Církev československá husitská

Jihočeský kraj hledá nové prostory pro ubytování až osmi set uprchlíků z Ukrajiny. Reaguje tím na blížící se zimu a další útoky na ukrajinská města. Právě to by mohlo vyvolat další uprchlickou vlnu do Česka. Obce s rozšířenou působností nyní mají za úkol najít lůžka pro rodiny s dětmi, seniory či handicapované. Na žádost Asociace krajů má také stát přispívat více peněz soukromým ubytovatelům.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.

Církev československá husitská (CČSH) si připomněla slavnostní bohoslužbou v chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze 100 let od svého vzniku. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta společně s biskupským sborem. Vystoupili i zástupci církve českobratrské a katolické. Po bohoslužbě účastníci položili květiny k soše Mistra Jana Husa.

Z reformního křídla katolických kněží, kteří požadovali samostatnost národní církve a reformy, se osmého ledna 1920 zrodila Církev československá husitská, tehdy pod názvem Církev československá. Současné jméno nese od roku 1971. V posledních letech se k ní hlásí asi 41 tisíc věřících.

Vznik samostatného Československa přinesl volání po změnách i do konzervativního prostředí římskokatolické církve. Ta byla jednou z hlavních opor rakouského mocnářství, už před válkou se ale mezi českými kněžími objevovaly hlasy požadující určité reformy a i když po roce 1918 ještě zesílily, neshledaly se s úspěchem. Skupina reformních katolických kněží proto nakonec v lednu 1920 založila novou Československou církev, která měla být církví státní a umožnit návrat k slavné husitské tradici českého národa.