Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.
Česko si připomíná odkaz Jana Husa, byl upálen před 606 lety
„Branka vyjadřuje přátelské a otevřené vztahy mezi církvemi i obcí. Na jejím budování a pracích kolem ní se proto podílela jak obec, tak i náš Sbor církve bratrské a pak také památník spravovaný Církví československou husitskou,“ uvedl kazatel místního sboru Církve bratrské Pavel Fér, který vedl ekumenickou bohoslužbu. Církev bratrská v Husinci působí od roku 1892, kdy koupila stodolu u Husova domu. Za jeden rok ji přebudovala na byt a modlitebnu.
Podle starostky Husince Ludmily Pánkové (ANO) je branka praktickou věcí zkracující cestu návštěvníků oslav i dokladem propojení společnosti a církví. „Ekumena je vlastně také smyslem všech těch oslav, smíření církví,“ řekla.
Veřejnost brankou poprvé prošla v úterý před polednem. „Byla to jen taková myšlenka, která ale v tomto roce strašně sedla, po všech těch dvoumetrových odstupech přišlo něco jako propojování,“ doplnila Pánková.
Letošní slavnosti přímo v Husinci zakončil večerní koncert Roberta Křesťana a skupiny Druhá tráva. Výtěžek ze vstupného poputuje ve prospěch obcí jižní Moravy zasažených na konci června tornádem a ničivými bouřkami. „My se potom sejdeme jako zastupitelstvo. Ještě jsme se rozhodli, že když se třeba vybere 40 tisíc za koncert, tak uvolníme tu stejnou částku z rozpočtu,“ řekla starostka.
Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. Při příležitosti 600 let od Husova upálení byl jeho rodný dům za 26 milionů korun opraven.
Bohoslužba proběhla také v Betlémské kapli v Praze, kde Hus sám kázal. Vedl ji patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Janou Šmardovou Koulovou.
Bohoslužbu poznamenala opatření proto koronaviru, přítomní měli proto nasazené roušky a obsadili pouze část kapacity sálu. Právě pandemii zmínil ve svém kázání bratislavský biskup Jan Hradil. Hloupí lidé ji podle něj vydávají za Boží trest. „To není Boží trest, to je pandemie a my se v tuto chvíli musíme chytit evangelia, protože evangelium je radostná zvěst do této složité, neradostné situace,“ řekl.
Za oběti pandemie zazněla jedna z modliteb, další zmínily změnu smýšlení ve vztahu k životnímu prostředí nebo za posílení těch, kteří vzdorují totalitním a autoritářským režimům v Bělorusku, Barmě, Číně nebo v Severní Koreji.
Hradil také v kázání připomněl Husovy činy, jeho kázání i upálení. Nebyl podle něj pouhým reformátorem, ale pravým zvěstovatelem evangelia.
Podle historiků je Hus příkladem statečnosti i svobody svědomí
Jan Hus byl katolický kněz a jeden z prvních představitelů církevní reformace. Vyčítal církvi odklon od prvotních myšlenek, přílišnou institucionalizaci, prodeje odpustků i kněze žijící v hříchu. Podle historiků je příkladem statečnosti i svobody svědomí, když svoji pravdu hájil i po označení za kacíře, po němž byl v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní vzpouře, během níž husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav.
Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi také připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.
Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.
Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky byl ale dlouho kacířem.
Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti, a uznal ho za reformátora církve. Šestý červenec je v českém kalendáři státním svátkem od roku 1990.
