Huz, Kaler IV., Mizerik. Na mladé Čechy funguje výuka dějin vtipem

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ironie pomáhá při výuce dějin. Univerzita Karlova pořádá seminář, který ukazuje, jak se dá při výuce dějin použít humoru a ironie.

Ironie je podle historiků z Univerzity Karlovy skvělým pomocníkem ve výuce. Humor, popkultura a nadsázka se dají skvěle spojit s vysvětlováním mnohdy absurdních a dnes jen těžko pochopitelných událostí.

„Chceme využívat něco, co děti znají, a z toho vycházet pro výuku toho, co děti neznají,“ vysvětlují svůj záměr mladí historici, kteří za tímto nápadem stojí. Letos se koná už druhý ročník, cílem akce je nabídnout učitelům materiály, které by mohli používat při výuce, ale přitom by je to nikdy nenapadlo. Autoři projektu tak doporučují například:

Ve zkratce se jedná o to, promlouvat ke studentům jazykem, který dobře znají, kterému rozumí a jsou na něj zvyklí. Dnešní generace je oproti těm předcházejícím mnohem více obrazová – díky mobilním telefonům i internetu je mnohem více vnímavá vůči obrazovým podnětům než vůči psanému slovu.

Pokud se studentům informace nabídne touto formou, jsou schopni zapamatovat si ji mnohem lépe než klasické statě v učebnicích. Jako typický příklad uvádějí autoři konceptu český komiks Opráski sčeskí historie. Jedná se o vtipné historické situace, ale pochopení vtipu si vyžaduje znalost historického kontextu – aby vtip fungoval, musí student mít nějaké znalosti.

Příklady historických memů a facebookových stránek, které pomocí ironie něco říkají o dějinách:

„Můžu mluvit jen z naší zkušenosti, ale ta je pozitivní. Řada učitelů, kteří naše workshopy navštěvují, ať už jednorázově, nebo pravidelně, se ve své praxi snaží tato řešení využívat,“ vysvětluje Michal Kurz z Ústavu českých dějin FF UK. „Nesnažíme se nabízet nějaká hotová řešení nebo kuchařku, spíš konkrétní náměty nebo tipy materiálů.“

Na tento na první pohled odlehčenější podání dějin reagují pozitivně jak studenti, tak i vyučující. „Nefunguje tu ani žádná generační bariéra, jak jsme se obávali,“ říká Kurz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 15 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 16 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 18 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.