Huz, Kaler IV., Mizerik. Na mladé Čechy funguje výuka dějin vtipem

Nahrávám video
Historie a ironie
Zdroj: ČT24

Ironie pomáhá při výuce dějin. Univerzita Karlova pořádá seminář, který ukazuje, jak se dá při výuce dějin použít humoru a ironie.

Ironie je podle historiků z Univerzity Karlovy skvělým pomocníkem ve výuce. Humor, popkultura a nadsázka se dají skvěle spojit s vysvětlováním mnohdy absurdních a dnes jen těžko pochopitelných událostí.

„Chceme využívat něco, co děti znají, a z toho vycházet pro výuku toho, co děti neznají,“ vysvětlují svůj záměr mladí historici, kteří za tímto nápadem stojí. Letos se koná už druhý ročník, cílem akce je nabídnout učitelům materiály, které by mohli používat při výuce, ale přitom by je to nikdy nenapadlo. Autoři projektu tak doporučují například:

Ve zkratce se jedná o to, promlouvat ke studentům jazykem, který dobře znají, kterému rozumí a jsou na něj zvyklí. Dnešní generace je oproti těm předcházejícím mnohem více obrazová – díky mobilním telefonům i internetu je mnohem více vnímavá vůči obrazovým podnětům než vůči psanému slovu.

Pokud se studentům informace nabídne touto formou, jsou schopni zapamatovat si ji mnohem lépe než klasické statě v učebnicích. Jako typický příklad uvádějí autoři konceptu český komiks Opráski sčeskí historie. Jedná se o vtipné historické situace, ale pochopení vtipu si vyžaduje znalost historického kontextu – aby vtip fungoval, musí student mít nějaké znalosti.

Příklady historických memů a facebookových stránek, které pomocí ironie něco říkají o dějinách:

„Můžu mluvit jen z naší zkušenosti, ale ta je pozitivní. Řada učitelů, kteří naše workshopy navštěvují, ať už jednorázově, nebo pravidelně, se ve své praxi snaží tato řešení využívat,“ vysvětluje Michal Kurz z Ústavu českých dějin FF UK. „Nesnažíme se nabízet nějaká hotová řešení nebo kuchařku, spíš konkrétní náměty nebo tipy materiálů.“

Na tento na první pohled odlehčenější podání dějin reagují pozitivně jak studenti, tak i vyučující. „Nefunguje tu ani žádná generační bariéra, jak jsme se obávali,“ říká Kurz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...