Tým odborníků vedený Václavem Smrčkou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK oznámil, že nalezl kosterní pozůstatky, které podle něj pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí údajně naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. Archeoložka Lenka Militká však tuto teorii v pořadu Události, komentáře označila za spekulativní.
Vědec tvrdí, že našel kosti bojovníků z bitvy u Lipan. Je to spekulace, oponuje archeoložka
Práce profesora Václava Smrčky začala v kostici v Žehuni u Kolína už v roce 2017. Část kosterních pozůstatků je zde ve stěnách napevno zabudovaná a nelze s nimi manipulovat, ale s několika desítkami kostí, na nichž jsou patrná velmi těžká poranění, mohli vědci volně zacházet. Paleopatolog Smrčka si na kostech všiml typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní.
„Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,“ říká profesor Smrčka k nálezu pozůstatků v Žehuni.
Kosti bojovníků od Lipan? (zdroj: ČT24)
Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN, kde primářJosef Hořejš vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Ta vedla odborníky k tomu, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. Vzorek jedné z poraněných lebek proto putoval na datování do Radiokarbonové laboratoře v polské Poznani. Zde pomocí poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku (14C) zjišťují věk archeologických památek a geologických útvarů.
„Laboratoř stanovila 95procentní pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65procentní pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pochází,“ vysvětluje vědecké dokazování stáří kosterních pozůstatků profesor Smrčka.
Oběti dvou válek
Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto vědci do Poznaně poslali i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou také pozůstatky bojovníků tereziánských válek z poloviny 18. století. Nyní se čeká na závěry vyšetření třetího vzorku. Vědci očekávají, že pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan se ještě zvýší.
Žehuňská kostnice byla zbudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že šlo o bojovníky, dokládá mimo jiné i to, že na kostech vědci nalezli i starší zhojená válečná poranění.
Žehuň je od Lipan vzdálena více než 30 kilometrů. Jak se tedy mohly kosti husitů objevit tak daleko od místa bitvy? „Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,“ vysvětluje profesor Smrčka.
Profesor MUDr. Václav Smrčka, CSc., Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
Lákavá, ovšem spekulativní teorie, upozorňuje archeoložka
Podle historiků a archeologů však není tato interpetace tak jednoznačná. „Pan profesor zkoumal kosterní pozůstatky instalované v letech 1765 až 1766 v barokní kostnici v Žehuni. O těch kostech nevíme nic. Nevíme, jestli byly z hrobů kolem žehuňského kostela, nebo jestli byly odjinud. V tuto chvíli bych byla velmi opatrná na teorii, která je velmi lákavá, tedy že se jedná o bojovníky od Lipan. Je to velmi spekulativní,“ uvedla v pořadu Události, komentáře vedoucí projektu archeologického výzkumu bitvy u Lipan Lenka Militká.
Dalších možných vysvětlení je podle ní celá řada, proto by tyto nálezy nespojovala s žádnou konkrétní událostí. „Máme tady několik dalších bitev v blízkosti samotné Žehuně, které jsou ve stejné nebo v podobné vzdálenosti jako Lipany. A časově nám tam nebo panu profesorovi krásně sedí do období husitských válek,“ upozornila.
Jde například o bitvu u Malešova z roku 1424 nebo o obléhání Kolína v roce 1427, ale i o konec čtyřicátých let 15. století, kdy se opakovaly šarvátky kolem Kolína. „Byly tam posádky několika stovek mužů a těch teorií je opravdu hodně,“ dodala archeoložka.