Policie tvrdí, že za Farmou Čapí hnízdo od začátku stojí Agrofert a že farma nikdy nebyla malým či středním podnikem, který by mohl usilovat o padesátimilionovou podporu. Ta byla údajně poskytnutá na základě nepravdivých údajů. Reportérům ČT se podařilo získat informace, o které se policie opírá, a z čeho předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, jeho zástupce Jaroslava Faltýnka a skupinu dalších spolupracovníků podezírá. O případu natáčely Markéta Dobiášová a Aneta Snopová.
Žádost policie o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka dorazila do sněmovny před dvěma týdny. „Považuji to za Kubiceho zprávu, kde je ovlivňování voleb. Těžko se k tomu můžu vyjadřovat,“ reagoval Babiš. Faltýnek nechce věc komentovat, dokud se neseznámí s policejní žádostí.
Po roce a půl vyšetřování kauzy Čapí hnízdo došla policie k závěru, že za Farmou Čapí hnízdo od začátku stojí mezinárodní holding Agrofert ovládaný Andrejem Babišem. Farma Čapí hnízdo tak nikdy nebyla malý nebo střední podnik a padesátimilionovou dotaci z evropské kasy neměla dostat.
Policejní žádost o vydání konkrétně uvádí, že „skutek byl Babišem a Jaroslavem Faltýnkem spáchán v období od druhé poloviny roku 2007 do 23. srpna 2010, kdy došlo k poslednímu čerpání finančních prostředků z dotace poskytnuté na základě uvedení nepravdivých údajů“. Babiš údajně celou akci řídil.
V žádosti je popsáno, že Babiš celou akci v podstatě řídil a úkoloval lidi. Babiš ale trvá na tom, že je to nesmysl. „Je to vymyšlená věc a je to naplánovaná akce. Je to deset let stará záležitost a policie to vyšetřovala rok a půl. Nevím, proč to nevyšetřovala dřív,“ prohlásil šéf hnutí ANO.
V celém případu nejsou Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek jedinými podezřelými. Spolu s nimi mají být do údajného dotačního podvodu zapleteni jejich blízcí spolupracovníci a příbuzní Andreje Babiše.
„Vypadá to jako klasický případ, kdy tam figurují lidé blízcí hlavnímu organizátorovi, rodinní příslušníci a všichni tito lidé hrají roli takových bílých koní,“ hodnotí právnička Hana Marvanová.
„Policie popisuje přesně, které osoby hrály jakou roli a jaké kroky učinily v tom, aby získaly dotaci od Evropské unie, a viní je z toho, že tyto kroky byly účelové a že na dotaci Čapí hnízdo nemělo právo,“ dodává děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Ladislav Mejzlík.
Příběh Farmy Čapího hnízda začíná před více než deseti lety. Tehdy firma Imoba patřící pod Agrofert nakoupila pozemky a zdevastovanou zemědělskou usedlost v Olbramovicích. Imoba by jako dceřiná společnost Agrofertu na dotaci nárok neměla, směly se o ni ucházet jen malé a střední podniky. Do hry proto vstupuje jiná firma Agrofertu nazvaná ZZN Agro Pelhřimov, která tehdy nevykazovala téměř žádnou činnost. Pořád ale byla součástí holdingu Agrofert, tudíž by na dotaci také nedosáhla.
Podle policie celý podvod začíná v momentě, kdy se ZZN Agro Pelhřimov mění ze společnosti s ručením omezeným na akciovou firmu – důvodem je utajit díky institutu anonymních akcií jejího skutečného vlastníka a spojení s Agrofertem. „U s.r.o. to nejde, protože tam je v rejstříku napsán jmenovitě přímo majitel,“ dodal Mejzlík.
O zakrytí propojení Agrofertu a Andreje Babiše s firmou ZZN Agro Pelhřimov rozhodlo v roce 2007 její představenstvo, ve kterém seděl Zdeněk Kubiska, Jan Platil a Jaroslav Faltýnek. Kubiska stále pracuje v holdingu Agrofertu, Reportérům ČT se ho nepodařilo zastihnout. Platil už je v důchodu. „S Čapím hnízdem nemám co společného,“ uvedl. Faltýnek je místopředseda hnutí ANO a déle než 15 let pracuje na významných pozicích v Agrofertu. „Moje role tam nebyla žádná,“ reagoval.
Podle policie byl převod akcií fiktivní
Podle policie Kubiska, Faltýnek i Platil jednali na pokyn a po dohodě s Babišem. Podle Babiše ale bylo vše v pořádku a na otázku, jestli věděl o změně právní formy společnosti, řekl, že se nebude vyjadřovat dřív, než si přečte policejní žádost.
V ní stojí, že 31. prosince 2007 po dohodě s Andrejem Babišem a po udělení písemného souhlasu ze strany společnosti Agrofert uzavřeli Kubiska a Faltýnek fiktivní smlouvu o převodu cenných papírů. Akcie budoucího Čapího hnízda tak získaly děti a partnerka Andreje Babiše Monika.
O několik let později přitom pro týdeník Respekt Babiš uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného. „Půjčil jsem té společnosti přes 400 milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše,“ prohlásil. Na dotaz, zda považuje za běžné půjčit stamiliony korun někomu, koho vlastně nezná, Babiš odpověděl: „Nevím to z hlavy, farmu mají, myslím, nějací advokáti.“
Že s Čapím hnízdem nemá nic společného, tvrdil dokonce ještě vloni v březnu. „Mě obviňovali, že s tím mám něco společného. Nemám s tím nic společného, je to kampaň, brutální kampaň,“ zaznělo do Babiše v březnu 2016. Teprve až na nátlak Poslanecké sněmovny přiznal, že farmu vlastní jeho rodina. „Nechtěl jsem ohrozit své děti, svoji rodinu,“ vysvětloval tehdy.
Podle policie kupující věděli, že se jedná o formální a fiktivní převod akcií a že žádné akcie ve skutečnosti nekoupili, ani je nepřevzali. „Vědomě tak napomohli zakrýt identitu Andreje Babiše jako osoby fakticky vykonávající vliv na společnost ZZN Agro Pelhřimov,“ uvádí policejní žádost. Na základě pokynu Andreje Babiše pak podle policie došlo ke změně názvu společnosti na Farma Čapí hnízdo.
„V žádosti je uvedeno opakovaně, že byla uzavřena fiktivní smlouva o převodu akcií společnosti, která se posléze přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. To je dokládáno tvrzením, že akcionáři ani akcie nepřevzali – to je poměrně závažná skutečnost, protože u akcií na majitele to předání akcií je nezbytnou podmínkou převodu vlastnictví. Předpokládám, že toto tvrzení je podloženo důkazy ve spise, jinak by nebylo možné ho takto uvádět. Pak by to opravdu svědčilo o tom, že všechny tyto úkony byly činěny fiktivně, formálně, na oko, a pokud na to budou důkazy, byl by to nepochybně dotační podvod,“ komentuje právnička Marvanová.
Adriana Bobeková i Andrej Babiš mladší s médii nekomunikují. Reportéři ČT je nezastihli ani na jejich pražských adresách.
Monika Babišová své akcie pouhý měsíc a půl poté, kdy je měla koupit, prodala svému bratrovi Martinu Herodesovi. Podle policie šlo opět o účelový převod, aby mezi rodinnými příslušníky figuroval někdo, kdo neměl přímou příbuzenskou vazbu na Andreje Babiše. Pokud by totiž jemu blízké osoby vlastnily ve firmě více než 25procentní podíl, tak by na dotaci neměla nárok. Byla by považována za partnerský podnik Agrofertu.
„Nepravdivé a hrubě zkreslující informace“ v žádosti o dotaci
Děti a blízcí Andreje Babiše si pak zvolili do představenstva Čapího hnízda další Babišovy úzké spolupracovníky z Agrofertu. Luděk Kalivoda, Josef Nenadál a Jana Mayerová pak v roce 2008 za Čapí hnízdo požádali jako malá a střední firma o přidělení padesátimilionové dotace z evropských fondů.
„Vědomě uvedli do žádosti o dotaci a projektu Multifunkční areál Čapí hnízdo (…) nepravdivé a hrubě zkreslující informace a některé podstatné skutečnosti zamlčeli,“ stojí v policejní žádosti. „Věděli, že společnost Farma Čapí hnízdo tvořila jednu hospodářskou entitu se společností Agrofert (…) že není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet,“ píše se v žádosti o vydání.
Luděk Kalivoda pracuje stále v Agrofertu, a to v jeho dceřiné společnosti Imoba – té, která nakupovala pozemky, na nichž Čapí hnízdo stojí. Vyjádření se nepodařilo sehnat, podobně i v případě Nenadála. Mayerová, která nyní za hnutí ANO zastává post náměstkyně jihlavského primátora, uvedla, že je dlouhodobě nemocná a že se k tomu nechce vyjadřovat.
Mayerová, Nenadál a Kalivoda také v žádosti o dotaci měli uvést nepravdivé informace o úvěru, ze kterého měla být financována výstavba Čapího hnízda. Předstírali, že projekt bude financován z bankovních úvěrů, avšak ve skutečnosti a proti dotačním pravidlům bylo Čapí hnízdo propláceno ze soukromých zdrojů. „Vypadá to, že ta žádost chtěla působit tak, že je to malý nebo střední podnik, který prostě nemůže získat prostředky jinak, než na základě bankovních úvěrů,“ zmínila právnička Marvanová.
Farma Čapí hnízdo celou dotaci vyčerpala v letech 2009 až 2010. Ještě pět let ale běžela lhůta, během které se nesměly změnit podmínky, za kterých byla dotace udělena. Po jejím uplynutí, v roce 2014, společnost Farma Čapí hnízdo zanikla a stala se součástí již zmíněné firmy Imoba ze skupiny Agrofert. „To je ta původní společnost, která od začátku měla projekt realizovat . Což se dá velmi těžko vysvětlit jinak, než že objížďka přes Čapí hnízdo byla účelová pro získání dotace. Výsledek dotace, celý areál, skončil tam, kde měl od počátku být, a to ve společnosti Imoba,“ podotkl Mejzlík z VŠE.
