Jen málokterý politik vyvolává tak rozporuplné reakce jako Andrej Babiš. Podnikatel, který se za dvě poslední desetiletí stal miliardářem a zároveň na kritice tohoto období postavil své hnutí ANO, má zaryté příznivce i odpůrce. I když opakovaně říká, že do politiky nechtěl, stal se poslancem, ministrem financí v Sobotkově vládě a nyní přebírá post premiéra. Neuškodily mu ani kauzy jako Čapí hnízdo či korunové dluhopisy, sněmovní volby jeho hnutí ANO s velkým náskokem vyhrálo.
Do politiky nechtěl, stal se ministrem. Přežil Čapí hnízdo i dluhopisy a zamířil na premiérský post
Andrej Babiš se narodil 2. září 1954 v Bratislavě. Zásadní vliv na jeho život a kariéru měl především jeho otec Štefan, který hned na počátku 50. let vstoupil do komunistické strany a pracoval v zahraničním obchodu. Celá rodina tak několik let žila například v Paříži nebo Ženevě. Tam Andrej chodil na gymnázium, ale brzy vážně onemocněl a rok strávil v nemocnici. Podle svých slov se díky tomu naučil francouzsky.
Po maturitě nastoupil na obor zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. „V té době jsem měl dvě priority: stát se delegátem v cizině jako byl můj otec a vydělat si peníze,“ popsal Babiš před šesti lety a dodal, že studium nebylo náročné. „Na VŠE, o které se říkalo, že ji dokončí každý, koho neporazí tramvaj, jsem se relativně nudil,“ přiznal. Zároveň odmítl, že šlo o školu pro prominenty.
Po studiích nastoupil v roce 1978 do Podniku zahraničního obchodu Chemapol Bratislava (později Petrimex). Tento typ podniků měl v socialistickém Československu monopol na vývoz a dovoz zboží, u velké části jejich pracovníků se předpokládalo členství v KSČ. Babiš se straně upsal v roce 1980. „Byla to chyba. Byl jsem člen KSČ, ale donutila mě k tomu máma, která dělala vše pro to, abych se tam dostal kvůli kariéře,“ vysvětloval v roce 2013.
V roce 1980 se Andrej Babiš – podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa – stal důvěrníkem Státní bezpečnosti a o dva roky později ho tajná policie údajně získala ke spolupráci jako agenta. Babiš však vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ústav žalobu. Spor dosud není ukončen, v říjnu slovenský ústavní soud zrušil rozhodnutí nejvyššího i krajského soudu, že byl Babiš ve svazcích StB neoprávněně.
Babišova kariéra ale po vstupu do strany nabrala na rychlosti. V roce 1985 byl vyslán jako delegát do Maroka, kde zastupoval podle svých slov kolem patnácti podniků zahraničního obchodu. „V Maroku jsem konečně mohl vyzkoušet svoje obchodní schopnosti a myslím, že jsem u všech podniků zahraničního obchodu byl platným zástupcem. Prodával jsem řezivo, pneumatiky, pračky, kancelářské potřeby, ale hlavně jsem nakupoval fosfáty – hlavní marocké bohatství,“ popsal.
Sametová revoluce Andreje Babiše zastihla ještě v Maroku, kde chtěl také zůstat. „Ale na žádost svého bývalého šéfa, který mi kdysi pomohl a byl jakýmsi mým ochráncem, jsem se vrátil do Československa,“ vysvětlil. V podniku Petrimex se stal ředitelem skupiny dovážející suroviny na hnojiva, která se následně vyvážela.
V lednu 1993, tři týdny po rozdělení Československa, zakládá firmu Agrofert, která se stejně jako Petrimex (kde Babiš působí ještě další dva roky) zaměřuje na obchod s hnojivy. Společnost se postupně rozrostla na více než 250 podniků v oblasti chemie, zemědělství, potravinářství, lesnictví a dřevařství, pozemních technologií, techniky a dopravy, biopaliv a médií.
Do politiky nejdu, řekl a založil ANO
Do politiky se Andrej Babiš znovu zapojil až na podzim 2011. Novináři tehdy zjistili, že si zaregistroval několik ochranných známek, mimo jiné i název Akce nespokojených občanů a ANO 2011. „Do politiky nejdu, ani nezakládám stranu,“ reagoval tehdy Babiš.
Vznik nového hnutí připustil až později. Zpočátku ale prohlašoval, že chce být pouze manažerem a místo v čele přenechá jiným. Zdůvodňoval to svou minulostí i tím, že se nechce vzdát podnikání a odmítá prodat Agrofert. Vstup do politiky razantně odmítal.
„Nemám pro to předpoklady, jsem diskvalifikovaný. Jsem původem Slovák, ale cítím se taky být Čechem. Jsem bývalý člen KSČ, bývalý pracovník podniku zahraničního obchodu. Jsem takový ten prospěchář starého režimu, který do strany vlezl, aby mohl cestovat do zahraničí, nejsem asi historicky morální ideál,“ řekl v září 2011 v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
O pár týdnů později zakládá občanské sdružení Akce nespokojených občanů (ANO). V médiích začíná ostře kritizovat politickou a ekonomickou situaci, korupci a způsob fungování státu. V květnu 2012 se sdružení mění na politické hnutí s názvem ANO 2011 a o tři měsíce později se Babiš stává jeho prvním předsedou. Za prioritu si stanovilo boj proti korupci a snížení daní.
Babiš na prvním sněmu prohlásil, že chápe, že po aférách, které provázely stranu Věci veřejné, jsou voliči na vstup podnikatelů do politiky citliví. „Určitě je to problém, lidi na to poukazují, otázky tam jsou. Říkám, že já osobně nebudu kandidovat ani do Senátu, ani do sněmovny,“ uvedl s tím, že na příštím sněmu očekává souboj dvou až tří kandidátů na předsedu.
Posteskl si také, že jeho ANO zatím žádné osobnosti nezlákalo. „Určitě lidi mají obavy a dost jich vyčkává, jak to s námi bude a jak to dopadne,“ vytušil. Zároveň ale řekl, že dokáže obsadit podstatnou část českého politického prostoru.
Politologové tehdy nedávali novému uskupení velké šance. Například Stanislav Balík upozornil, že hnutí nemá žádná známá jména ani programové vymezení. Pochybnostem nahrál i sám Babiš, který dokonce prohlásil, že program začne hnutí psát až po volbách. Do senátních voleb na podzim 2012 nasadilo ANO sedm kandidátů, žádný z nich ale nepostoupil ani do druhého kola.
V březnu 2013 byl Babiš znovu zvolen šéfem hnutí, místopředsednický post ale neobhájil Jaroslav Faltýnek. Babiš poté vystoupil na jeho podporu a řekl, že Faltýnek stál u zrodu hnutí, že si post ve vedení zaslouží, protože ho má „vydřený“. Delegáti jej po této výzvě zvolili jako jednoho z osmi členů předsednictva.
Už o dva měsíce později ale nastal uvnitř ANO rozkol – hned pět členů předsednictva, z toho čtyři místopředsedové, rezignovalo a z hnutí odešlo. „V době, kdy jsem v hnutí působila, o demokracii nemohla být žádná řeč. Základní heslo Babiše bylo: Já platím, já rozhoduji,“ popsala poté pro iHNed.cz důvody svého odchodu Hana Greplová. Z původního záměru se podle ní „vyloupl krystalický obchodní projekt“.
Podle Babiše stála za odchodem pětice chyba v komunikaci. Nepopřel, že na řízení hnutí má svůj pohled. „Plno členů mělo jiné představy o kompetencích a rozhodování, to uznávám. Jenže demokracie přece není anarchie,“ reagoval v Lidových novinách.
Místo do opozice zamířilo ANO do vlády
V předčasných volbách do sněmovny na podzim 2013 už hnutí dosáhlo na 18,7 procenta hlasů a navzdory některým průzkumům skončilo na druhém místě, jen těsně za vítěznou ČSSD. I když v předvolební kampani hnutí tvrdilo, že směřuje do opozice, volební výsledek vedl k rychlému přehodnocení situace. ANO vymezující se proti korupci a „tradičním politikům“ se dohodlo na koalici s ČSSD a KDU-ČSL.
Andrej Babiš se stal v nové vládě ministrem financí a místopředsedou vlády. Tu prezident Miloš Zeman jmenoval v lednu 2014 – až poté, co se zavázala k prosazení služebního zákona, který mimo jiné umožnil Babišovi stát se ministrem financí i bez lustračního osvědčení. Babiš ho totiž neměl a ani o něj nechtěl požádat, stále navíc na Slovensku probíhal jeho soudní spor.
Babiš jako ministr financí prosadil například zavedení povinné elektronické evidence tržeb, která podle něj má omezit šedou ekonomiku a zlepšit výběr daní. Zpočátku mluvil až o desítkách miliard korun do rozpočtu navíc, později už jen o jednotkách miliard. Systém, který vznikl po vzoru Chorvatska, začal fungovat v prosinci 2016 pro ubytovací a stravovací služby. Letos přibyla povinnost pro maloobchod a velkoobchod a další dvě fáze mají následovat v roce 2018.
Pravicová opozice a mnozí podnikatelé kritizovali elektronickou evidenci tržeb jako zbytečně složitý, drahý a byrokratický systém, který poškozuje především malé firmy. Kritiku vzbudil také web, který umožňoval lidem nahlásit nevydání účtenky přímo finančnímu úřadu. Babiš, který nástroj před jeho vznikem hájil, následně tvrdil, že o něm nevěděl a Finanční správa ho zřídila bez jeho vědomí. Zhruba po měsíci byl web, který mezitím získal přezdívku udavačský, zrušen.
Čapí hnízdo, dluhopisy, nahrávky
Andreje Babiše během působení ve vládě dohnalo několik kauz z minulosti. Ty nakonec vedly až k jeho odvolání z vlády i k tomu, že s ním ostatní politické strany už před volbami odmítly jednat o účasti ve vládě, pokud by ji vedl on.
Na jaře 2016 propukla kauza, v níž jde o padesátimilionovou dotaci na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Ta patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu, poté změnila formu vlastnictví a nebylo tak možné dohledat majitele. Díky změně získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy farma musela dodržovat dotační podmínku, se vrátila do skupiny Agrofert.
Babiš se při vysvětlování okolností kolem vzniku Čapího hnízda opakovaně zamotával do vlastních odpovědí. Nejprve tvrdil, že neví, komu areál patří. „Není to moje. Je to nějaké firmy, která patří do holdingu,“ řekl v březnu 2016. Pak zase tvrdil, že patří „nějakým advokátům“. Na mimořádné schůzi sněmovny, která byla kvůli kauze svolána, naopak přiznal, že majiteli akcií byli bratr jeho partnerky Moniky a jeho dospělé děti Adriana a Andrej.
Babiš byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů Evropské unie, první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek pak kvůli dotačnímu podvodu. Minulá sněmovna oba vydala ke stíhání letos 6. září, po volbách ale získali znovu imunitu a o jejich trestním stíhání tak bude muset rozhodovat Poslanecká sněmovna v novém složení. Okolnosti dotace prověřuje také Evropský úřad proti podvodům (OLAF), vyšetřování by mohl uzavřít do konce roku.
Oba politici tvrdí, že žádný trestný čin nespáchali. „Jsem přesvědčen, že je stíhání účelové. Že se nejedná o kauzu Čapí hnízdo, to nebyl žádný dotační podvod. Jsou to domněnky, zkreslené představy a fabulace vyšetřovatele,“ uvedl Babiš. Policie ale po roce a půl vyšetřování došla k závěru, že za Čapím hnízdem od začátku stál Agrofert a Babiš podle ní celou akci řídil.
Počátkem letošního roku poslanci přehlasovali prezidentské veto a schválili změnu zákona o střetu zájmů, která vládním činitelům mj. zakazuje vlastnit média a přijímat státních dotace pro jejich firmy. Babiš proto veškerý majetek svých firem Agrofert a SynBiol převedl do dvou tzv. svěřenských fondů. Správci se stal šéf představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, právník Alexej Bílek a tehdejší partnerka, od léta pak manželka Monika Babišová.
V lednu 2017 novináři zjistili, že Babiš koupil od svého Agrofertu dluhopisy v hodnotě 1 koruny celkem za 1,5 miliardy korun. Z úroků tohoto typu dluhopisů vydaných do konce roku 2012 se přitom nemusí platit daň. Babiš tak údajně vydělává nezdanitelných 90 milionů korun ročně. Navíc se ukázalo, že nesedí ani jeho údaje o příjmech, které sám uváděl, a při nákupu první části dluhopisů mu muselo chybět skoro 150 milionů korun. Babiš dodatečně informace o svých příjmech upravoval.
Když ho reportéři ČT se zjištěními konfrontovali, k vysvětlování se příliš neměl. „A proč vám já mám sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako. Vy sdělujete někomu příjmy? Nebo kdo tady sděluje příjmy za posledních 22 let? Co vám je vůbec do toho,“ reagoval Babiš.
K sílícímu tlaku na odvolání Babiše přispěla také série nahrávek zveřejněných na internetu tzv. skupinou Julius Šuman. Na jedné Babiš domlouvá s tehdejším redaktorem MF Dnes Markem Přibilem články proti ministrovi Milanu Chovancovi a ČSSD, na další údajně přebírá živý policejní spis a na zatím poslední mluví o tlaku Finanční správy na firmu, která stála v cestě Agrofertu. „Ty naši klekli na tu FAU Přerov. A samozřejmě, jdeme po nich,“ říká na nahrávce. Podle Babiše jsou ale nahrávky sestříhané a označil se za oběť provokace.
Andrej Babiš odmítl kvůli kauzám rezignovat a tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) proto oznámil, že podá demisi vlády. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu jako ministrovi podléhá Finanční správa, která by měla vyšetřit jeho nákup korunových dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem. Poté premiér poslal Zemanovi návrh pouze na odvolání Babiše, což prezident po průtazích udělal.
Osamocený vítěz voleb
Žádná z afér však neměla výraznější vliv na veřejné mínění a preference hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem se stabilně pohybovaly kolem 30 procent. Kauza naopak v očích veřejnosti uškodila především ČSSD. ANO přesvědčivě vyhrálo říjnové sněmovní volby, když získalo 29,6 procenta hlasů a 78 mandátů.
Babišovi, kterého prezident Zeman pověřil jednáním o sestavení vlády a jehož nyní jmenuje premiérem, se ale nepodařilo najít koaličního partnera. Svůj kabinet tak chystá jako menšinový s účastí zástupců ANO a nestraníků. Prezident chce vládu jmenovat 13. prosince, o důvěru Babiš podle svých slov požádá zřejmě v lednu. Žádná strana mu ji zatím nepřislíbila, toleranci nevyloučila pouze KSČM.