Ministerstvo vnitra k lednovým volbám hlavy státu připustí devět prezidentských kandidátů. Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman míří do hradního klání s podporou občanů, trojice Petr Hannig, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek získala dostatek poslaneckých podpisů a senátoři nominovali Pavla Fischera, Marka Hilšera a Mirka Topolánka. Dalších jedenáct zájemců o kandidaturu nesplnilo podmínky.
Den odtajnění jmen. Do boje o Hrad se zapojí devět kandidátů, 11 jich vnitro odmítlo
Náměstek Mlsna: Ministerstvo vnitra registrovalo devět kandidátů (zdroj: ČT24)
Kandidátní listinu Oldřicha Fialy vnitro odmítlo kvůli nedostatečnému počtu poslaneckých podpisů (minimum je dvacet), občanští kandidáti Roman Hladík, Terezie Holovská a Josef Toman nesesbírali dost podpisů na petiční archy.
Šestice zájemců o nejvyšší ústavní funkci – Petr Blaha, Daniel Felkel, Libor Hrančík, Anna Kašná, Martin Ludačka a Karel Světnička – se neopírala ani o petici, ani o hlasy zákonodárců. Kandidátní listina dvacátého uchazeče Davida Chadimy pak na ministerstvo vnitra dorazila až po termínu, který vypršel 7. listopadu odpoledne.
Odmítnutí kandidáti se budou moci do poloviny příštího týdne odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Ohlásil to už Josef Toman, který tvrdí, že na vnitro poslal poštou archy s téměř pětasedmdesáti tisíci podpisy občanů. Vnitro uvedlo, že od něj dostalo jen jedenáct podpisů.
Pokud se Toman či další kandidáti na soud obrátí, Státní volební komise bude muset podle Mlsny počkat s losováním volebních čísel pro zaregistrované kandidáty až na soudní verdikty. V opačném případě by čísla mohla vylosovat už ve čtvrtek 30. listopadu a vnitro by následně mohlo zadat tisk hlasovacích lístků.
Všechny petice přišly o část podpisů, u Zemana byla chybovost nejvyšší
Třebaže jména vážných zájemců o Hrad veřejným prostorem kolují již řadu dní, tento pátek je prvním dnem, kdy jsou oficiální. Ministerstvo vnitra je totiž nechtělo po podání kandidátek odtajnit. Své mlčení vysvětlovalo tím, že registrace je správním řízením, a u něj nemůže úřad neveřejné informace včetně jmen zveřejňovat.
Teprve nyní je tak jasně potvrzeno, kdo se vlastně prezidentské volby zúčastní; devítka kandidátů tvoří tři přehledné skupiny podle toho, u koho získala podporu pro svou cestu do prezidentské pracovny:
- podpora senátorů: Marek Hilšer, Pavel Fischer a Mirek Topolánek
- podpora poslanců: Petr Hannig, Jiří Hynek a Vratislav Kulhánek
- podpora občanů: Michal Horáček, Jiří Drahoš a Miloš Zeman
Kontrola petičních archů posledních tří kandidátů, kteří museli nasbírat minimálně padesát tisíc podpisů, pro vnitro představovala zřejmě nejnáročnější úkol; ve třísměnném režimu na ní pracovala padesátka ministerských zaměstnanců.
Na základě algoritmu úředníci vybrali náhodný vzorek 8,5 tisíce podpisů, u kterých kontrolovali autenticitu v registru obyvatel. Pokud chybovost ve vzorku nedosáhla tří procent, odečítali úředníci z celkového počtu podpisů absolutní počet chyb. To se týkalo jak Jiřího Drahoše, tak Michala Horáčka. Po očištění petic se nyní opírají o 141 234, respektive 86 940 podpisů.
V případě kontrolního vzorku z petice Miloše Zemana činila chybovost 8,3 procenta, a v tu chvíli muselo vnitro odebrat vzorek druhý. I zde byla chybovost nad třemi procenty (7,8 procenta), a proto resort z celkového počtu podpisů procentní průměr naměřených chyb. Hlava státu tak svou hradní obhajobu momentálně opírá o 103 817 podpisů.
GALERIE
Potvrzení prezidentských kandidatur
Méně chyb než před pěti lety
Podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny chybovost spočívala nejvíce v tom, že u signatářů petice nebyla uvedena správná adresa trvalého pobytu, chybělo buď jméno, nebo příjmení, anebo číslo občanského průkazu či cestovního pasu. „V některých případech celkem úsměvně to bylo podepsáno i občany, kteří ještě nedovršili 18 let věku,“ dodal.
Celkově ale byly petice v porovnání s prvními přímými volbami prezidenta před pěti lety mnohem méně chybové; tehdy kvůli nim ze souboje o Pražský hrad vypadl Vladimír Dlouhý, Tomio Okamura a Jana Bobošíková, která dokonce u soudu uspěla s odvoláním a pro volební klání byla registrovaná dodatečně.
Všem třem sněmovním kandidátům se upsali hned čtyři poslanci
V případě parlamentních nominací vnitro rovněž zveřejnilo jména poslanců a senátorů, kteří uchazeče o Pražský hrad podpořili svým podpisem; pro úspěšnou kandidaturu jich bylo potřeba sesbírat dvacet v dolní, nebo deset v horní komoře a procedura v letošním roce vzbudila právnické kontroverze.
Ministerstvo vnitra proti předchozím prezidentským volbám umožnilo, aby poslanec či senátor mohl podpořit víc prezidentských kandidátů. Někteří ústavní právníci ale tento výklad zpochybnili a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský doporučil volební zákon zpřesnit tak, aby možnost dvojího výkladu v otázce podpisů vyloučil.
Všem třem prezidentským kandidátům dali dobrozdání podpisu hned čtyři poslanci, minimálně dva prezidentské kandidáty podpořilo celkem dvanáct poslanců (a také pět senátorů).
V dolní komoře nominaci všech tří kandidátů podepsali nyní už bývalí poslanci Augustin Karel Andrle Sylor, Jiří Štětina (oba za Úsvit), Jiří Koskuba a Pavel Ploc (oba za ČSSD). Hanniga i Hynka podpořili exposlanci Bohuslav Chalupa, Zdeněk Soukup (oba ANO) a Alena Nohavová (KSČM) spolu se staronovou poslankyní ANO Helenou Válkovou. Bývalí poslanci Stanislav Huml, Ladislav Velebný (oba ČSSD), Jaroslav Lobkowicz (TOP 09) a Milan Šarapatka (za Úsvit) jsou podepsáni pod nominacemi Hynka i Kulhánka.
V horní komoře k absolutnímu průniku všech tří kandidátů nedošlo. Topolánkovi i Fischerovi současně podepsali kandidaturu Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak). Pod nominací Topolánka a Hilšera je podepsán František Bradáč (KDU-ČSL). Hilšerovu i Fischerovu nominaci doporučil další lidovec Lumír Kantor.