Drahoš šéfoval Akademii věd, teď má šanci usednout na Hradě. Prezident má podle něj lidi spojovat

Zájem ucházet se o post prezidenta ohlásil Jiří Drahoš koncem loňského března – jen čtyři dny poté, co skončil ve funkci předsedy Akademie věd. Stalo se tak při návštěvě jeho rodného Jablunkova, nejvýchodnějšího města Česka. Do volby se rozhodl jít jako nezávislý a slíbil, že jako „celoživotní nestraník“ nebude kandidátem žádné politické strany.

„Hlavním důvodem mé kandidatury jsou mé obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám,“ zdůvodnil své rozhodnutí.

Pro svou kandidaturu se rozhodl sbírat podpisy občanů, za půl roku jich jeho tým získal přes 157 tisíc. Po ověření část z nich vyřadili a na ministerstvu vnitra nakonec odevzdali petiční listiny se 142 157 podpisy, tedy nejvyšším počtem ze všech kandidátů.

Přestože je Drahoš nestranickým kandidátem, podporu mu v červenci vyjádřilo hnutí Starostové a nezávislí, které ke stejnému kroku vyzvalo programově blízké strany. Rozhodla se pro ni i KDU-ČSL. „Je to kandidát, který vyhovuje našim požadavkům a zároveň získal nejvíc podpisů na svoji petici,“ řekl šéf strany Pavel Bělobrádek. Sympatie Drahošovi vyjádřila také část TOP 09 i jednotlivci z dalších stran.

Už od konce března má Jiří Drahoš zřízen povinný transparentní účet. Na kampaň mu přispívají firmy i jednotlivci, vybral už přes 20 milionů korun a zhruba poloviční částku utratil. Dosud největším sponzorem je zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, který mu dal dva miliony. Statisícové částky mu poslal například spolumajitel internetového obchodu Mall.cz Jakub Havrlant, spolumajitel společnosti Finep Pavel Rejchrt nebo předseda představenstva Škody Transportation Tomáš Krsek. 

Při ukončení sběru podpisů Drahoš představil část svého poradního týmu. Je v něm například ekonom Petr Teplý, ústavní právník Jan Tryzna, spisovatel Jiří Padevět, astronom Jiří Grygar, egyptolog Miroslav Bárta nebo šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která radí i dalšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. V týmu jsou také bývalí novináři Kateřina Procházková nebo Petr Studenovský.

Respekt k ústavě, otevření Hradu

Jiří Drahoš mezi své priority řadí dodržování ústavy, vzdělání, úctu k rodině a důstojné stáří nebo také znovuotevření Pražského hradu veřejnosti. Ústava podle něj musí stát nad individuálními zájmy a i když její výklad nemusí vždy být jednoznačný, její duch jednoznačný je a měli by ho respektovat všichni bez výjimky, míní Drahoš.

U vědce zřejmě nepřekvapí důraz na vzdělání. Podle Drahoše však nejde o tituly, ale o tvořivost – lidský potenciál označuje za „hlavní obnovitelný zdroj“. Proti současnému prezidentovi se vymezuje také kritikou uzavírání Pražského hradu. „Hrad musí být místem přátelským, místem, kde to žije. Chci proto zrušit nedůstojné a nepraktické kontroly u vstupních bran,“ uvádí.

Hlava státu by podle něj měla moderovat a kultivovat politickou scénu a důstojně reprezentovat Česko v zahraničí. „Prezident v mém pojetí by měl jasně deklarovat zakotvení České republiky v Evropě, nezbytnost našeho členství v Evropské unii, a to, že garanci naší bezpečnosti může zajistit pouze spojenectví v rámci Severoatlantické aliance,“ řekl.

Za určitý vzor označil prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, váží si také prvního polistopadového prezidenta Václava Havla a imponoval mu způsob výkonu funkce německého prezidenta Joachima Gaucka. Prezident má podle Drahoše lidi spojovat, nikoli rozdělovat.

Zavedení sankcí vůči Rusku za anexi ukrajinského Krymu podle něj bylo správné. Při jednání s představiteli Číny by prý jako prezident zmínil otázku lidských práv. „Na druhou stranu si nemůžeme myslet, že vyvezeme jakýkoliv názor kamkoliv a všichni ho budou akceptovat. Zmínil bych to, je spíš otázka, jaký by to mělo dopad,“ poznamenal v rozhovoru pro deník Právo.

Při řešení migrační krize by podle něj Evropa měla postupovat společně, odmítá ale například povinné přerozdělování uprchlíků. „Jasně říkám: žádné kvóty, žádná nekontrolovaná přijetí, natož ekonomických migrantů. Evropa nemůže uživit všechny, kteří hledají lepší život. Pomozme lidem v životní nouzi, ale pouze tak, abychom neohrozili vlastní kulturu,“ uvedl na svém webu.

Drahoš v roce 2015 podepsal výzvu Vědci proti strachu, kterou dosud podpořilo téměř 3500 vědců a 9000 dalších lidí. V prohlášení se signatáři vymezili proti rozdmýchávání nenávisti, extremismu či šíření lživých zpráv a kritizovali politiky i média, která se na této vlně vezou. Zároveň však upozornili, že cílem výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace.

Drahoš nikdy nebyl členem politické strany, ve funkci šéfa Akademie věd ale zažil hned pět premiérů a vlád. „Získal jsem tak řadu cenných zkušeností i s praktickou politikou. Hovoří za mě také manažerské výsledky. Vedl jsem instituci s osmi tisíci zaměstnanci a intenzivním vyjednáváním jsem zabránil pokusu o její finanční likvidaci právě ze strany politiků,“ popsal své zkušenosti s politikou.

Jako prezident by v současnosti nejmenoval vládu s účastí KSČM, dokud se strana netransformuje. „Mně jakožto člověku, který prožil část života za socialismu, vadí, že se KSČM dostatečně a důrazně nedistancovala od některých věcí, které se tehdy staly,“ vysvětlil.

Kariéru zasvětil vědě

Jiří Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Od roku 1973 pracoval v Ústavu chemických procesů Akademie věd, v letech 1996–2003 stál v jeho čele. V roce 2003 byl jmenován profesorem.

Mezi lety 2005 až 2009 byl místopředsedou Akademie věd, zodpovídal za oblast chemických věd a věd o živé přírodě. V čele instituce stanul v roce 2009 a ve funkci působil až do března 2017.

Za úspěch svého osmiletého působení v čele Akademie věd označuje Drahoš stabilizaci rozpočtu a zachování demokratického charakteru řízení instituce. Cení si také toho, že ji lidé začali vnímat jako nezpochybnitelnou součást vědy a vzdělávání. Nedostatky pak vidí v nízké podpoře výzkumu ze strany podnikatelské sféry.

Drahoš publikoval přes 60 původních prací ve vědecky významných mezinárodních časopisech a je spoluautorem několika zahraničních a domácích patentů. Jedním z nejvýznamnějších je patent na recyklaci PET lahví mikrovlnnou metodou, která umožňuje láhev rozložit na dvě základní složky a z nich znovu vyrobit nové lahve. 

Mikrovlny pomohly i dalšímu objevu – po povodních v roce 2002 vědci zjistili, že jimi lze sušit zaplavené knihy. Oproti klasickému sušení je postup rychlejší, navíc v knihách nebo spisech můžou zůstat kovové sponky či zlacené obrázky, které by jinak způsobily vznícení. Metoda je šetrnější, ekonomičtější a navíc ještě knihy vydezinfikuje.

Drahoš je členem řady vědeckých rad, redakčních rad mezinárodních časopisů a členem českých odborných sdružení. Aktivně působí například v České společnosti chemického inženýrství či ve správní radě Vysoké školy chemicko-technologické. Stál také v čele Evropské federace chemického inženýrství.

V roce 2012 ho tehdejší prezident Václav Klaus ocenil medailí Za zásluhy – vyzdvihl jeho úspěšnou vědeckou dráhu, která získala mezinárodní ohlas, i transformaci a rozvoj Akademie věd. „Medaile Za zásluhy je asi pro každého to nejvyšší možné ocenění v občanském životě, které může dostat,“ reagoval tehdy Drahoš.

Jiří Drahoš je ženatý, s manželkou Evou mají dcery Radku a Lenku. Eva Drahošová (65) je původní profesí knihovnice. Pokud se stane první dámou, ráda by se zaměřila na charitu v péči o seniory. Od svého muže v případě zvolení očekává návrat respektu v zahraničí.