Tuzemák zůstane dalších pět let stejný. Česko získalo na rakovinotvorný rumový éter výjimku

Nahrávám video

Rumový éter používaný k ochucování českého a slovenského tuzemáku získal výjimku od Evropské komise. A to jen několik dnů před koncem desetiletého přechodného období. Výrobci tak mohou esenci, která dává tuzemáku chuť a vůni, používat dalších pět let. Během nich chtějí přesvědčit, že aroma neškodí zdraví. Podle odborníků ale obsahuje mj. furan, který může způsobovat rakovinu. Výjimka se nevztahuje na cukrovinky.

Tuzemák je dlouhodobě nejoblíbenější českou lihovinou. Loni se ho podle ministerstva zemědělství v Česku vyrobilo 17 milionů litrů, tvoří asi čtvrtinu prodeje všech lihovin. Tradice jeho výroby je stará zhruba 150 let. Loňské oznámení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, že jedna z látek je rakovinotvorná a má být zakázána, proto mnohé konzumenty rozzlobilo. Při vstupu do EU se museli vzdát názvu rum a nyní mají přijít i o jeho tradiční chuť? 

Příběh přitom začal už v roce 2008, kdy Evropský parlament a Rada schválily nařízení o aromatech. To mělo zaručit, že se některé zdraví nebezpečné nebo rizikové látky nebudou smět na ochucování jídla a nápojů používat.

Výrobci tuzemáku dostali deset let na to, aby pro svá aromata buď získali povolení, nebo je nahradili jinými. Jenže trochu zaspali. Asociace výrobců příchutí – jejíž členy jsou i české firmy – dodala potřebné podklady k používaným látkám až v roce 2016.

Teprve poté mohla Evropská agentura pro bezpečnost potravin látky začít zkoumat. A loni v létě zveřejnila závěry vědecké studie, která v používané rumové tresti odhalila mezi 84 složkami nejméně tři nebezpečné látky. Ty podle vědců mohou napadat lidské buňky a způsobovat i neplodnost. Experti, včetně českých zástupců, proto povolení nedoporučili.

Problematický je hlavně furan, který může mít podle vědců rakovinotvorné účinky. Podle české Potravinářské komory ho je v litru tuzemáku zhruba 30 mikrogramů. Podobné množství furanu objevili také v balené dětské výživě. Už dříve prokázali jeho výskyt také v kávě.

  • Bezbarvá kapalina s těkavým zápachem podobným chloroformu. Furan je velmi nestálý, jeho teplota varu je pouhých 31 stupňů Celsia.
  • Používá se hlavně v plastech. Je také meziproduktem při přípravě látek, které se používají k výrobě laminátů. Využívá se i pro výrobu prostředků do myček nádobí jako náhrada za detergenty obsahující fosfor a dusík.
  • Obsažen je přirozeně i v některých potravinách a nápojích, podílí se na jejich chuti a vůni. Nejvíce furanu se vyskytuje v pražené kávě, objevuje se také v mase nebo konzervované zelenině. Z toho odborníci usuzují, že existuje více způsobů, jak furan vzniká.
  • Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace, označuje furan za možný karcinogen pro člověka.

Čeští výrobci však označili závěry agentury pro bezpečnost potravin za útok na tuzemské potravináře a přiměli ministerstvo zemědělství vyjednat v Bruselu výjimku. Česko o ni požádalo loni v prosinci a nyní ji získalo.

„Naši zástupci při vyjednávání s Evropskou komisí o dalším možném používání rumového aroma v lihovinách argumentovali doložením tradice výroby v těchto nápojích. Proti výjimce byla Francie a Dánsko, Rakousko se zdrželo hlasování, ostatní členské státy a komise ji odsouhlasily,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).  

Podle výrobců je obsah furanu nízký

Zatímco v potravinách lze éter nahradit podobnými aromaty, v lihovinách to podle výrobců nejde, aniž by se změnila chuť. Projevilo by se to podle nich například při použití tuzemáku v teplých nápojích, například grogu nebo čaji s rumem. Nynější aroma se totiž chová po zahřátí odlišně než jiné.

Výrobci argumentovali také tím, že furanu je v tuzemáku velmi málo a podle nich není nebezpečnější než jiné chemické látky v dalších potravinách a nápojích. Podle jednatele výrobce aromat Aroco Hynka Strnada dodávají výrobcům už dnes éter se sníženým množstvím furanu a s upraveným složením také žádali v Bruselu o výjimku.

Podle výrobců by se jiné aroma projevilo odlišnou chutí a vůní hlavně při zahřátí, například v grogu nebo čaji s rumem
Zdroj: ČTK/imago stock&people

„Je potřeba říct, že nebezpečné látky jako furan jsou běžné v množství, jaké naleznete ve dvou panácích tuzemáku, například v instantní kávě, v zelenině, v ovoci. Najdete to zvláště v potravinách, které jsou konzervovány,“ uvedl výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart.

Podobně argumentuje ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii Miroslav Koberna. „Je to produkt, který se 150 let vyrábí, nikdy s ním žádné problémy nebyly, nikdy nikomu zdraví nepoškodil. Pokud vím, tak objem, který by mohl mít zdravotní důsledky, je asi v osmi litrech (rumu). Pokud tedy někdo bude dlouhodobě konzumovat čtyři až osm litrů rumu denně, tak mu určitě rumový éter zdraví poškodí,“ řekl. 

Unie výrobců a dovozců lihovin se bude během pěti let, kdy bude platit výjimka pro Česko a Slovensko pro výrobu tuzemáku s původním éterem, snažit přesvědčit Evropskou komisi, že aroma zdraví neškodí.

Výrobci hledali náhradní řešení, výjimku přivítali

Desetileté přechodné období skončí letos 22. dubna, pak už se výrobky v EU budou moci ochucovat pouze schválenými aromaty. Kdyby výrobci výjimku nezískali, za pět dnů už by nemohli lihoviny s původní přísadou vyrábět. Někteří se proto na udělení výjimky raději nespoléhali a na změnu se připravili. 

Například jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz se předzásobila na tři až čtyři měsíce. Zároveň zkoušela jiné rumové přísady bez furanu. „Vybrali jsme náhradu. Máme připravené varianty namíchané bez furanu a rozdíl mezi chutěmi a vůněmi je skutečně nepatrný,“ připustil ještě před zveřejněním rozhodnutí ředitel firmy Josef Nejedlý.

Přesto ale věřil, že firma bude moci zůstat u nynější výroby. „Ten rum se tady dělá sto let, nikomu to nikdy nevadilo a najednou, protože jsou stále citlivější přístroje, mistři z EU zjistí, že je tam taková látka,“ podotkl k výzkumu chemických expertů.

Udělení výjimky firma přivítala. „Dopadlo to dobře. Nemusíme vymýšlet nové technologie a náhražky,“ uvedl Nejedlý. „Předpokládali jsme, že úředníci v Bruselu budou rozumní a uznají tradiční výrobek, u kterého nebyly prokázané špatné účinky,“ dodal. 

Stejně reagovala i největší česká likérka Stock Plzeň-Božkov. „Aroma je v této podobě užíváno více než sto let a žádné jeho nežádoucí účinky nikdy prokázány nebyly,“ tvrdí generální ředitel Jan Havlis. Rozhodnutí podle něj poskytne výrobcům dostatečnou dobu pro další analýzu.  

Nahrávám video

„Jsme rádi, že jsme pětiletou výjimku dostali. Za 150 let nikdo neumřel a nebyl poškozen konzumací tuzemského rumu, protože furan je zastoupen v jiných potravinách v mnohem větším množství. Chceme v následujících pěti letech doložit výsledky testů Evropské komisi a dokázat tak, že tomu tak není,“ uvedl výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Jaroslav Burkert. 

„Pro Tuzemák je jediným aroma, které se pro něj používá a nedá se ničím nahradit,  v tuto chvíli neumíme říct, jak by spotřebitelé přistoupili ke změně chuti,“ dodal s tím, že se i přes snahu přesvědčit Evropskou komisi budou výrobci souběžně snažit najít náhražku.   

Sladkosti výjimku nemají

Rumový éter používají nejen výrobci tuzemáku, ale také některých sladkostí – například rumových pralinek, sójových suků, punčových dortů, margotek nebo koblih. Na ty se však výjimka nevztahuje.

„Zásadní problém to nebude. Výrobci, kteří toto rozhodnutí očekávali, si s tím nějakým způsobem poradili,“ řekl šéf Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Rozdíl v chuti podle něj nebude natolik významný, aby ho spotřebitelé vyhodnotili jako negativní.

U firmy Nestlé Česko se změna projeví u pěti výrobků
Zdroj: Nestlé

Jeden z předních výrobců cukrovinek, společnost Nestlé Česko, začala s hledáním nového aromatu už loni v září. „Máme náhradní aromata, se kterými začneme výrobu 22. dubna. Jde čistě o výměnu jednoho aromatu za druhé, nikoliv o změnu receptury. Byly provedeny senzorické testy a udělali jsme vše pro to, aby zákazník nic nepoznal,“ říká mluvčí Andrea Brožová.

Změna se podle ní dotkne pěti jejich výrobků – Rumových pralinek a tyčinek Milena, Koko, Margot a Sójové řezy. Cena se podle firmy nezmění, náklady jí to ale přinese. Na náhradě rumového aroma podle mluvčí pracoval dvacetičlenný tým asi půl roku.

Tuzemský rum, co nebyl rum

Česko v souvislosti s tuzemákem usilovalo v EU o výjimku už dříve, a to kvůli jeho názvu. Až do roku 2002 se totiž lihovina prodávala pod označením tuzemský rum. Evropské předpisy ale povolují označovat jako rum jen nápoje z destilátu z cukrové třtiny, zatímco český rum se vyráběl z lihu (který se většinou připravuje z bramborového škrobu) a přidané rumové esence.

Tuzemský rum se tak ještě před vstupem Česka do EU musel přejmenovat. Zvažovaly se názvy jako R.U.M., Bum nebo zkrátka jen Tuzemský. Značku „Tuzemák“, jak lidé nápoji běžně říkali, si totiž už v roce 1997 zaregistrovala jedna z likérek. Spor se ale podařilo vyřešit a název tak mohli začít používat i ostatní výrobci.

Naopak třeba na Slovensku se výrobci po vstupu země do EU na jednom názvu neshodli. V obchodech se tak objevuje nejen Tuzemák, ale i Bum, R-tuzemský, Caribic, R-40 nebo Tuzemský um.

V Berouně se 1. května 2003 recesisté rozloučili s rumem. Pietní akt se ale vzápětí změnil v křtiny - „narodil“ se tuzemák
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK
  • Rum z lihu se začal v rakouské monarchii vyrábět v 19. století jako levnější náhražka tehdy velmi drahého karibského rumu. Oblíbený byl hlavně mezi chudšími vrstvami, ale jeho popularita přetrvala až do dnešní doby.
  • Vyrábí se ze zředěného potravinářského lihu, který se doplní rumovou trestí a případně dalšími dochucovadly. Původně byl označován jako čajový rum, rum na vaření a později jako tuzemský rum.
  • Kromě Česka se tato lihovina vyrábí i v dalších středoevropských zemích. Například v Rakousku se označuje jako Inländer (tuzemský), v Maďarsku jako Hajós (námořník) nebo Tea-rum (čajový rum), v Chorvatsku jako Domači (domácí) nebo Čajni (čajový).
  • Na Slovensku se výrobci po vstupu země do EU na jednom názvu neshodli. V obchodech se tak objevuje nejen Tuzemák, ale i Bum, R-tuzemský, Caribic, R-40 nebo Tuzemský um.
  • Dříve obsahoval tuzemský rum 40 procent alkoholu. Od roku 2006 určují české zákony minimální podíl 37,5 procenta – většina výrobců množství alkoholu na tuto hranici postupně snížila.

Pomazánkové máslo, co nebylo máslo

Podobně jako tuzemský rum dopadlo o několik let později i pomazánkové máslo. Jako máslo lze v EU označovat jen výrobek, který má nejméně 80 procent mléčného tuku. Tradiční česká pomazánka ho ale obsahuje jen 31 procent. Evropská komise kvůli tomu Česko zažalovala a v roce 2012 soud vyhrála.

České ministerstvo zemědělství pak zkusilo obejít zákaz tím, že chtělo pomazánkové máslo zaregistrovat jako tzv. zaručenou tradiční specialitu. Na tento seznam mohou být zapsány potraviny z tradičních surovin a vyráběné tradičním způsobem, a to nejméně třicet let. 

Pomazánkové máslo
Zdroj: ČT24/ČT24, ČTK

I takový pokus ale Komise a poté i evropský soud zamítly. Výjimka by podle Tribunálu EU narušila snahu o „sjednocení používání obchodních označení zemědělských produktů, a tedy cíl zachování hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů“. Česko spor definitivně prohrálo v květnu 2015.

Všech pět českých výrobců pomazánkového másla už během předchozího roku ze jména svých produktů slovo máslo vypustilo, nově se tak na pultech objevilo například jen Tradiční pomazánkové. Výrobci se nejprve o další osud své pomazánky obávali, vzápětí ale začaly prodeje růst – zřejmě i díky „reklamě“, kterou pomazánkovému „máslu“ zajistil spor s Evropskou unií.

Z marmelády se přes noc stal džem

Názvy některých svých výrobků museli měnit také výrobci marmelád. Firma Hamé chtěla zapsat své tři marmelády – meruňkovou, jahodovou a lineckou – mezi tradiční speciality. Chtěla se tak vyhnout povinnosti marmelády přejmenovat, protože v EU tak lze označovat jen výrobky z citrusů, vše ostatní je džem.

Hamé však nechtělo používat název džem, neboť dříve se marmeláda a džem lišily. Před vstupem do EU většinou platilo, že marmeláda je hustší, tužší a bez kousků ovoce, džem naopak řidší, dobře roztíratelný a s kousky ovoce. Často se ale oba výrazy používaly i jako synonyma. Firma ale neuspěla, podle EU není česká marmeláda speciální, ale vyrábí se stejně jako jinde.

Jako marmeládu už lze označovat jen výrobky z citrusů (uprostřed), ostatní je džem. Výrobky nesplňující podíly ovoce se označují například jako ovocná pomazánka
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Od roku 2004 je stejně jako v celé EU marmeládou jen výrobek z citrusů, tedy například pomerančů, grepů, mandarinek nebo limetek. Jejich podíl musí být nejméně pětina obsahu. Džem může obsahovat jeden nebo více druhů ovoce a musí ho být minimálně 35 procent. Svá pravidla má také rosol. Naopak jako ovocnou pomazánku lze označit cokoliv, protože její složení žádný předpis neurčuje.

Někteří výrobci marmelády, nově už tedy džemu, si raději vymysleli vlastní označení jako ovocná směs nebo zavařenina. Lidé si na to ale příliš nezvykli. I v tomto případě Česko s žádostí o výjimku zaváhalo. Například v Rakousku, Dánsku nebo v Řecku se mohou prodávat i marmelády, které z citrusů vyrobeny nejsou.

Tvarůžky i oplatky Česko uhájilo

V řadě sporů ale Česko uspělo. Získalo například chráněné zeměpisné označení Olomoucké tvarůžky, a to i přes výhrady Německa a Rakouska. Tamní výrobci totiž název také používali. Nyní už se může typický zapáchající sýr pod tradičním názvem vyrábět pouze na Hané.

Olomoucké tvarůžky mají chráněné zeměpisné označení, vyrábět se mohou jen na Hané
Zdroj: Zdeněk Matoušek/ČTK

Šest let Česko bojovalo také o značku Karlovarské oplatky a trojhránky. Někteří němečtí a rakouští výrobci, ač oplatky nevyráběli v Karlových Varech, známou značku využívali. Němci dokonce argumentovali i tím, že vyráběním oplatek z léčivé vřídelní vody se z nich stala léčiva, která značkou chránit nelze. EU to však odmítla a v roce 2011 přiznala značku Karlovarsku. Němci museli výrobu svých Karlsbad Oblaten do pěti let ukončit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři ČT zjišťovali, proč fotbalové kluby nedokáží zajistit zákaz pyrotechniky

Tuzemský fotbal zažil předminulý víkend dle mnohých své dno. Násilný závěr derby mezi Slavií a Spartou šokoval nejen fanoušky, ale i ty, kteří fotbal nesledují. Útoky radikálních příznivců Slavie vyšetřuje policie. Samotný klub už dostal pokutu a zákaz diváků na stadionu na čtyři zápasy. K ohrožení bezpečnosti došlo přesto, že podobné incidenty se odehrály už dříve. Jan Moláček pro Reportéry ČT zjišťoval, proč kluby nedokáží nebo nechtějí zajistit, aby na zápasech nebyla zakázaná nebezpečná pyrotechnika a kde končí rivalita a začíná nenávist.
Právě teď

Protidrogový koordinátor Bém na konci června skončí, nahradí ho Protopopová

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června při přesunu agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví skončit ve funkci. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se od července stane dosavadní šéfka vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Obě agendy chce kabinet spojit.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne čelně srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu nehody vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu. Ulice byla zhruba tři hodiny neprůjezdná pro osobní dopravu a místo tramvají v daném úseku jezdily autobusy.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpůrný fond obnovuje administraci žádostí o podporu firmám z Agrofertu

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) obnovuje administraci žádostí o podporu firmám z holdingu Agrofert. Od 9. prosince 2025, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, byly pozastavené. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Babiš byl vlastníkem Agrofertu, v únoru vložil jeho akcie kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu.
před 3 hhodinami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 5 hhodinami

VideoNikotinové sáčky představují pro teenagery vážné riziko, upozorňuje expertka

Nenápadné bílé polštářky, které se dávají mezi ret a dáseň. Nikotinové sáčky neobsahují sice další škodliviny tak jako cigarety, mají v sobě ale vysoce návykový nikotin a jsou čím dál tím populárnější i mezi dospívajícími. Na ně navíc cílí reklama výrobců a jejich tržby celosvětově rostou, upozorňuje Světová zdravotnická organizace. Nikotin je velmi návykový a zejména u dospívajících je vážně rizikovým faktorem v jejich dalším vývoji, uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu Anna Niklová. U dospívajících může nikotin podle ní narušit vývoj mozku, a ovlivnit tak pozornost a schopnost učení a způsobit i nervozitu. Kolem 160 zemí světa navíc nikotinové sáčky bez obsahu tabáku vůbec nereguluje zákonem, v Česku vyhláška prošla v roce 2023. Zakázala například jejich prodej nezletilým a omezila obsah nikotinu v jednom sáčku na množství, které zhruba odpovídá jedné cigaretě.
před 5 hhodinami

Resort financí požaduje přepracování zákona o veřejnoprávních médiích

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.
10:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPutin rozumí jedině síle, řekl Benda. Macinka doufá ve větší zapojení USA

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami
Načítání...