Husité

Po devíti letech příprav vychází první zpěvník Evropské unie. Obsahuje 164 písní. Z Česka v něm lidé najdou třeba husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci, písničku Svěráka a Uhlíře Není nutno nebo protestsong Modlitba pro Martu. A to ve zpěvném anglickém překladu.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety, upozornil Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s pomocí jeho potomků.

Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky – zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu takzvané čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Informovalo o tom Jihočeské muzeum, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou experti použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Tímto postupem už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.

Návštěvníci muzea v Říčanech u Prahy si o víkendu prohlédnou největší tamní poklad, který před více než šesti sty lety ukryl jeden z měšťanů ve sklepě domu na náměstí. Pak byl zřejmě zabit při obléhání místního hradu husity. Poklad čítající 348 stříbrných grošů objevil začátkem devadesátých let minulého století majitel domu při rekonstrukci. Nyní je uložen v brandýském muzeu. Pracovníci muzea ho v pátek za asistence policie převezli do Říčan, kde ho zájemci poprvé uvidí kompletní, očištěný a konzervovaný, navíc nedaleko od místa, kde se našel, řekl novinářům historik a kurátor výstavy Radek Holodňák.

Dobu husitských válek a fantasy spojuje nová počítačová hra s názvem 1428 a podtitulem Shadows over Silesia, tedy Stíny nad Slezskem. O herní novince se mluví nejen kvůli zasazení do středověku, ale také v souvislosti s prvky, které ji umožňují hrát i lidem se zrakovým postižením.

Pec na chleba, kterou v 15. století zničil požár domu, našli archeologové při průzkumu na místě bývalé továrny Vlněna v Brně. Na části pece, která sloužila k ohřívání jídla, stály i hrnce se zbytky jídla.

Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.

V ohbí řeky Ohře se na skalním ostrohu tyčí jeden z nejimpozantnějších královských hradů. Na Loket se vydáváme v posledním díle první série nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů třeba i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho… Úvodní slova husitského chorálu a pár dalších úryvků z něho jsou povědomé nejspíš každému, komu něco utkvělo z povinné školních docházky nebo je fanouškem Daniela Landy. Známá píseň je ale jen jednou z téměř čtyř stovek skladeb obsažených v Jistebnickém kancionálu. Jednu z nejvýznamnějších památek přinejmenším českého středověku zhudebnil nedávno částečně soubor Tiburtina Ensemble a loni začal poprvé vycházet její souhrnný přepis. Rukopis si pořád uchovává některá tajemství.

Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem. Bitva, která se odehrála před rovnými 600 lety – 25. března 1420 – se také zapsala do vojenské historie jako první větší husitské vítězství s použitím vozové hradby. Na místě bitvy byl v roce 1925 postaven památník Jana Žižky.

Tým odborníků vedený Václavem Smrčkou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK oznámil, že nalezl kosterní pozůstatky, které podle něj pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí údajně naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. Archeoložka Lenka Militká však tuto teorii v pořadu Události, komentáře označila za spekulativní.