Ruská zpravodajská televize Russia Today (RT) splnila pokyn amerických úřadů a zaregistrovala svou odbočku v USA jako zahraničního agenta. Ruským novinářům to řekla šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová. „Mezi trestním stíháním a registrací jsme zvolili to druhé. Zdravím americkou svobodu slova a všechny, kdo v ní ještě věří,“ poznamenala.
Podle nařízení amerického ministerstva spravedlnosti se RT měla jako zahraniční agent zaregistrovat nejpozději v pondělí. Podle Simoňjanové jinak stanici hrozilo zmrazení kont a uvěznění vedoucího washingtonské pobočky.
Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.
„Nechceme RT odříznout od vysílání v USA. Musíme vyvinout takové způsoby, jak bojovat s ruskou propagandou, které jsou v souladu s našimi hodnotami coby svobodných společností,“ uvedl bývalý vysoce postavený diplomat USA zodpovědný za sankce Daniel Fried.
Administrativa USA má za to, že vysílání RT podrývá důvěru v americkou demokracii, uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček. Podle zpravodajských služeb začaly RT i Sputnik s kampaní ve prospěch Donalda Trumpa a proti Hillary Clintonové loni v březnu, tedy v době hackerských útoků na demokratickou stranu, podotkl.
Putin slibuje reciproční opatření
Kroky amerických úřadů vyvolaly v Rusku zlobnou reakci, kritiku do Washingtonu o víkendu adresoval i prezident Vladimir Putin. Jde podle něj o útok na svobodu projevu, ruská odvetná opatření budou prý „přiměřená a reciproční“.
„Ve chvíli, kdy země uzavírá svůj informační prostor, znamená to, že prohrála. Nemá žádné hodnoty, které by obstály před druhou propagandou,“ uvedl proděkan Fakulty světové ekonomiky a politiky na Vysoké škole ekonomické v Moskvě Andrej Suzdalcev.
Na odvetě už intenzivně pracuje ruský parlament, napsala agentura Interfax. V jeho výborech se dopracovává novela zákona, která umožňuje úřadům označit jako zahraniční agenty i cizí média působící v Moskvě. V Rusku platí zákon o zahraničních agentech už řadu let, na média se ale dosud nevztahoval.
Podle šéfa parlamentní frakce vládní strany Jednotné Rusko Andreje Isajeva jsou hlavními kandidáty na označení, vnímané v Rusku hanlivě, zpravodajská televize CNN, americké státem financované rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky a německá stanice Deutsche Welle. Návrh nového znění příslušného zákona by poslanci mohli dostat už v úterý.
„Prostudovali jsme obsah jejich vysílání. Je evidentní, že nejde o informování obyvatelstva, svobodnou žurnalistiku ani objektivní analýzy. Jde o tendenčně podané materiály,“ řekl k vysílání Rádia Svoboda předseda Komise pro ochranu státní suverenity Andrej Klimov.
Méně novinářů, v krajním případě i omezení sociálních sítí
„Moskva je přesvědčena, že většina amerických společností působících na jejím území plní politické zadání z Washingtonu – snaží se ovlivňovat veřejné mínění v Rusku a tím ohrožuje jeho svrchovanost. Omezení se proto mohou dotknout nejen médií, ale v krajním případě i sociálních sítí, jako je Twitter nebo Facebook,“ uvedl zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.
Moskva také zvažuje snížení počtu akreditací pro americké novináře. V Rusku je jich totiž víc než ruských v USA. Podobné rozhodnutí o srovnatelném počtu zaměstnanců na velvyslanectvích před několika měsíci výrazně prohloubilo rozkol ve vztazích obou zemí, podotkl Miřejovský.
