Mirko Kašpar

Koblihy se prodávají pouze balené, banány musejí mít správné zakřivení a brambůrky nebo káva už se nedají koupit vůbec. Tak by to vypadalo v obchodech, kdyby byly pravdivé zkazky, které kolují mezi lidmi a občas proniknou i do některých médií. Česko je členem Evropské unie 15 let a už od počátku tu mají nejrůznější mýty o „zlém Bruselu“ úspěch.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Další kauzy premiéra Andreje Babiše, tradiční bonmoty prezidenta Miloše Zemana, několik odhalení opsaných vysokoškolských prací, potíže se stavbou dálnic i jejich zimní údržbou, prezidentské i komunální a senátní volby. I takový byl v Česku rok 2018 – připomeňte si ho ve výběru některých výrazných výroků.

ODS v komunálních a senátních volbách jasně posílila a ukazuje se, že jde správným směrem, říká předseda strany Petr Fiala. Občanští demokraté si skutečně polepšili hlavně ve velkých městech, v Praze dokonce velmi těsně vyhráli. Detailnější pohled ale ukazuje také druhou stranu mince – pro ODS jde celkově o druhý nejhorší výsledek v historii. Horší byl jen před čtyřmi lety, kdy se strana potácela v krizi po předčasném pádu Nečasovy vlády.

Rybím trhem Cukidži v japonské metropoli Tokiu denně projdou tisíce obchodníků i turistů, především ale dva miliony kilogramů ryb a mořských plodů zhruba pěti set druhů – v čemž na celém světě nemá konkurenci. Ojedinělá i je aukce tuňáků, na kterou se stojí nekonečné fronty. Nyní však trh po 83 letech existence končí. Musí ustoupit olympiádě, která se ve městě bude konat za dva roky.

Přestože jsou v Česku pravomoci obcí poměrně rozsáhlé, mnoha kandidátům a uskupením v komunálních volbách to nestačí. Voliče tak někteří lákají třeba na stavbu nových dálnic a obchvatů, zastavení migrace, vyšší platy, likvidaci kůrovce nebo vystoupení z EU. O žádném z těchto témat se však na komunální úrovni nerozhoduje.

Ekonomika socialistického Československa nikdy nezažila takový krach, jaký země i celý svět poznaly v roce 1929. Zároveň však ani nikdy nepocítila hospodářský boom, jaký zažil Západ po druhé světové válce. Centrálně plánovaná ekonomika, zavedená a řízená podle sovětského vzoru, se po čtyři desetiletí potácela od jedné krize ke druhé. I když se propaganda stále chlubila rekordy v těžbě uhlí nebo výrobě cementu, lidé viděli spíše své nízké mzdy a prázdné obchody, nekvalitní služby, skomírající zdravotnictví a zdevastované životní prostředí. A z žebříčků nejvyspělejších zemí Československo na dlouho zmizelo.

Jen těžko se najdou známější fotografie z počátku sovětské okupace Československa v srpnu 1968 než ty, které v ulicích Prahy pořídil Josef Koudelka. Zachytil na nich emoce rozhořčených občanů i zmatených vojáků. K unikátním záběrům, které ho proslavily ve světě, se však fotograf mohl přihlásit až o šestnáct let později.

Zatímco západoevropská města se snaží omezit provoz aut ve svých historických centrech a dávají větší prostor chodcům a cyklistům, Praha jde opačným směrem. Radnice Prahy 1 po roce plánování a několika odkladech zákazala vjezd cyklistům do vybraných míst. Na kole se tak lidé už nedostanou například na náměstí Republiky, do části Václavského náměstí nebo na Staroměstské náměstí a okolí. Cyklisté je budou muset objíždět po rušných silnicích, někde zase budou kličkovat postranními uličkami. První zákazové značky se v ulicích objevily tento týden.

Rumový éter používaný k ochucování českého a slovenského tuzemáku získal výjimku od Evropské komise. A to jen několik dnů před koncem desetiletého přechodného období. Výrobci tak mohou esenci, která dává tuzemáku chuť a vůni, používat dalších pět let. Během nich chtějí přesvědčit, že aroma neškodí zdraví. Podle odborníků ale obsahuje mj. furan, který může způsobovat rakovinu. Výjimka se nevztahuje na cukrovinky.

Postupné uvolňování komunistické diktatury v 60. letech minulého století vyvrcholilo v roce 1968 pražským jarem. Reformám uvolnilo cestu samo vedení komunistické strany, které přesně před 50 lety schválilo Akční program KSČ. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ však už v srpnu zastavila invaze armád Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem a následná normalizace ukončila jakékoli naděje.

Jan Masaryk byl synem prvního československého prezidenta, politikem a ministrem zahraničí. Po komunistickém puči v roce 1948 zůstal jako jediný demokratický ministr ve vládě, záhy ale tragicky zemřel – od jeho záhadné smrti právě uplynulo 70 let. Propaganda od první chvíle trvala na tom, že spáchal sebevraždu a této verze se držela až do pádu režimu. Novější vyšetřování ukázalo, že Masarykovi někdo ke smrti „pomohl“, viníka se však dodnes nepodařilo určit. Podle policie by k vyšetření mohly pomoci neodtajněné dokumenty z ruských archivů, ty ale země opakovaně odmítla Česku vydat.

Návrat z lyžařského zájezdu v Rakousku před 15 lety skončil nejtragičtější dopravní nehodou v historii Česka. Večer 8. března 2003 u osady Nažidla v jižních Čechách vylétl patrový autobus ve vysoké rychlosti ze silnice a převrátil se. Na místě zemřelo 17 lidí, další dva v nemocnici a poslední podlehl zranění o dva a půl roku později. Přestože soudy i experti po nehodě vyzývali k rychlé úpravě „silnice smrti“, dosud se prakticky nic nezměnilo.

Čtyři měsíce po neúspěchu ve sněmovních volbách si ČSSD v neděli zvolí nové vedení a s ním i další směřování strany. O post předsedy strany se uchází osm kandidátů – dosavadní místopředsedové Milan Chovanec a Jan Hamáček, bývalý jihočeský hejtman a kritik současného vedení Jiří Zimola či bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Z komunální politiky pak chce do vedení proniknout olomoucký primátor Antonín Staněk, starostka České Lípy Romana Žatecká a zastupitel Poličky Jan Jukl. Krátce před sjezdem oznámil záměr kandidovat i Jiří Sokol ze Slatiňan. Další uchazeči se mohou přihlásit i během sjezdu. Delegáti se mají vyslovit také k možnému vyjednávání o účasti ČSSD ve vládě.

Zatímco na sociálních sítích vládne mezi příznivci Miloše Zemana a Jiřího Drahoše nevraživost, mezi lidmi převládá spíš ostych a o volbách se většinou moc bavit nechtějí. Takové poznatky si z volební kampaně odnáší dobrovolnice Zuzana Pilzová, která se zapojila do týmu Jiřího Drahoše v jižních Čechách. Především Zemanovi voliči se podle ní vůbec nechtěli bavit o argumentech nebo důvodech své volby.

Osmašedesátiletý vědec a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš šel do volby prezidenta jako nestraník s podporou občanů – pod svou petici nasbíral přes 142 tisíc podpisů. V programu slíbil respekt k ústavě, důraz na vzdělání a rodinu, či znovuotevření Pražského hradu veřejnosti. Ze všech konkurentů Miloše Zemana získal největší podporu a postoupil do druhého kola, které rozhodne, kdo bude úřadovat na Hradě příštích pět let.

Loni v září sliboval ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zahájit v roce 2017 stavbu 140 kilometrů dálnic. Jaký je výsledek? Z devíti tzv. prioritních úseků začaly práce pouze na dvou částech karlovarské dálnice D6, na severní Moravě pak odstartovala přestavba čtyřpruhové silnice na dálnici D48. A tím výčet končí. Namísto 140 tak letos stát zahájil práce jen na dvaceti kilometrech.

Jen málokterý politik vyvolává tak rozporuplné reakce jako Andrej Babiš. Podnikatel, který se za dvě poslední desetiletí stal miliardářem a zároveň na kritice tohoto období postavil své hnutí ANO, má zaryté příznivce i odpůrce. I když opakovaně říká, že do politiky nechtěl, stal se poslancem, ministrem financí v Sobotkově vládě a nyní přebírá post premiéra. Neuškodily mu ani kauzy jako Čapí hnízdo či korunové dluhopisy, sněmovní volby jeho hnutí ANO s velkým náskokem vyhrálo.

Jednasedmdesátiletý hudebník a producent Petr Hannig zkouší proniknout do vysoké politiky opakovaně, bez úspěchu. Teď se uchází o post nejvyšší – do prezidentské volby jde s cílem navázat na politiku Miloše Zemana, avšak s jiným chováním. Pod heslem „Buďme hrdí“ postavil program na vlastenectví, suverenitě a odmítnutí migrace. Na Hrad kandiduje s podporou 26 poslanců.

Vítěz sněmovních voleb, hnutí ANO, bude o nové vládě jednat se všemi stranami. Po oznámení konečných výsledků to řekl šéf hnutí Andrej Babiš. On i další členové vedení ANO však dodávají, že s některými partajemi si spolupráci stejně neumějí představit. S kterými? Na tom se ani uvnitř hnutí neshodují.