Andrej Babiš dál mlží o nákupu dluhopisů Agrofertu. Nerozumíte tomu a lžete, útočí na novináře

Nahrávám video

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš už třetí týden vysvětluje, kde vzal téměř 1,5 miliardy korun na nákup dluhopisů Agrofertu. Na začátku ledna se totiž ukázalo, že údaje o svých příjmech, které sám uvedl, nesedí. Při nákupu první části dluhopisů mu muselo chybět skoro 150 milionů korun. Babiš následně informaci o svých příjmech dodatečně upravil, ovšem dosud neřekl, proč to neudělal hned, a na otázky novinářů reaguje podrážděně. „Novináři lžou a vy to po nich přebíráte,“ obvinil také reportérku 168 hodin Kristinu Cirokovou.

Dluhopisy Agrofertu vydala Babišova firma na sklonku roku 2012. Nepodléhají zdanění a jejich nákup byl tedy velice výhodný. Agrofert tyto dluhopisy vydal tři dny před tím, než skončila možnost takové cenné papíry vydávat. Je jich za tři miliardy korun a v dalších letech odkoupil polovinu právě Andrej Babiš. První část dluhopisů nakoupil v roce 2013, kdy vstupoval do politiky, druhou o rok později už jako ministr financí.

Pro regionální Deníky Babiš letos 4. ledna uvedl, že od roku 1993 měl čistý příjem 1 miliardu 526 milionů a dluhopisy nakoupil za 1 miliardu 482 milionů korun. Hospodářským novinám o dva dny později sdělil, že jeho hrubé příjmy z období 1993 až 2015 dosáhly 1,86 miliardy korun. „Tady mě stále kritizujete, ale já jsem transparentní,“ hájí se na televizním záznamu ze sněmovny v reportáži pořadu 168 hodin.

Zlámalová: Ptala jsem se, nereagoval

Novinářka týdeníku a webu ECHO 24 Lenka Zlámalová pojala podezření, že něco nesedí. „Říkala jsem si, že se zajdu na jeho majetek podívat do majetkových přiznání v Poslanecké sněmovně. Musí je podávat od roku 2013, kdy je ve vládě,“ sdělila Lenka Zlámalová.

Podle majetkových přiznání zaplatil Andrej Babiš za dluhopisy Agrofertu skoro 1,48 miliardy korun. S příjmem 1,86 miliardy hrubého, tedy 1,52 miliardy čistého, na to peníze měl. Jenže to jsou Babišovy výdělky až do roku 2015 a první várku dluhopisů nakoupil už v roce 2013. Ta stála 1,25 miliardy korun. Lenka Zlámalová spočítala, že do té doby vydělal 1,1 miliardy korun čistého, a pro nákup dluhopisů mu proto muselo chybět bezmála 150 milionů korun.

„To je velký nesoulad. Ptala jsem se na to Andreje Babiše esemeskami, on nijak nereagoval,“ říká Lenka Zlámalová. Ovšem poté, kdy reportérka informace publikovala v článku, Andrej Babiš své příjmy dodatečně navýšil. Dne 19. ledna uvedl, že jeho celkové příjmy od roku 1993 byly téměř 2 miliardy 532 milionů korun. Jeho dva výroky o vlastních příjmech tedy dělí dva týdny a je v nich rozdíl jedna miliarda korun.

A zatímco s první sumou to na nákup dluhopisů nevyšlo, s druhou už ano. „Na tom vysvětlování mi nejvíce vadí, že ta informace není ucelená a komplexní od začátku. Přichází po částech,“ sdělil ředitel Transparency International v České republice David Ondráčka. Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka v této souvislosti uvedl, že úkolem politika, navíc v situaci, kdy aspiruje na funkci premiéra České republiky jako Andrej Babiš, je, aby taková fakta rozkryl.

Babiš: Kampaň! Jako Čapí hnízdo

Andrej Babiš však jakékoli pochybnosti odmítá a opakovaně novináře obvinil, že lžou nebo také, že problematice nerozumějí. „Měl jsem nedaňové příjmy a daňově přiznatelné příjmy, které vystačily bohatě na nákup dluhopisů. Takže je to manipulace. Je to zase kampaň, podobná Čapímu hnízdu, kterou jedou stejní novináři. A vy si je zvete do Událostí, komentářů a vůbec tomu nerozumíte,“ obvinil Babiš Českou televizi v pořadu 168 hodin.

Babišovo Čapí hnízdo
Zdroj: Český žurnál

Ministr financí tedy přišel s vysvětlením, že vedle zdaněných příjmů měl ještě další, nezdanitelné. Na otázku, proč je uvádí až teď, když nesedí počty, České televizi odpověděl: „Proč bych vám měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako. Vy sdělujete někomu příjmy, nebo kdo tady sděluje příjmy za posledních dvacet dva let? Co vám je vůbec do toho?“

Na příjmy a počínání Andreje Babiše ve věci nákupu dluhopisů Agrofertu se však neptají pouze novináři. Podle premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by jeho koaliční kolega a místopředseda vlády měl sám přijít s vysvětlením. „Občané mají právo a nárok, aby to vysvětlil. Pokud existují jakékoliv otazníky, jakékoliv pochybnosti, tak by ta čísla a účty měl dát na stůl,“ prohlásil premiér Sobotka.  

Podobně se vyjádřil také šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Každý si může udělat obrázek sám, když si vzpomeneme, jak to bylo s vysvětlováním Čapího hnízda. Je to velmi nestandardní,“ uvedl Bělobrádek.

Ondráčka: Otazníky budou přibývat

Podle ředitele Transparency International Davida Ondráčky je míč jasně na straně Andreje Babiše. „Pokud říká, že měl další příjmy z kapitálového trhu, tak by měl doložit, z jakých investic a odkud mu přišly. Jinak ty otázky zůstanou pořád ve vzduchu a budou se objevovat další,“ říká David Ondráčka.

A jaké otazníky to jsou? Proč své údajné celkové výdělky neuvedl Andrej Babiš hned poprvé, když se ho novináři zeptali, a upravil je až poté, kdy čísla neseděla? Neměl by ministr financí, který po ostatních chce doložit každou korunu, na sebe použít stejný metr? A proč svaluje vinu na novináře, kteří jen přepočítali jeho cifry?

„Jste ochoten a schopen tu částku doložit?“ zeptala se Andreje Babiše reportérka pořadu 168 hodin Kristina Ciroková. „A proč bych to dokládal?“ odpověděl ministr otázkou. „Kvůli tomu, co se kolem toho děje,“ doplnila reportérka. „Ale vy děláte zase kampaň podobnou Čapímu hnízdu. Lžete. Zlámalová lže a vy to přebíráte. To je všechno,“ obvinil novinářku Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.