Ruská zpravodajská televize Russia Today (RT) splnila pokyn amerických úřadů a zaregistrovala svou odbočku v USA jako zahraničního agenta. Ruským novinářům to řekla šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová. „Mezi trestním stíháním a registrací jsme zvolili to druhé. Zdravím americkou svobodu slova a všechny, kdo v ní ještě věří,“ poznamenala.
Boj proti ruské propagandě. Televize RT se v USA musela registrovat jako zahraniční agent
Russia Today jako zahraniční agent. Moskva chystá protiakci (zdroj: ČT24)
Podle nařízení amerického ministerstva spravedlnosti se RT měla jako zahraniční agent zaregistrovat nejpozději v pondělí. Podle Simoňjanové jinak stanici hrozilo zmrazení kont a uvěznění vedoucího washingtonské pobočky.
Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.
„Nechceme RT odříznout od vysílání v USA. Musíme vyvinout takové způsoby, jak bojovat s ruskou propagandou, které jsou v souladu s našimi hodnotami coby svobodných společností,“ uvedl bývalý vysoce postavený diplomat USA zodpovědný za sankce Daniel Fried.
Administrativa USA má za to, že vysílání RT podrývá důvěru v americkou demokracii, uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček. Podle zpravodajských služeb začaly RT i Sputnik s kampaní ve prospěch Donalda Trumpa a proti Hillary Clintonové loni v březnu, tedy v době hackerských útoků na demokratickou stranu, podotkl.
RT bude odteď pod větším drobnohledem ministerstva spravedlnosti, hlavně co se financování týče. Jinak by se dnešek jejího vysílání ve Spojených státech, ať už přes internet, nebo kabelovou televizi, výrazně dotknout neměl. Mimochodem Sputnik lze od léta ve Washingtonu naladit i na velmi krátkých vlnách.
Putin slibuje reciproční opatření
Kroky amerických úřadů vyvolaly v Rusku zlobnou reakci, kritiku do Washingtonu o víkendu adresoval i prezident Vladimir Putin. Jde podle něj o útok na svobodu projevu, ruská odvetná opatření budou prý „přiměřená a reciproční“.
„Ve chvíli, kdy země uzavírá svůj informační prostor, znamená to, že prohrála. Nemá žádné hodnoty, které by obstály před druhou propagandou,“ uvedl proděkan Fakulty světové ekonomiky a politiky na Vysoké škole ekonomické v Moskvě Andrej Suzdalcev.
Vladimir Putin během konference v Soči
Na odvetě už intenzivně pracuje ruský parlament, napsala agentura Interfax. V jeho výborech se dopracovává novela zákona, která umožňuje úřadům označit jako zahraniční agenty i cizí média působící v Moskvě. V Rusku platí zákon o zahraničních agentech už řadu let, na média se ale dosud nevztahoval.
Podle šéfa parlamentní frakce vládní strany Jednotné Rusko Andreje Isajeva jsou hlavními kandidáty na označení, vnímané v Rusku hanlivě, zpravodajská televize CNN, americké státem financované rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky a německá stanice Deutsche Welle. Návrh nového znění příslušného zákona by poslanci mohli dostat už v úterý.
„Prostudovali jsme obsah jejich vysílání. Je evidentní, že nejde o informování obyvatelstva, svobodnou žurnalistiku ani objektivní analýzy. Jde o tendenčně podané materiály,“ řekl k vysílání Rádia Svoboda předseda Komise pro ochranu státní suverenity Andrej Klimov.
Méně novinářů, v krajním případě i omezení sociálních sítí
„Moskva je přesvědčena, že většina amerických společností působících na jejím území plní politické zadání z Washingtonu – snaží se ovlivňovat veřejné mínění v Rusku a tím ohrožuje jeho svrchovanost. Omezení se proto mohou dotknout nejen médií, ale v krajním případě i sociálních sítí, jako je Twitter nebo Facebook,“ uvedl zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.
Moskva také zvažuje snížení počtu akreditací pro americké novináře. V Rusku je jich totiž víc než ruských v USA. Podobné rozhodnutí o srovnatelném počtu zaměstnanců na velvyslanectvích před několika měsíci výrazně prohloubilo rozkol ve vztazích obou zemí, podotkl Miřejovský.