Alois Jirásek to popletl, ukazují Opráski sčeskí historje. A vrací Staré pověsti české do kosmu

Nahrávám video

Staré pověsti české Aloise Jiráska dostaly novou, satirickou podobu. Autor oblíbeného komiksu „Opráski sčeskí historje“ napsal vlastní verzi tuzemských legend s prostým názvem „Noví povjezťi čezkí“. Nejznámější legendy přitom situuje do vesmíru. Přes stoupající věhlas si kreslíř známý jako Jaz přeje zůstat v anonymitě.

Ve svém pohledu na dějiny Jaz nešetří žádnou historickou postavu. Nejčastěji se strefuje do Jan Husa, Jana Žižky nebo Zikmunda, respektive Zmikunda Lucemburského, v jehož masce sám vystupuje.

Každá minulost bývala přítomností a na té není nic posvátného, myslí si Jaz. Ve spojení humoru a historie rozhodně nevidí žádné znesvěcení českých legend. Ať už se o dějinách mluví jakkoliv, je to lepší než je úplně ignorovat, tvrdí kreslíř z „Histrickýho ústafu“.

„Nemyslím si, že bych něco znevažoval, je to prostě nějaký jiný pohled na ty události. Typickým příkladem je třeba husitství, kdy v podstatě za to, jak to bylo interpretováno, nemohl ani sám Alois Jirásek, ale spíš jeho pozdější vykladači a vykradači,“ říká Jaz.

V poslední knize, kterou vydalo nakladatelství Grada, napravuje chyby, které podle něj nadělal Jirásek ve Starých pověstech českých.

„Některé úseky si původní Staré pověsti české vypůjčily z Kosmovy kroniky, ale to je celé omyl, protože kronikář Kosmas byl nucen ten děj proti své vůli šíleným editorským zásahem přenést z kosmu na Zemi a potom docházelo k různým nelogičnostem,“ vysvětluje.

V nových pověstech unese romanopisce historické komando a donutí ho přenést dějiny opět do stavu beztíže. Lucké války se změní ve války hvězdné a Václav nastraží léčku Boleslavovi.

V poslední době Jaz stále častěji glosuje také moderní dějiny i současné události. Podílel se například na aktuální výstavě o sametové revoluci v pražském Národním muzeu. Kreslíř upozorňuje, že i kdyby měl moc přepsat historii, nevyužil by ji. V současnosti je spokojen a korekce minulosti by podle něj mohla mít nedozírné následky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
před 22 mminutami

Ve Varech budou soutěžit filmy s Tomicovou či Geislerovou

Hlavní soutěž šedesátého filmového festivalu v Karlových Varech porovná dvanáct snímků. Dva z nich vznikly v koprodukci České televize. Režisér Šimon Holý přiveze komediální drama Chica Checa s Pavlou Tomicovou a Janem Cinou v hlavních rolích. A slovenský filmař Ivan Ostrochovský natočil s Annou Geislerovou snímek ze socialistického Československa Pramen.
před 1 hhodinou

McCartney na novém albu vzpomíná na dětství v Liverpoolu

Paul McCartney vydal nové studiové album The Boys of Dungeon Lane. Ve čtrnácti skladbách se podělil o vzpomínky na dětství a mládí v Liverpoolu.
před 2 hhodinami

VideoTanec Praha přiváží do Česka umělce z dvanácti zemí

Začal Tanec Praha. Mezinárodní festival tance a pohybového divadla letos zavítá do dvacítky měst po celém Česku. Kromě těch tuzemských se představí umělci z Japonska, Francie nebo Kamerunu. Celkem festival nabídne umělce z dvanácti zemí. Přehlídku zahájila inscenace Natural Order of Things španělsko-libanonské tvůrčí dvojice Guyho Nadera a Marii Camposové.
13:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 23 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
včera v 06:29

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026
Načítání...