Alois Jirásek

Činoherci z Národního divadla Brno připravují inscenaci Čapkovy Matky. V souvislosti s válkou na Ukrajině dostala aktuální rozměr. Titulní postavu, která postupně ztrácí syny, ale nadále s nimi promlouvá a pokouší se dobrat smyslu všeho utrpení, ztvární Tereza Groszmannová. Páteční premiéra v Redutě je podle rezervačního systému vyprodaná, na reprízy lze ještě lístky zakoupit.

Ve dvacátém ročníku populární ankety Strom roku pořádané Nadací Partnerství zvítězila Zpívající lípa z obce Telecí na Svitavsku. Od veřejnosti dostala 2635 hlasů. Druhé místo obsadil strom s přízviskem Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdeckomístecku, bronz slaví v Brně, kde uspěl smrk ztepilý v Ramešově ulici.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.

Tam když u té čisté studánky vykonána zápalná oběť, vstavil nejpřednější z lechů čepici někdy Přemyslovu Křesomyslovi na hlavu a všichni kolem radostně volali: „Křesomysl, hospodin náš! I on nás bude blahoslaviti.“ Všichni ho pozdravili, poklonili se mu a pak jej vyprovodili v hlučném průvodu na Vyšehrad. Těmito slovy líčí Alois Jirásek korunování pohanského Křesomysla českým knížetem.

Městská divadla pražská se rozhodla uvádět tři husitská dramata Aloise Jiráska během jediného večera. Z obsáhlé trilogie režisér Lukáš Brutovský vybral to nejdůležitější tak, aby se husitská revoluce v kostce vešla do necelých dvou hodin představení. V něm se chorály mísí s elektronickou hudbou a Jan Hus, Jan Žižka i Jan Roháč mají jednoho společného hereckého představitele – Vojtěcha Dvořáka.

Staré pověsti české Aloise Jiráska dostaly novou, satirickou podobu. Autor oblíbeného komiksu „Opráski sčeskí historje“ napsal vlastní verzi tuzemských legend s prostým názvem „Noví povjezťi čezkí“. Nejznámější legendy přitom situuje do vesmíru. Přes stoupající věhlas si kreslíř známý jako Jaz přeje zůstat v anonymitě.

Staré pověsti české se dočkaly nového vydání. Mýty a báje v úpravě Aloise Jiráska publikují nakladatelé často, v edici Česká knižnice ale texty doplňují komentáře o použitých pramenech a zkoumání jejich historické přesnosti.

Rodiště spisovatele Aloise Jiráska čítá něco málo přes šest tisíc obyvatel, na týden od 2. do 10. srpna se do tohoto města v severovýchodních Čechách sjede nejméně jednou tolik lidí. Koná se zde totiž už 89. ročník festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov. Kromě ochotníků přivítá i profesionální divadelníky a v doprovodném programu nabízí hudební či vzdělávací akce.

Sen noci svatojánské v nastudování místního souboru zahájí 3. srpna už osmaosmdesátý ročník Jiráskova Hronova. Festival amatérského divadla divákům představí vedle tuzemských divadelníků také tvorbu ochotníků ze Slovenska, Itálie a Islandu.