Celá kauza okolo předpokládaného zákazu rumového éteru, který se používá při výrobě tuzemáku a dodává mu charakteristickou vůni a chuť, je pochybením na straně výrobců lihoviny. Vědí už 10 let, že přísada je závadná, a měli situaci řešit dřív. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli europoslanci Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN). Svoboda zdůraznil, že bychom měli být rádi, že se nějaký evropský kontrolní orgán věnuje kvalitě potravin, které konzumujeme, a že hájit výrobce tuzemáku by bylo podobné, jako hájit aktéry metanolové kauzy, že se starali o výrobu levných lihovin.
Europoslanec Svoboda: Hájit výrobce tuzemáku je jako chválit aktéry metanolové kauzy
OVM: Potíže s rumem nezpůsobuje EU, ale nezodpovědnost výrobců (zdroj: ČT24)
„My bychom měli říct ‚děkujeme, že se tady někdo stará o naše zdraví, že někdo odhalil škodlivost této látky‘,“ kroutí hlavou Pavel Svoboda. Podle jeho slov měli výrobci 10 let na to, aby prokázali, že přísada škodlivá není, nebo ji nahradit nějakou nezávadnou látkou.
„Místo, aby bylo v našem zájmu ji odstranit, pokud možno okamžitě, a ne ji mít 10 let na trhu. Podle této logiky by se dalo s nadsázkou říci, že aktéři metanolové aféry na Zlínsku byli vlastně nějací dobrodinci, protože hájili český způsob výroby alkoholu,“ dodal Svoboda, který současnou debatu o tuzemáku v českých médiích považuje za absurdní.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou v rumové tresti některé látky, které jsou rakovinotvorné, a znamenají tak znepokojení. Úřad však neidentifikoval míru rizika.
Výrobci čekali do poslední chvíle a spokojeně vydělávali
Kateřina Konečná vidí zodpovědnost za stav, do kterého vývoj ohledně složení tuzemáku dospěl, na straně výrobců nápoje. „Výrobci to vědí 10 let a 10 let měli na to, aby situaci vyřešili, našli náhražku, případně aby se s EFSA domluvili a přesvědčili ji, že tam není tresti tolik, aby to bylo závadné. A teď se to na poslední chvíli bude hrotit,“ pozastavila se nad kauzou europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Podle ní stojí před Evropskou unií důležitější záležitosti, než jakou tresť budou v Česku dávat do rumu. Také ale vidí část zodpovědnosti na straně českých kontrolních orgánů, které měly na výrobce více tlačit, aby situaci řešili. „S tím, že si výrobci do poslední chvíle mnuli ruce a zvyšovali své zisky, já nic neudělám, tak to je,“ dodává europoslankyně za komunisty.
Studie EFSA byla vypracována na základě žádosti evropské asociace výrobců ochucovadel a posuzování se zdaleka netýkalo jen rumové tresti používané v ČR. Na seznamu látek, které se jako ochucovadla smí v EU užívat, je asi 2500 položek.
Evropská komise stále může udělit tuzemáku výjimku
Některé další ale ještě posouzené nebyly a jejich používání je nyní umožněno přechodným obdobím končícím v roce 2018. Tam patří právě i česká rumová tresť, obecně byla ale zkoumána celá skupina aditiv používaných také v Rakousku, Německu, Rumunsku i jinde.
Stanislav Polčák také nechápe, že se vše řeší až nyní. Považuje za důležité, aby závadnost tresti byla z odborného hlediska jednoznačně prokázána. „Ona je u této látky, tuším, že se jmenuje furan, ale nejsem chemik, velmi sporná,“ zdůraznil. Podle něj mohli výrobci předložit vlastní studii, která by závadnost vyvrátila, a mohli už nyní v klidu debatovat s evropským kontrolním úřadem o řešení situace.
Konečná také upozornila, že Evropská komise může dokonce udělit výjimku, pokud se ukáže, že se dá složka při výrobě jen stěží nahradit. „Je velmi populární říkat, že Brusel je velmi špatně. Málokdy se dodává, že právě komise nám rumovou tresť může zachránit, protože nám může v dubnu 2018 udělit výjimku,“ podotkla Konečná s odkazem na případ, kdy komise udělila výjimku na zpracování některých prokazatelně závadných ryb ve Švédsku a ve Finsku.