Jan Žižka

Meč přisuzovaný Janu Žižkovi míří zpět do depozitářů švédských královských sbírek. Zbraň vidělo během čtyř dnů víc než čtyři a půl tisíce lidí. Vystavení v Betlémské kapli bylo součástí připomínek šestistého výročí úmrtí vojevůdce. Návrat meče do českých zemí, poprvé od třicetileté války, doprovázela velmi přísná a netypická bezpečnostní opatření.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Výročí šesti set let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomněla v pátek slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, součástí je i premiéra nového filmu, přednášky historiků a vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku odkryli slavnému husitovi pamětní desku. V Táboře vznikla ukázka Žižkova vojenského ležení.

Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety, upozornil Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s pomocí jeho potomků.

Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky – zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu takzvané čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Informovalo o tom Jihočeské muzeum, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou experti použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Tímto postupem už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.

Nově vytvořená umělá inteligence, která měla reagovat na otázky věřících, musela být „zbavena kněžství“. Stroj totiž odpovídal natolik kontroverzně, že z něj jeho autoři udělali jen amatérského teologa.

Návštěvníci muzea v Říčanech u Prahy si o víkendu prohlédnou největší tamní poklad, který před více než šesti sty lety ukryl jeden z měšťanů ve sklepě domu na náměstí. Pak byl zřejmě zabit při obléhání místního hradu husity. Poklad čítající 348 stříbrných grošů objevil začátkem devadesátých let minulého století majitel domu při rekonstrukci. Nyní je uložen v brandýském muzeu. Pracovníci muzea ho v pátek za asistence policie převezli do Říčan, kde ho zájemci poprvé uvidí kompletní, očištěný a konzervovaný, navíc nedaleko od místa, kde se našel, řekl novinářům historik a kurátor výstavy Radek Holodňák.

V památníku Jana Žižky z Trocnova se v pátek otevřel nový archeoskanzen za více než padesát milionů korun. Objekt představuje repliku vesnice vrcholného středověku a připomíná dobový život a stavby. Informovali o tom zástupci Jihočeského muzea a Jihočeského kraje. Veřejnost si zatím nemůže prohlédnout kompletní skanzen, spodní část ještě není hotová. Otevře se možná příští rok.

Velkofilm Jan Žižka vypráví o vzestupu slavného vojevůdce. Podle tvůrců nejde ale o jeho biografii, husitský hejtman byl jen inspirací pro historický snímek s mezinárodním hereckých obsazením. Režisér Petr Jákl ho natočil v Česku s americkým hercem Benem Fosterem v titulní roli a hollywoodskými ambicemi. Rozpočet téměř půl miliardy korun dělá z Jana Žižky dosud nejdražší tuzemský film.

Husitské války v podobě japonského komiksu ztvárnil populární autor mangy Kóiči Óniši. Dvanáct knih vzbuzuje zájem o českou historii i u Japonců, kteří by s ní jinak nepřišli do styku. Série nese název Dívčí válka, japonsky Otome Sensó. Jméno připomíná českou pověst, děj se ale odehrává za husitských válek. Hlavní hrdinka Šárka v něm bojuje po boku Jana Žižky.

Jeden z nejslavnějších světových vojevůdců dosáhl jednoho ze svých největších bitevních úspěchů na Moravě. Na začátku prosince 1805 porazil Napoleon v bitvě tří císařů ruskou a rakouskou armádu. Svými rozměry přesáhl střet jakoukoliv jinou do té doby započatou bitvu, zkázu nerozsel ale jen na bojišti. Nejvíce trpěli obyvatelé okolních vesnic, které vojáci zplundrovali. Někteří Francouzi se ale na Moravě usadili a založili rodiny, bitva také přispěla k počátkům národního obrození. Její odkaz je stále živý, ať už v podobě legend o zakopaném pokladu či každoročních rekonstrukcí bojů historickými nadšenci. Od smrti francouzského císaře uplynulo 5. května dvě stě let.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Zarputilý husitský vojevůdce se stal během dějin symbolem boje za národní samostatnost, odvahy legionářů, prvorepublikových ideálů i komunistické revoluce. Socha Jana Žižky z Trocnova, která patří mezi největší pomníky svého druhu na světě, začala vznikat už ve třicátých letech, slavnostního odhalení se však dočkala až 14. července 1950 k výročí proslulé bitvy, která se na pražském Vítkově odehrála. Obrovský bronzový jezdec stojí nad Prahou už sedmdesát let.

Nad Litoměřicemi u Třebušína probíhá rekonstrukce hradu Kalich – jediné sídelní pevnosti husitského vojevůdce Jana Žižky, která v 15. století patřila k vůbec nejmodernějším hradům tehdejší Evropy. Členové spolku Hrady Českého středohoří Kalich postupně rekonstruují už pět let.

V dobovém kontextu šlo spíš o menší střetnutí, přesto se konflikt na Vítkově zapsal mezi nejslavnější bitvy české historie. Na pomoc obléhaným husitům dorazily v kritickou chvíli posily z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým „Hrrr na ně!“, byli křižáci zahnáni na útěk. Vítězství, které de facto ukončilo křížovou výpravu, považovali husité za projev boží přízně. A tak se šarvátka o několik dřevěných srubů stala symbolem, který žije v české národní paměti dodnes. Slavná bitva se odehrála přesně před 600 lety, 14. července 1420.

Dřevěný kostel v Řepištích na Frýdecko-Místecku ukrývá trámy z roku 1424. Dokázal to dendrologický výzkum, který se uskutečnil během rekonstrukce kostela. Ta začala v loňském roce a blíží se k závěru. Zásadně se po ní změnila vnější podoba kostela, který měl dosud černou barvu, po opravě je v přírodní barvě dřeva.

Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem. Bitva, která se odehrála před rovnými 600 lety – 25. března 1420 – se také zapsala do vojenské historie jako první větší husitské vítězství s použitím vozové hradby. Na místě bitvy byl v roce 1925 postaven památník Jana Žižky.

Městská divadla pražská se rozhodla uvádět tři husitská dramata Aloise Jiráska během jediného večera. Z obsáhlé trilogie režisér Lukáš Brutovský vybral to nejdůležitější tak, aby se husitská revoluce v kostce vešla do necelých dvou hodin představení. V něm se chorály mísí s elektronickou hudbou a Jan Hus, Jan Žižka i Jan Roháč mají jednoho společného hereckého představitele – Vojtěcha Dvořáka.

Staré pověsti české Aloise Jiráska dostaly novou, satirickou podobu. Autor oblíbeného komiksu „Opráski sčeskí historje“ napsal vlastní verzi tuzemských legend s prostým názvem „Noví povjezťi čezkí“. Nejznámější legendy přitom situuje do vesmíru. Přes stoupající věhlas si kreslíř známý jako Jaz přeje zůstat v anonymitě.

Před třiceti lety, kdy se „budování socialismu“ měnilo na zrod kapitalismu, měla centrální banka ve svých zásobách jednohaléře i tříkoruny. Začátkem října 1989 se objevila bankovka s portrétem Klementa Gottwalda, což tehdy vyvolalo vlnu nevole. Stokorunu někteří lidé poškozovali, připisovali hanlivé nápisy, vypichovali na kresbě oči nebo je červeně zabarvovali. „Samet“ zkrátka znamenal velké změny i pro bankovky: některé skončily, jiné se ani nestačily objevit na trhu.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Býval lapkou i královských dvořanem, poté se přidal k největší rebelii v českých dějinách a proslul jako geniální jednooký vojevůdce. Historik Petr Čornej představuje Jana Žižku v nové biografii jako odvážnou a impulzivní osobnost, vedenou motivací naplnit boží vůli.