Rukověť prezidentského voliče: Kdy, jak a kde hlasovat

Čeští voliči budou podruhé v dějinách sami přímo volit hlavu státu. Do škol, školek a dalších volebních místností se vydají 12. a 13. ledna a možná ještě jednou 26. a 27. ledna 2018. Z pohledu voličů se prezidentské volby v mnoha ohledech podobají volbám senátním, se kterými mají již větší zkušenosti. Existuje však i mnoho rozdílů. Všechny potřebné informace proto přináší Česká televize v tomto manuálu voliče.

Kdy – volby v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne

Rozhodovat o tom, zda také třetí prezident samostatné České republiky zůstane na Hradě i ve druhém ze dvou volebních období, která mu ústava nabízí, budou voliči v přímé volbě, která proběhne zkraje roku 2018. Z časového hlediska nepředstavuje prezidentská volba žádné velké překvapení. Volební místnosti se otevřou v pátek 12. ledna ve 14:00, zavřou se ve 22:00, a kdo nepřijde volit v pátek, bude mít možnost ještě v sobotu 13. ledna od 8:00 do 14:00

Zda tím volby skončí, bude zřejmé až později, nejspíše v sobotu odpoledne až v podvečer, kdy již bývají k dispozici relevantní průběžné výsledky. Půjde o to, zda některý z kandidátů získá alespoň 50 procent odevzdaných hlasů.

Pokud ne, proběhne ještě druhé kolo. Stane se tak dva týdny po prvním, úvodním dnem tedy bude pátek 26. ledna, kdy bude možné vhodit lístek v obálce do urny od 14:00 do 22:00, a konečné rozuzlení přinese sobota 27. ledna, volební místnosti budou opět otevřené od 8:00 do 14:00. V zahraničí budou místnosti otevřeny adekvátně podle vzoru z prvního kola.

  

Jak – přinést si doklady a do obálky vhodit jen jeden lístek

V Česku nedávno proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Základní mechanismus bude u těch prezidentských shodný: dojít do volební místnosti, prokázat se u příslušné komise občanským průkazem, vyfasovat úřední obálku, odebrat se za plentu, do úřední obálky vložit vybraný volební lístek, úřední obálku vhodit do zapečetěné urny, ostatní lístky vyhodit do pytle na nepoužité lístky, rozloučit se a jít.

Zdroj: ČTK
Autor: Slavomír Kubeš

Řada detailů se ale u prezidentské volby od sněmovních voleb liší. Především jde o to, že se prezident volí většinovým systémem, tedy „vítěz bere vše“. Protože se volí pouze jeden prezident, je celá Česká republika jedním volebním obvodem.

  • Na rozdíl od sněmovních voleb, kde se poslanecké mandáty přidělují na úrovni krajů, nemá u volby prezidenta výsledek v regionu takovou váhu. Vítězství v jednotlivých krajích je totiž jen dílčí informací o preferencích voličů v daném regionu, na celkový výsledek (kromě samotného započítání hlasů do balíku s dalšími kraji) žádný vliv nemá. Stejně tak český volební systém nepřipouští situace jako např. při prezidentských volbách ve Spojených státech, kde může vyhrát i kandidát, který nezíská nejvíce hlasů. 

Nejpozději 15 dnů před prvním dnem volby (tj. 28. prosince) musí oznámit starosta, kdy a kde se bude volit včetně adres volebních místností. Nejpozději tři dny před volbami by měli všichni najít ve schránce hlasovací lístky. Pro každého kandidáta bude vytištěn jeden, za plentou se tedy nebude kroužkovat nebo křížkovat, nýbrž se pouze vloží vybraný lístek s jedním jménem do obálky.

Hlasovací lístky pro druhé kolo dostane volič přímo ve volební místnosti.

Lístky musí být na předepsaném tiskopise. Ministerstvo vnitra upozornilo, že neplatné jsou přetržené lístky a také lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky.

Karel Schwarzenberg ve druhém kole minulých voleb demonstroval, jak vypadá neplatný hlas, když vhodil - omylem - do urny lístek bez obálky

Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Naopak nemá na platnost hlasu vliv poškození nebo například přeložení lístku ani provedení různých úprav, musí z něj však být patrné potřebné údaje. V obálce vhozené do urny může být pouze jeden hlasovací lístek

  • Pokud by někdo vložil do obálky více lístků, jeho hlas bude neplatný.
  • V případě, že by se volič neodebral za plentu, nebude mu hlasování umožněno.

Podobně jako ve sněmovních volbách – a na rozdíl od voleb senátních či krajských – je při výběru prezidenta možné volit i jinde, než na místě, kam volič náleží podle své trvalé adresy.

Žádost o voličský průkaz je třeba podat na obecním úřadu podle místa trvalého pobytu. Do 5. ledna tak lze učinit písemně. Písemná žádost může mít podobu listinnou, v tom případě na ní musí být ověřený podpis (ten lze získat např. na libovolném obecním úřadě, na poště nebo u notáře, podle zákona se v tomto případě za ověření neplatí), nebo elektronickou zaslanou do datové schránky.

Existuje i možnost podat žádost osobně, která je zajímavá pro ty, kdo nechávají vše na poslední chvíli, protože je možné zajít na úřad až do 10. ledna do 16:00.

Je možné požádat o průkaz pouze pro první nebo druhé kolo volby, kdo tak neučiní, dostane automaticky průkazy dva – jeden pro první, druhý pro eventuální druhé kolo prezidentské volby. Pro druhé kolo je možné požádat i zvlášť až po prvním kole, a to osobně do 24. ledna do 16:00.

Voličský průkaz se předkládá spolu s občanským průkazem po příchodu do volební místnosti, volební komise si jej pak ponechá a přiloží k seznamu voličů. Kdo voličský průkaz má, musí si ho vzít, i když nakonec změnil plány a volí doma.

Zdroj: ČTK

S voličským průkazem lze volit v libovolné volební místnosti v Česku i v zahraničí. Lidé, kteří pobývají mimo území ČR dlouhodobě, mohou požádat o zapsání do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským nebo konzulárním úřadem (nikoli však na úřadu s honorárním konzulem).

S žádostí by však ti, kdo chtějí volit v zahraničí a nežádají o voličský průkaz, neměli otálet. Žádost je třeba podat nejpozději 40 dnů před volbami, tedy do 3. prosince 2017.

I zastupitelské úřady potom ještě mohou vydávat voličské průkazy, pokud volič nakonec usoudí, že chce hlasovat na jiném místě. V tom případě jsou lhůty stejné jako u voličských průkazů vydávaných obecními úřady v Česku, tedy písemně do 5. ledna a osobně do odpoledne 10. ledna. 

Zvláštní seznamy voličů se vytvářejí také v nemocnicích či například zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Podle ministerstva vnitra za vytvoření seznamů odpovídá „osoba stojící v čele tohoto zařízení“. Zvláštní seznam vzniká pro každé kolo volby zvlášť a ředitel nemocnice či ústavu jej musí doručit na obecní úřad nejpozději čtyři dny před začátkem hlasování.

Samotné volby potom probíhají s pomocí přenosné volební schránky. V nemocnici je možné hlasovat také na voličský průkaz, ministerstvo doporučilo tuto variantu lidem, kteří předpokládají krátkodobou hospitalizaci, ale nevědí, kdy přesně k ní dojde.

Co potom – druhé kolo se teoreticky vůbec nemusí konat

Kdy bude známo jméno nového či staronového prezidenta České republiky, rozhodnou voliči. Může to být již 13. ledna večer, v tom případě by ale musel některý z kandidátů dostat více než 50 procent hlasů (nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů). Pokud se tak nestane, bude následovat druhé kolo.

  • Při pohledu do historie není konání druhého kola nepravděpodobné. Například před pěti lety se k 50 procentům hlasů žádný z devíti kandidátů ani nepřiblížil, vítěz prvního kola Miloš Zeman získal 24,2 procenta a druhý Karel Schwarzenberg 23,4 procenta. Na Slovensku, kde se prezident volí přímo již od roku 1999 (proběhly tedy čtvery volby), se konalo druhé kolo pokaždé.
Zdroj: ČTK
Autor: Luboš Pavlíček
  • Také v českých senátních volbách bylo vítězství již v prvním kole raritou, za 21 let faktické existence horní komory ho dosáhlo pouze deset senátorů. Naposledy to byla letos Alena Dernerová při opakovaných volbách v mosteckém obvodu, ale předchozím senátorem zvoleným v prvním kole byl Radek Sušil (ČSSD) již v roce 2008.

Obecnou představou je, že se druhého kola prezidentských voleb – pokud je potřeba uskutečnit je – účastní dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Zákon však tak striktní není. Za okolností, které jsou sice krajně nepravděpodobné, ale ne nemožné, mohou do druhého kola postoupit i všichni kandidáti z prvního.

Zákon totiž zná možnost, že bude mít více kandidátů shodný počet hlasů, a praví: „Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.“

  • Z praxe je však na místě připomenout, že v případě nikoli rovnosti, ale jen velmi těsného výsledku končí často volby u soudů. Například rakouští Svobodní se loni na ústavní soud obrátili poté, co jejich kandidát ve druhém kole prohrál zhruba o 30 tisíc hlasů (stížnost uspěla, soud kvůli pochybnostem týkajících se téměř 80 tisíc hlasů volby zrušil a druhé kolo se opakovalo). Před třemi lety se kvůli senátním volbám v Praze 10 – v tomto případě však neúspěšně – obrátila na soud TOP 09, jejíž kandidátka nepostoupila do druhého kola o 5 hlasů.

Zpět však k volbě hlavy českého státu. Vzhledem k možnosti, že do druhého kola postoupí více než dva kandidáti, není potřeba pro konečné vítězství získat nadpoloviční počet hlasů, stačí jich mít ve druhém kole nejvíce. V krajním případě by tedy při počtu devíti kandidátů mohl být prezidentem ten, koho si přeje pouhých 12 procent voličů.

Zákon pamatuje i na případnou rovnost hlasů nejúspěšnějších kandidátů ve druhém kole prezidentské volby, ale takový výsledek by voliče nejspíše nepotěšil. V tom případě totiž volby končí neúspěšně a musí se opakovat.

Jisté je tedy pouze to, že druhé kolo proběhne, nezíská-li někdo v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, a to i v případě, že by jeden z postupujících kandidátů náhle změnil rozhodnutí a z voleb odstoupil, nebo přestal být volitelný. V tom případě „postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů“. I kdyby žádný takový kandidát nebyl a zůstal jen jediný, druhé kolo by proběhlo. 

Kdo – o funkci se uchází devět kandidátů

Prezident republiky je jediným přímo voleným představitelem výkonné moci. V současnosti hraje klíčovou roli při jmenování premiéra po sněmovních volbách, jmenuje také ústavní soudce, předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu, členy rady ČNB, může udělovat milosti a vetovat zákony.

O funkci se v roce 2018 bude ucházet devět kandidátů, pokud někdo z nich neodstoupí nebo se nestane nevolitelným (volitelný je ten občan, který je volitelný do Senátu, tj. starší 40 let a způsobilý k právním úkonům). Je to shodný počet jako před pěti lety.

Ať vyhraje kdokoli, funkce se neujme bezprostředně po volbách. Volby se musí konat 30 až 60 dnů předtím, než stávajícímu prezidentovi skončí volební období. V tomto případě sáhl předseda Senátu – který prezidentské volby vyhlašuje – po nejzazším možném termínu. Miloši Zemanovi vyprší jeho první období až 7. března, tedy pět let od složení slibu.