Mezinárodní vědecký tým ukázal, jak mohl vypadat Jan Žižka

Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky – zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu takzvané čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Informovalo o tom Jihočeské muzeum, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou experti použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Tímto postupem už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.

Výslednou podobu tváře Jana Žižky vědci představili rovnou ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení bez drobných obličejových detailů, o kterých vědci nic neví. Proto je obraz jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů.

„Druhý obraz ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů, jako je barva očí, vlasů a kůže, účes a podobně. Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Ani z písemných pramenů o nich nemáme žádné informace, vzešly z mezioborové diskuse antropologů, archeologů a historiků,“ popsal Jiří Šindelář, geoinformatik z nestátní neziskové výzkumné organizace Naše historie, která projekt vedla.

Jde tedy zatím pouze o digitální model, který by bylo možné převést do reálného – například plastik z různých materiálů, třeba 3D tiskem, dodal Šindelář.

Na výzkumu se dále podíleli Cicero da Costa Moraes, 3D designer z organizace ARC team Brazil, Matěj Šindelář, specialista na 3D fotogrammetrii z už zmíněné Naší historie, archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea, ředitel husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka, brazilský chirurg Thiago Beaini a italský antropolog Francesco Maria Galassi. Žižkovu tvář vytvořili během 14 dnů, v pátek 11. října uplyne 600 let od jeho úmrtí.

Tým využil digitální model celé Žižkovy lebky, který vznikl v roce 2014 na základě její části. Tu objevili v roce 1910 při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi.

Metoda strukturální aproximace je postup forenzní rekonstrukce podle lebky, vznikla při studiu a pokusu o přiblížení tváře sv. Ludmily. Je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě.

Postup aproximace podoby Jana Žižky
Zdroj: Cicero da Costa Moraes

Metodu strukturální aproximace popsali vědci v roce 2022 v odborných časopisech. „Pak se nám začali ozývat lékaři a chirurgové s tím, zda by to nešlo využít v lékařství, třeba u lidí po nehodách, kteří přišli o kus lebky. A dnes je publikováno mnoho případů, kdy lékaři po celém světě provedli konkrétní operace, při kterých díky těmto postupům vyprojektovali speciální protetika, tedy náhrady,“ dodal Šindelář. Strukturální aproximaci využívají také specialisté v kriminalistice a v medicíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
před 18 hhodinami

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025
Načítání...