Trestně stíhaný člověk nemá být premiérem a vláda se nemá opírat o hlasy extremistů, míní kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Sám by takovou vládu nejmenoval, řekl v Interview ČT24. Rolí prezidenta je podle něj vyjednávat se všemi stranami a dát šanci těm, kteří mají možnost sestavit vládu. Současná ústava podle Drahoše dává prezidentovi dostatek pravomocí a není ji nutné měnit.
Jiří Drahoš: Trestně stíhaného premiéra ani vládu opřenou o extremisty bych nejmenoval
Jiří Drahoš v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Česká televize vysílá rozhovory s prezidentskými kandidáty v abecedním pořadí v rámci skupin dle nominace, jak je stvrdilo ministerstvo vnitra. První skupinu tvoří kandidáti navržení senátory, druhou ti s podporou poslanců a ve třetí skupině jsou kandidáti s podpisy od občanů.
Proč byste měl být prezidentem České republiky právě vy, co nabízíte jiného než ostatní kandidáti?
Nabízím zkušenost vědce a manažera, nabízím zkušenost jednání s politiky. Já jsem jako předseda Akademie věd osm let válčil, debatoval, přemlouval politiky, pět premiérů, pět vlád, ministry financí nepočítám. Takže mám zkušenosti v jednání s politiky, ale nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany. Manažerské zkušenosti, vědecké zkušenosti, racionální pohled na věc a nesporné zkušenosti z praktické politiky jsou něco, co mohu nabídnout.
To vás praktické zkušenosti s politiky neodradily?
Musím říct, že ne. Nakonec jsem během těch osmi let zjistil, že s většinou politiků se dá domluvit. Já jsem v roce 2009 bojoval za to, aby Akademie věd vůbec přežila, a nakonec jsem zjistil, že většinou jde o neinformovanost politiků, že když jim člověk ty věci začne vysvětlovat racionálně, tak dosti často pochopí.
Vy jste celoživotní úspěšný vědec. Co vás vede k tomu, abyste se ucházel o nejvyšší ústavní funkci?
Já jsem bral vždycky každou svoji funkci jako službu, službu té instituci. Byl jsem ředitelem ústavu Akademie věd, byl jsem místopředsedou Akademie věd a osm let předsedou Akademie věd a bral jsem každou tuto pozici jako službu. A já jsem přesvědčen o tom, že i funkce prezidenta je vlastně služba – ne tedy instituci, ale lidem. Mně to připadá jako přirozené pokračování mé dosavadní kariéry.
Na úvodní stránce na svém Facebooku píšete: „Jako prezident budu tvrdě hájit spravedlnost, demokracii a evropské hodnoty.“ Jak mám chápat to slovo tvrdě? Co všechno jste pro to ochotný udělat? Je to tak, že byste byl ochotný jít až na hranu ústavy, případně za hranu ústavy, když by šlo o demokracii a evropské hodnoty?
Já jsem přesvědčen o tom, že bych nemusel nikdy jít za hranu ústavy. Já nejsem člověk, který by měl ambice upravovat nebo vykládat ústavu tvůrčím způsobem. Ústava je jednou daná, je to dokument, který je bezesporu velmi kvalitní, vydržel 25 let a já jsem přesvědčen o tom, že i kdyby šlo o naši demokracii, tak prezident by měl postupovat v rámci ústavy a měl by třeba apelovat na ostatní. Není tady jenom prezident, který řeší tuto situaci.
A to „tvrdě“, jak by to mělo vypadat?
Víte, já jsem to tvrdě použil ve smyslu toho, co jsem zažil při obraně Akademie věd, kdy mi i politici, s kterými jsem bojoval, řekli: „Bojoval jste tvrdě, ale fér.“ Takže v tomto smyslu. Tvrdě, ale fér.
„Každý vidí, jak dezinformace ovlivňují společnost“
Vy jste se minulý týden sešel s premiérem v demisi Bohuslavem Sobotkou kvůli obavám, že výsledky parlamentních voleb a možná i prezidentské volby ovlivnily zahraniční zpravodajské služby prostřednictvím dezinformací. Máte na to nějaký konkrétní důkaz? Protože vy jste vědec, celý život pracujete s fakty. Předpokládám, že vám nestačí jenom nějaké domněnky a pocity.
Návštěva premiéra v tomto smyslu byla preventivní. Já jsem chtěl upozornit pana premiéra na to, že podle mě – a nejen podle mě, můžu citovat zprávu Bezpečnostní informační služby za rok 2016 – je tady velmi výrazná dezinformační kampaň. Moje interpretace je taková, a to mluvím za sebe, že jsem přesvědčen o tom, že dezinformace se uplatnily v parlamentních volbách, a myslím si, že stejné nebezpečí hrozí i v prezidentských volbách.
A nějaký konkrétní důkaz?
Víme všichni, že konkrétní důkaz se předkládá těžko. Mohl bych vzpomenout třeba kauzu lithium, což byla věc, která se objevila z čistého nebe v parlamentních volbách.
A to si myslíte, že řídily zahraniční zpravodajské služby?
Ne, ne, ne. To je záležitost dezinformace. Já to nesvádím na zahraniční služby.
Bezpečnostní informační služba, tedy kontrarozvědka, vydala prohlášení, že nemá k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních nebo prezidentských voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. Nešíříte tak trošku poplašnou zprávu? Nebo neděláte si už dopředu alibi, kdybyste nevyhrál, že to budete mít na co a na koho svést?
Ani jedno, ani druhé. Já jsem opravdu přesvědčen o tom a každý soudný člověk vidí, jak určité servery, určité zdroje dezinformací ovlivňují společnost. Nemůže se to nepromítat i do tak důležitých věcí, jako jsou volby. Takže jsem o tom přesvědčen, ale ty důkazy, kdyby to bylo tak jednoduché, tak Bezpečnostní informační služba už dávno zasáhla.
Vy jste na svých stránkách zveřejnil 37 podle vás dezinformačních webů, které působí v České republice. Uvádíte tam mimo jiné i Parlamentní listy. Ale vy asi nemáte problém s dezinformačními weby komunikovat, protože já jsem našla rozhovor, který jste poskytl Parlamentním listům. To vám nevadí, dávat rozhovor webu, který pak označíte na svých stránkách jako dezinformační?
Já musím říct, že jsem si chtěl tehdy otestovat Parlamentní listy, jestli otisknou ten rozhovor tak, jak jsme ho spolu absolvovali.
A?
Musím říct, že ho otiskly korektně, tak jak byl. Ale od té doby jsem s Parlamentními listy nejednal.
A trváte tedy na tom, že těch 37 webů je dezinformačních? Z čeho vycházíte?
Vycházím jednak ze zpráv nezávislých médií, jednak s řadou těchto webů mám svoje vlastní zkušenosti. Jsem přesvědčen o tom, že těch 37 webů má do značné míry dezinformační charakter.
Na vaše prohlášení reagoval i prezident Miloš Zeman, který řekl, že se chováte podobně jako v Americe neúspěšná kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová. Pan prezident si myslí, že na sebe chcete hlavně upozornit: „Považuji to za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že v případě voleb můžou být lidé ovlivněni nějakými imaginárními zahraničními službami,“ prohlásil Zeman. Tak to pojďme vzít popořadě. Chtěl jste na sebe upozornit, nebo to mělo nějaký konkrétní důvod, proč jste tu informaci a obavu zveřejnil právě teď, měsíc před prezidentskými volbami?
Já jsem se 24. listopadu stal oficiálním kandidátem na prezidenta. Po všech těch lhůtách k odvolání a tak dále. Oslovil jsem premiéra se žádostí o schůzku a v nejbližším možném termínu jsem se s ním sešel. Já jsem těžko mohl jednat jako člověk, který není potvrzený jako kandidát.
A to, že někteří lidé můžou být dotčeni tím, že si myslíte, že je ovlivňují nějaké dezinformace, že nejsou schopni rozpoznat, co je a co není pravdivá informace? Neobáváte se, že můžete některé lidi naštvat tím, že si to o nich myslíte?
Mně to přijde obzvlášť zábavné z úst pana prezidenta. Já jsem nikdy neoznačil lidi jako nesvéprávné, ale cituji pana prezidenta v době, kdy býval ještě poslancem, tak označil český národ takto: „Jedna třetina lidí je slaboduchá, je slabá duchem. Každý sedmý je dementní, debilní nebo alkoholik a polovina z nich má podprůměrný intelekt.“ Cituji Miloše Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o obecném referendu. Já nevím, proč pan prezident podsouvá mně něco, co říkal už před delší dobou sám.
Takže se neobáváte toho, že byste tím, že jste o některých lidech v podstatě řekl, že se nechávají ovlivnit, je mohl naštvat. Nemáte pocit, že byste se někoho mohl dotknout?
Určitě ne. A musím říct, že do jisté míry se každý můžeme nechat ovlivnit. Je třeba ty zdroje rozlišovat a dávat na to pozor. To je vše.
Zákon o referendu bych podepsal
Pojďme teď k tomu, jak byste se choval, pokud byste vyhrál soutěž o prezidenta České republiky. Řekněte mi, jak byste koordinoval svoji zahraniční politiku s vládou?
Jsem přesvědčen, a zmínil jsem to tady už při vaší otázce o mých zkušenostech s vyjednáváním s politiky, že je možné se s vládou dohodnout. Nejhorší situace je, když prezident dělá a říká v zahraniční politice něco jiného než vláda. Já nevidím důvod, proč bych se v těch zásadních otázkách s vládou nebyl schopen dohodnout. Člověk se musí chtít dohodnout.
Podpořil byste referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie?
Pokud by parlament přišel se zákonem o speciálním referendu nebo o obecném referendu a přinesli mi ho k podpisu, tak bych ten zákon podepsal. Ale jako člověk i jako prezident bych velmi důrazně apeloval na politiky a na média, aby vysvětlovali lidem, co by znamenal náš výstup z Evropské unie. To je zásadní. Lidé to nevědí a je třeba jim to nejdřív vysvětlit. Takže referendum o tak zásadní věci by mělo být předcházeno velmi věcnou informační kampaní.
Prezidentská kampaň vstoupila do takzvané horké fáze zrovna v období, kdy vzniká nová vláda České republiky v čele s Andrejem Babišem. Pokud byste byl prezidentem, jmenoval byste premiérem trestně stíhaného člověka nebo člověka, kterému hrozí trestní stíhání?
Kdybych byl prezidentem a volby dopadly tak, jak dopadly, tak bych oslovil Andreje Babiše jako předsedu vítězné strany, vysvětlil bych mu, že mám jako prezident zásadní problém s tím jmenovat někoho trestně stíhaného do funkce premiéra. A domluvil bych se s ním na tom, že jeho hnutí by mělo být schopno vygenerovat nějakého jiného člověka, který by mohl funkci premiéra zastávat. Takto bych postupoval od začátku. Rozhodně bych nedával nikomu nějaké bianko šeky.
Pokud by hnutí ANO nevygenerovalo žádného jiného kandidáta a mělo jako kandidáta na premiéra pouze Andreje Babiše, jmenoval byste ho premiérem?
Andrej Babiš by ode mě uslyšel, že jako trestně stíhaný člověk by nemohl být jmenován premiérem, aspoň ne Jiřím Drahošem. Prostě považuji to za…
Takže nejmenoval byste trestně stíhaného?
Nejmenoval.
Jak byste postupoval v případě, že by nevyšel první pokus o sestavení vlády?
Už jsem řekl, že bych nikomu nedával dopředu bianko šeky a jednal bych se všemi parlamentními stranami o možném uspořádání, o tom, kdo má z těch ostatních stran šanci sestavit vládu. Logicky to bývají strany třeba na druhém místě, na třetím místě, ale záleží na tom, jestli jsou schopny tyto strany dosáhnout většiny, důvěry v Poslanecké sněmovně.
Jmenoval byste vládu, která by se opírala o hlasy komunistů nebo extremistů?
Nejmenoval.
Co byste dělal?
Zase, prezident by měl od samého začátku vyjednávání o vládě jednat se stranami a jasně jim říkat svůj postoj a své stanovisko. Už to tady padlo v souvislosti s možností jmenování trestně stíhaného člověka premiérem. Čili prezident od začátku má v této věci být aktivní. Je to taky jeho úloha daná ústavou. Takže jednal bych s těmi stranami. Nechci teď spekulovat, jak by to dopadlo, ale určitě bych s nimi od začátku jednal.
Mimochodem, koho jste volil do Poslanecké sněmovny?
Volba je tajná, já kandiduji jako nadstranický prezident, tak jestli dovolíte, tak bych si to nechal pro sebe.
Máte k některým politickým stranám ve sněmovně blíž? Ptám se na to proto, že třeba KDU-ČSL a Starostové vám veřejně vyjádřili podporu.
Já si vážím podpory demokratických stran. Dost dobře se nemohu té podpory zříkat, ani kdybych chtěl, ale vážím si jí. Určitě mám k některým stranám a k některým politikům blíže než k jiným. To je celkem jasné.
A ke kterým máte blíž než k jiným?
K těm demokratickým mám blíž než k těm méně demokratickým.
Které považujete za méně demokratické?
Například stranu přímé demokracie pana Okamury.
Vy nemáte jako prezidentský kandidát klasický program, ale na svých stránkách máte vize a teze. Jednou z nich je taky vzdělání. Vy jste napsal, že tradiční model školy už je dnes nevyhovující. Jak by se tedy měla škola změnit a jak by měla vypadat?
To je otázka na dlouhou debatu. Zkusím krátce. Učíme žáky příliš mnoho faktů bez souvislostí. To je jedna důležitá věc. Měli bychom se domluvit na tom, jestli pedagog má být skvělý učitel nebo má být skvělý vědec. Já jsem přesvědčen, že má být skvělý učitel, protože na mně vždycky zanechali největší dojem a do mě se vepsali učitelé, kteří uměli učit. Je celá řada dalších věcí, které by se v rámci reformy vzdělávacího systému daly udělat. Nemusíme chodit tak daleko. Podívejme se například do Finska, ti mají jeden z nejlepších vzdělávacích systémů na světě.
„Prezident má ukazovat společnosti cestu a vyvolávat debatu“
Co můžete jako prezident udělat pro to, aby se vaše teze a vize uskutečnily, když žijeme v parlamentní demokracii, nemáme prezidentský systém, prezident nemá ani zákonodárnou ani výkonnou moc? Co všechno byste byl schopný a ochotný dělat pro to, aby se změnilo to, o čem píšete?
Když mluvíme o vizi, ano, prezident v mém pojetí by měl být člověk, který ukazuje společnosti cestu a vyvolává debaty o tom, kam se má společnost ubírat. Takže byť prezident není člen vlády, není to ministr, má možnost svolat odborníky, lidi, kteří k tomu mají co říci, občanské iniciativy ke kulatému stolu a k danému tématu, které je součástí té vize, zavést diskusi. Já jsem přesvědčen o tom, že když to udělá prezident, tak nikdo z těch účastníků ani politiků pozvání neodmítne.
Chtěl byste jako prezident větší pravomoci?
Mně bohatě stačí pravomoci, které vymezuje prezidentovi současná ústava.
Uděloval byste milosti?
Milost považuji za součást prezidentových pravomocí. Je to jakési světélko na konci tunelu pro každého odsouzeného. A já bych milost v možnostech prezidenta zachoval. Ale uděloval bych ji ve výjimečných případech sociálních, zdravotních nebo humanitárních.
Vyhlásil byste amnestii?
O plošné amnestii bych vůbec neuvažoval. Není to dobrý institut.
Proč?
Je možná dobrá k vyprázdnění věznic, jak jsem se jednou dozvěděl od jednoho pracovníka vězeňské služby v takovém odlehčeném tónu. Ale plošná amnestie, to je zcela krajní krok. Navíc víme, jak dopadly ty dvě poslední – většina vězňů se zanedlouho vrátila do kriminálu.
Vy sázíte na kontaktní kampaň. Z posledního průzkumu CVVM z letošního října vás ale téměř třetina dotázaných neznala. Neděláte něco špatně? Ono už není moc času a skoro třetina lidí z těch zhruba tisícovky dotázaných nevěděla, kdo jste.
Když bych to srovnal se začátkem kampaně, kdy mě neznaly dvě třetiny, tak teď mě nezná třetina. Přesto podle výsledků průzkumu, a já to nepřeceňuji, jsem stále nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana. Takže já to beru tak, že v závěrečné fázi kampaně, kdy stupňujeme kampaň a využijeme dalších prostředků, které jsme nevyužili, se jméno Jiří Drahoš dostane ještě k dalším lidem. Beru to jako rezervoár hlasů.
V jednom rozhovoru mě zaujalo, že jste přiznal, že nosíte falešné brýle. Proč to děláte? Je to čistě imageová záležitost, někdo vám to poradil?
Já protestuji proti termínu falešné brýle.
Tak jsou to brýle, které nepotřebujete, protože vidíte jako rys, jak jsem četla.
Nevidím jako rys, na řízení je mám…
Ale říkal jste to.
Dobře, byla to lehká nadsázka. Ale víte, já jsem měl minus 10 dioptrií, celý život jsem byl silně krátkozraký. Když celý život nosíte brýle, oči vám zapadnou a navíc všichni kolem vás jsou zvyklí na to, že chodíte v brýlích. Takže když jsem si nechal odstranit šedý zákal a voperovat čočky – nevidím jako rys, je to plus minus 1 dioptrie – tak jsem se bavil s manželkou a ta říkala: „Já tě nechci vidět jinak než v brýlích. Já tě jinak neznám.“ A říkali mi to i lidé kolem. Čili není to žádná imageová záležitost. Krátkozrací lidé mají zapadlé oči, lidé nejsou zvyklí na to, když vidíte celý život někoho v brýlích, je najednou bez brýlí. Takže žádný postranní úmysl za tím nehledejte.
Kolik vás zatím stála prezidentská kampaň a kolik jste do ní vložil ze svého?
Zatím nás stála asi 14 milionů korun. Samozřejmě teď v souvislosti se závěrečnou fází kampaně výdaje budou přibývat. Já sám jsem do ní vložil 300 tisíc korun.
Jedním z vašich největších dárců je podnikatel Dalibor Dědek. Jak vám svůj dar, myslím, že to byl milion a půl…
Dva miliony.
…vysvětlil?
Pan Dědek mi řekl, že by mě rád viděl na Hradě. Že by tam rád viděl člověka, který se bude chovat důstojně, férově, který nebude protežovat nikoho, ani žádnou stranu, ani žádnou obchodní skupinu. Takže neměl žádné podmínky, on mi prostě řekl, že by mě rád podpořil. Já jsem to uvítal.
Vy sám se nebudete cítit zavázaný vůči těm, kteří vás podpoří takhle štědře?
Ne. Všichni vědí, že ode mě nemohou očekávat žádné výhody. Nakonec mám asi 1300 dárců, spousta z toho jsou drobní dárci a já jim moc děkuju, ale ti, kteří mi přispěli větší částkou, dobře vědí, že od Jiřího Drahoše nemohou nic speciálního čekat.
Máte představu, komu byste uděloval státní vyznamenání, pokud byste se stal prezidentem?
Mám. Určitě bych neuděloval státní vyznamenání někomu jenom proto, že je to kamarád nebo že o mně mluví dobře. Považuji počet udělovaných vyznamenání za příliš vysoký a rozhodně bych jimi daleko více šetřil.
Vy jste v dubnu pro Právo řekl, že se vůči svým soupeřům nehodláte vymezovat. Ještě pořád si za tím stojíte? Neberete boj o Hrad jako alespoň jistou formu soutěže?
Vidím, že někteří soupeři se do mě už opírají, ti se už vůči mně vymezují. Ale já kandiduji jako Jiří Drahoš a voliči by si měli rozhodnout, jestli nějaký bývalý politik, za kterým se táhnou různé stíny z minulosti, když proti mně něco řekne, jestli to má pro ně význam, nebo nemá. Já bych to nechal na voličích.
Koho považujete za svého největšího soupeře?
Pokud pan prezident Zeman bude kandidovat, jeho zdravotní stav mu to dovolí a bude kandidovat…
Zatím to vypadá, že bude kandidovat.
…tak logicky je asi největším soupeřem pro druhé kolo.
Víte, koho byste nepodpořil ve druhém kole, pokud byste se sám nedostal?
Tak měl bych problém s podporou pana Hanniga. Já proti němu jinak nic nemám, objevil Lucii Bílou a vytvořil zajímavé písničky… Pan Hannig říká, že jemu vyhovuje to, jak vykonává svoji funkci pan prezident Zeman a on by pokračoval ve stejném stylu. A jeden z důvodů, proč kandiduji, je, aby tento styl z Hradu zmizel. Takže s panem Hannigem bych měl problém.
A z těch lidí, kteří kandidují, je vám nejsympatičtější kdo? Koho byste rád viděl ve druhém kole, kdybyste se tam nedostal vy?
Musím říct, že kohokoli z těch ostatních. Já bych to rozhodnutí, kdo do jaké míry má moje sympatie, nechal až na konec volební kampaně.
Drahoš: Kvóty byly absurdní, naši politici měli být v Bruselu víc slyšet
Vy odmítáte ekonomické migranty a kvóty. Píšete: „Pomozme lidem v životní nouzi, ale pouze tak, abychom neohrozili vlastní kulturu.“ Myslíte si, že naši kulturu by mohli ohrozit migranti, které jsme měli přijmout v rámci takzvaných kvót? Bylo to dva a půl tisíce lidí. Myslíte si, že je to to ohrožení, o kterém píšete, že by nám mohlo ohrozit kulturu? Ptám se na to proto, že jsme součástí Evropské unie a ta se většinově dohodla na tom, že si migranty, kteří už v Evropě jsou, rozdělí podle nějakých kvót. Kvóty možná nefungují, ale EU se na nich dohodla, tak jestli jsme na to jako členové neměli přistoupit?
Považuji kvóty opravdu za velmi špatný prostředek a vlastně jsem rád, že k tomu dospěla postupně i Evropská unie. Víte, umisťovat někam migranty v rámci schengenského prostoru mně připadá zcela absurdní, protože…
Tomu já rozumím, já se spíš ptám na princip. Když už jsme členy Evropské unie, Evropská unie se na něčem dohodne, tak jestli jako člen, který chce být právoplatný a chce využívat výhody, by neměl dodržovat to, na čem se Evropská unie dohodne.
Určitě to není automatické. Vidím to na Slovensku, které také je členem Evropské unie, dokonce je členem eurozóny, ale s otázkou migrace si poradilo daleko lépe než my. Myslím vůči Evropské unii. A já jsem přesvědčen o tom, že kdyby naši politici byli v Bruselu víc slyšet, kdyby formulovali stanovisko české vlády, tak se situace mohla vyvinout úplně jinak.
Zavedení protiruských sankcí považujete za správné. V rozhovoru pro Právo jste řekl, že ti, kteří je zavedli, by měli posoudit, jestli se něco změnilo a jestli Rusko splňuje podmínky pro jejich odvolání. Pokud byste byl zvolen prezidentem České republiky, nějaké stanovisko byste musel zaujmout taky. Myslíte si, že se něco změnilo od té doby, kdy Evropská unie zavedla protiruské sankce, že už by měly být zrušeny?
Z mého pohledu se nic nezměnilo. Rusko velmi zásadně porušilo mezinárodní smlouvy, které garantovaly Ukrajině územní celistvost. Anexí Krymu tyto smlouvy porušilo. V důsledku toho byly zavedeny sankce, takže já nevidím důvod, proč by sankce měly být v současné době odvolány.
Pokud by předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský splnil to, co avizoval – že v polovině svého mandátu skončí, mělo by to být příští rok – máte představu, koho byste viděl rád na jeho místě?
Přece jenom i ze své bývalé profese vědce a šéfa Akademie věd znám řadu kvalitních právníků. Ale já bych se především snažil pana Rychetského přemluvit, aby v té funkci ještě zůstal a aby dokončil mandát. Já si ho vážím a nejprve bych zkusil určitě tohle.
A máte představu, koho byste si přivedl na Hrad jako svůj tým? Kdo by byl vaším kancléřem, kdo by byl šéfem politického odboru, kdo by byl vaším mluvčím?
O těch jménech samozřejmě intenzivně přemýšlím. V tuto chvíli nemám žádnou jasnou sestavu, ale mám jména. Jestli dovolíte, tak bych je v tuto chvíli neuváděl.