Huz, Kaler IV., Mizerik. Na mladé Čechy funguje výuka dějin vtipem

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ironie pomáhá při výuce dějin. Univerzita Karlova pořádá seminář, který ukazuje, jak se dá při výuce dějin použít humoru a ironie.

Ironie je podle historiků z Univerzity Karlovy skvělým pomocníkem ve výuce. Humor, popkultura a nadsázka se dají skvěle spojit s vysvětlováním mnohdy absurdních a dnes jen těžko pochopitelných událostí.

„Chceme využívat něco, co děti znají, a z toho vycházet pro výuku toho, co děti neznají,“ vysvětlují svůj záměr mladí historici, kteří za tímto nápadem stojí. Letos se koná už druhý ročník, cílem akce je nabídnout učitelům materiály, které by mohli používat při výuce, ale přitom by je to nikdy nenapadlo. Autoři projektu tak doporučují například:

Ve zkratce se jedná o to, promlouvat ke studentům jazykem, který dobře znají, kterému rozumí a jsou na něj zvyklí. Dnešní generace je oproti těm předcházejícím mnohem více obrazová – díky mobilním telefonům i internetu je mnohem více vnímavá vůči obrazovým podnětům než vůči psanému slovu.

Pokud se studentům informace nabídne touto formou, jsou schopni zapamatovat si ji mnohem lépe než klasické statě v učebnicích. Jako typický příklad uvádějí autoři konceptu český komiks Opráski sčeskí historie. Jedná se o vtipné historické situace, ale pochopení vtipu si vyžaduje znalost historického kontextu – aby vtip fungoval, musí student mít nějaké znalosti.

Příklady historických memů a facebookových stránek, které pomocí ironie něco říkají o dějinách:

„Můžu mluvit jen z naší zkušenosti, ale ta je pozitivní. Řada učitelů, kteří naše workshopy navštěvují, ať už jednorázově, nebo pravidelně, se ve své praxi snaží tato řešení využívat,“ vysvětluje Michal Kurz z Ústavu českých dějin FF UK. „Nesnažíme se nabízet nějaká hotová řešení nebo kuchařku, spíš konkrétní náměty nebo tipy materiálů.“

Na tento na první pohled odlehčenější podání dějin reagují pozitivně jak studenti, tak i vyučující. „Nefunguje tu ani žádná generační bariéra, jak jsme se obávali,“ říká Kurz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 12 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 15 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 17 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...