Velkofilm Jan Žižka vypráví o vzestupu slavného vojevůdce. Podle tvůrců nejde ale o jeho biografii, husitský hejtman byl jen inspirací pro historický snímek s mezinárodním hereckých obsazením. Režisér Petr Jákl ho natočil v Česku s americkým hercem Benem Fosterem v titulní roli a hollywoodskými ambicemi. Rozpočet téměř půl miliardy korun dělá z Jana Žižky dosud nejdražší tuzemský film.
Výpravný snímek se vrací na počátek patnáctého století a sleduje, jak se Jan Žižka stává z nájemného žoldnéře válečníkem, kterého nikdo nedokázal porazit. Do role vojevůdce, jehož jméno v Česku slyšel snad každý, vybral Petr Jákl amerického herce Bena Fostera, známého třeba ze superhrdinské sci-fi X-Men: Poslední vzdor nebo westernu 3:10 Vlak do Yumy. Hvězdou mezinárodního obsazení je ale oscarový Michael Caine v roli lorda Boreše.
Významnou roli v ději má i Sophie Loweová jako Kateřina – neteř francouzského krále a snoubenka mocného Jindřicha z Rožmberka. „Myslím, že je důležité mít tuto postavu mezi všemi těmi muži. Vyvážila mužskou energii,“ domnívá se Loweová.
Z českých herců diváci poznají Karla Rodena v roli Václava IV. Do obsazení se dostali také Ondřej Kavan, Ondřej Vetchý, Michal Dlouhý, Jitka Čvančarová či Jan Budař. Ten přiznal, že natáčení pro něj byla výzva, jak se naučit nové věci. „Kromě jazyka jsem trénoval i bojové scény. Jsem rád, že jsem neměl žádného kaskadérského dubla,“ uvedl.
Na plátně se objeví i neherci, ale jinak známé tváře, jako třeba olympijský judista Lukáš Krpálek nebo zpěvák Ben Cristovao, kterého režisér „naverboval“ mezi asijské nájezdníky Kumány.
O Žižkovi se toho moc neví
Jáklův film se soustředí na počátky Žižkova vzestupu. Tedy na dobu, z níž o budoucím husitském vojevůdci nezbylo mnoho dokladů. „Je to režisérova fantazie, která může vycházet částečně z prameny nedoložené reality. Do konce prvního desetiletí patnáctého století o něm nevíme prakticky vůbec nic. Víme, že pocházel z chudých šlechtických poměrů, že rodinný majetek nebyl schopen jeho a jeho bratra uživit a že se živil jako nájemný rytíř,“ shrnul historik Martin Nodl.
Ve filmu má například Žižka zranění na levém oku, ale třeba coby obří socha na pražském Vítkově má pásku na oku pravém. Ani podle historických pramenů se ovšem neví, jak přesně měl poraněný zrak. Podle Nodla na tuto otázku nepřinesla odpověď ani takzvaná čáslavská kalva, tedy část lebky údajně Jana Žižky, která se objevila teprve před zhruba stoletím. „Protože nevíme, jestli je opravdu jeho,“ vysvětlil historik.
Historické tápání filmařům i nahrávalo. „Ben Foster byl pravák, takže držel palcát v pravé ruce. A kdyby měl zakryté pravé oko, bylo by to nebezpečné,“ nastínil konkrétní příklad Jákl.
Sami tvůrci koneckonců přiznávají, že středověký válečník jim byl hlavně inspirací. „V té době se děla spousta věcí, únosy, šlechta mezi sebou bojovala, politická situace byla divoká. Chtěl jsem na diváky přenést emoci, ne fakta,“ říká Petr Jákl, který se podílel i na scénáři.
Kdo by si tedy Žižkův příběh chtěl vyslechnout na základě ověřených údajů, musí sáhnout třeba po rozsáhlé publikaci historika Petra Čorneje. Život a dobu husitského hejtmana rozebírá na více než osmi stech stranách. Jeho Jan Žižka se stal Knihou roku 2019 v cenách Magnesia Litera.
Prvenství už má na kontě i filmový Jan Žižka. Do kin vstoupil jako nejdražší český film, předčil tak dvacet let starý Tmavomodrý svět, který Jan Svěrák natočil za zhruba polovinu. Žižka se promítá s dabingem i ve verzi s českými titulky. A hned po české premiéře míří pod názvem Středověk také do zahraničních biografů.
