejména nesmí být uvedeny nepravdivé skutečnosti o jednotlivých kandidátech“. Domnívá se přitom, že se toto pravidlo týká nejen kandidátů samotných a jejich volebních týmů. „Je závazné pro každého, kdo koná ve prospěch nebo neprospěch nějakého kandidáta,“ zdůraznil.
Stížnost upozorňuje například na leták s falešnými informacemi o údajné Drahošově spolupráci s komunistickou Státní bezpečností nebo o snaze vzbudit dojem, že Drahoš podporuje přijímání migrantů.
Autor stížnosti poukazuje i na billboardy a inzeráty, které dávaly do souvislosti imigraci a Jiřího Drahoše, i na to, že se Miloš Zeman od takového způsobu vedení kampaně nedistancoval
„Pokud bude provedeno řádné dokazování, vyplyne najevo, že ‚onálepkování‘ pana Drahoše jako ‚vítače‘ s dostatečně vysokou pravděpodobností mohlo ovlivnit více než 76 tisíc voličů (které teoreticky mohl Jiří Drahoš přebrat Miloši Zemanovi – pozn. red.),“ stojí v návrhu, který je k dispozici zde:
Zda návrh Tomáše Brandejského – nebo kterýkoli jiný – uspěje, bude jasné nejpozději za dva týdny. „Záleží na tom, jestli ty informace byly uvedené včas na pravou míru, jestli ty dezinformace přišly těsně před hlasováním. To všechno soudy zvažují,“ přiblížil právník a politolog z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr.
Zrušení výsledků – jediný možný požadavek
Přišly však i opačné stížnosti – na kampaň Jiřího Drahoše. V jedné z prvních odmítnutých stížností si žena z Prostějova stěžovala na to, že měla v den voleb ve schránce Drahošův volební leták. Jak ovšem NSS v odůvodnění poukázal, autorka stížnosti se nedomáhala zrušení výsledků volby. „Jiný návrh než návrh na neplatnost volby prezidenta však v rámci soudního přezkumu voleb prezidenta republiky podat nelze,“ uvedli soudci.
Soud se znovu vrátí i k dění před prezidentskou volbou. Tehdy NSS a v souladu s ním i Ústavní soud odmítly stížnost, která se týkala registrace většiny kandidátů navržených zákonodárci. Stížnost tehdy neuspěla z formálních důvodů. Terezie Holovská, která podala předvolební návrh, nyní podala kvůli vícenásobným podpisům senátorů nový.
Podobný návrh přišel také od Tomáše Peciny. Situaci před volbami považuje za zmatečnou a navrhuje jejich opakování. NSS navíc již odmítl jeho návrh, kterým se dožadoval vyloučení většiny členů volebního senátu ze současného povolebního projednávání kvůli tomu, jak rozhodli před volbami. Soudci, kteří návrh posuzovali, se však nedomnívali, že jsou kvůli tomu kolegové z volebního senátu podjatí.
Kromě druhého kola či voleb jako celku bylo možné až po oficiálním vyhlášení výsledků, tedy od 30. ledna, stěžovat si i na první kolo. Proto Nejvyšší správní soud odmítl stížnost, která mu přišla již po prvním kole. Její autor si stěžoval na to, že v jeho volebním okrsku nebyl započítán žádný neplatný hlas, přestože on sám tvrdil, že do urny vhodil obálku s podomácku vyrobeným lístkem se jménem Karla Habsbursko-Lotrinského – současné hlavy habsburské dynastie. Podle NSS byl návrh předčasný. Přišel ovšem v řádném termínu i podruhé, nyní figuruje mezi těmi, k jejichž doplnění soud vyzval.
Miloš Zeman zvítězil
V letošní prezidentské volbě získal nejvíce hlasů dosavadní prezident republiky Miloš Zeman, který ve druhém kole porazil bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Z prvního kola nepostoupilo dalších sedm kandidátů. Výsledek byl poměrně těsný, prezident Zeman získal zhruba o 152 tisíc hlasů více než Jiří Drahoš, rozdíl tedy činil 2,7 procenta odevzdaných hlasů.
Nejvyšší správní soud by se měl ke všem povolebním stížnostem vyjádřit do 21. února. Dalším povolebním termínem by již měl být 8. březen, kdy se uskuteční inaugurace znovuzvolené hlavy státu.
Před pěti lety NSS dostal 109 stížností. Žádné nevyhověl, přestože v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti. Ty ale podle soudů nemohly ovlivnit celkový výsledek voleb.