Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává, že zahraniční tajné služby ovlivňují výsledky voleb v Česku. Sešel se kvůli tomu s premiérem v demisi Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Ten ho ujistil, že se hrozbou zpravodajci zabývají. Civilní kontrarozvědka následně uvedla, že nemá žádné relevantní informace o tom, že by cizí tajné služby ovlivňovaly volby. Riziko záměrného ovlivňování voleb dezinformacemi připustili i někteří další prezidentští kandidáti. Prezident Miloš Zeman naopak uvedl, že se Drahoš na sebe snaží upozornit šířením konspirací.
„Jednoznačně se domnívám, že dojde a dochází k ovlivňování demokratičnosti našich voleb. Když sleduji situaci ve Spojených státech, Francii nebo v Německu, tam se teď o ovlivňování voleb velmi intenzivně diskutuje. Všechny tajné služby těchto států potvrzují, že k tomu docházelo,“ vysvětlil Drahoš České televizi své obavy.
Ovlivňování voličů a šíření dezinformací podle Drahoše zprostředkovávala média a servery propojené s ruskou tajnou službou. Jejich názvy a zdroje zveřejní na svém webu. Uvedl to s odkazem na nedávné české sněmovní volby. Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. Vychází také z nedávno zveřejněné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016.
„Nerad bych se v březnu příštího roku dozvěděl , že naše tajné služby a orgány, které se tím mají zabývat, situaci vyhodnocují a konstatují, že i u nás došlo k ovlivnění demokratičnosti voleb zahraničními tajnými službami, intervencemi,“ uvedl, proč požádal o schůzku se Sobotkou.
Stejný apel vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše (ANO). Chce se obrátit i na předsedu bezpečnostního výboru sněmovny Radka Kotena (SPD), protože i tento orgán by se měl věcí zabývat.
Sobotka Drahoše ujistil, že vláda si je situace vědoma a příslušné orgány to berou vážně a konají: „Stát musí zajistit, aby prezidentské volby měly demokratický průběh a uskutečnily se plně v souladu s ústavou a platnými zákony. Odpovědné instituce státu tomu věnují svou pozornost a věřím, že stejně bude postupovat i nastupující vláda.“
BIS ovlivňování voleb nezaznamenala
Civilní kontrarozvědka tvrdí, že zatím žádné takové informace nemá. „Pochopitelně se zabýváme každým, byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé samozřejmě platí pro volby prezidentské,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka nicméně dodal, že určitá rizika dezinformačních kampaní existují vždy. Jsou podle něj daní za to, že Česko je demokratická země se svobodou slova.
Topolánek: Ruský vliv tady existuje
Riziko záměrného ovlivňování voleb dezinformacemi ale připustili i prezidentští kandidáti Michal Horáček a Mirek Topolánek. „Je nepopiratelné, že čelíme hybridnímu konfliktu. Dosud jsme se setkávali zejména s dezinformačními operacemi. Ať už jde o články na konspiračních webech, nebo řetězové e-maily,“ uvedl Horáček. Drahoš podle něj čelí stejné kampani.
Podle Topolánka musí kandidáti s rizikem záměrně šířených lží a dezinformací počítat. Zmínil „určitý ruský vliv, který tady nepochybně existuje“. „Bylo to vidět už u připravované stavby americké základny v Brdech, kdy jsme to od služeb dostávali denně, jak se tady zvedají skupiny přátel starých pořádků a spící agenti,“ dodal. Drahoš ale podle něj své prohlášení neměl zapotřebí: „Vrcholná politika není práce pro chovance klášterní školy.“
Kandidáti Vratislav Kulhánek a Jiří Hynek víc věří v sílu demokratických institucí a zdravý rozum českých voličů. Podle Kulhánka si „nenechají vnutit cizí názory anebo to, co si mají myslet“. Pavla Fischera pak více zaujalo spíš to, že o koupi televize Nova projevila zájem „čínská investiční skupina CEFC, která radí Miloši Zemanovi a v Americe je vyšetřována pro obrovskou korupci“.
Občané nejsou nesvéprávní, vzkazuje Zeman
Prezident Miloš Zeman naopak uvedl, že se Drahoš na sebe snaží upozornit šířením konspirací. Považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do sněmovny či na Hrad být ovlivněni „jakýmisi imaginárními zahraničními službami“. „To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany ze nesvéprávné,“ uvedl Zeman.
Podle zprávy BIS, na kterou Drahoš odkázal, vzrostla loni v Česku role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU nebo NATO.
Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS. V roce 2015 se zmiňovala hlavně o tom, že Rusové vedli zejména informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Loni hybridní kampaň pokračovala.
Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.
