Církev československá husitská (CČSH) si připomněla slavnostní bohoslužbou v chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze 100 let od svého vzniku. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta společně s biskupským sborem. Vystoupili i zástupci církve českobratrské a katolické. Po bohoslužbě účastníci položili květiny k soše Mistra Jana Husa.
Husité slavili 100 let. Navazují na Mistra Jana a českou reformaci
Vyhlášení církve, tehdy nazvané Církev československá, se uskutečnilo 11. ledna 1920 právě v chrámu svatého Mikuláše. V sobotu odpoledne kostel zaplnili lidé všech generací. Patriarcha Butta ve své řeči připomněl, že se církev k odkazu Mistra Jana Husa přihlásila už ve svých počátcích.
„Navazujeme na učení Jana Husa, středověké husity, utrakvisty a na dědictví celé české reformace,“ popsal Butta. Řekl také, že CČSH během století své existence zanechala v historii stopu, měla by však hledět především do budoucna. Připomenul činnost sborů církve v Česku a ocenil přínos sociální práce. Zdůraznil, že služba Bohu musí být v souladu se službou člověku.
Ze zástupců jiných církví v chrámu svatého Mikuláše mluvili i předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a katolický biskup Václav Malý. Ženatý řekl, že CČSH téměř polovinu své existence strávila v režimech vůči věřícím nepřátelských. Křesťané z různých církví v Česku podle jeho slov nyní společně usilují o respekt k člověku i k přírodě, ocenil dobré vztahy, které mezi nimi panují.
Biskup Malý pak řekl, že „bolesti“, které nastaly po první světové válce ve vztazích mezi katolíky a členy tehdy nové církve, jsou minulostí. Dodal, že v současnosti sice nepředstírají úplnou jednotu, mají však mnoho společného.„Máme společnou zodpovědnost, aby evangelium v naší české společnosti vešlo ve známost,“ zdůraznil biskup.
Bohoslužby se zúčastnili také vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), bývalá první dáma Livia Klausová, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, senátoři Pavel Fischer (nez.) a Jiří Drahoš (nestr. za KDU-ČSL, SZ, STAN, TOP 09), velvyslanci Spolkové republiky Německo a Maďarska či předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský.
Dnešní Církev československá husitská vznikla před 100 lety z reformního křídla katolických kněží, kteří požadovali samostatnost národní církve a reformy. Místo odluky církve od státu usilovali o nezávislost na Vatikánu, který byl podle jejich názoru kompromitován svým úzkým spojením s habsburským Rakouskem.