Kampani před finálem prezidentských voleb zatím dominují dohady o televizní debaty. Miloš Zeman přijal nabídky čtyř televizí, Jiří Drahoš trvá na debatách dvou. Jediným duelem, který doposud potvrdili oba, je ten v České televizi v předvečer druhého kola, tedy ve čtvrtek 25. ledna ve dvacet hodin. Televizní duely patří k politické kultuře i v zahraničí, v USA se připravují dva roky dopředu.
Miloš Zeman neplánuje podle svého mluvčího před druhým kolem prezidentských voleb jinou kampaň než televizní duely s Jiřím Drahošem. Střetnout se s ním plánuje čtyřikrát. Do debat před prvním kolem se přitom Zeman nezapojoval a v sobotu uvažoval o dvou duelech.
„Nebudu dokonce mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě. Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ prohlásil po sečtení hlasů v prvním kole volby prezidenta Zeman.
Jen o dva dny později večer se počet možných debat zdvojnásobil. „Pan prezident přijal nabídky od čtyř TV stanic na názorové duely s Jiřím Drahošem. To platí. Míček je na straně pana protikandidáta,“ napsal v SMS zprávě Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Televize Nova podle něj chce uspořádat debatu v neděli večer, Barrandov by ji chtěl vysílat v pondělí a Prima v úterý. Potvrzena je zatím jen čtvrteční debata v ČT.
Zemanův protikandidát Drahoš totiž trvá jen na dvou debatách, a pokud se podle něj Miloš Zeman dostaví do debat čtyř, v polovině z nich bude sám. Drahoš se místo toho chce soustředit na kontaktní kampaň. V úterý vyrazil do rodného Jablunkova a k místním promluvil v sále, kde svou kandidaturu na jaře oznamoval.
„Moc vám děkuju za podporu, jsem jediný kandidát, který vyhrál ve svém rodišti. To se nikomu jinému nepovedlo,“ řekl místním ze své rodné obce Drahoš. Vpodvečer se ještě vypravil na hokej do Třince, další místa, která navštíví, zatím jeho štáb nezveřejnil.
Před pěti lety se Zeman a Schwarzenberg střetli ve čtyřech debatách
Před pěti lety, když se prezident volil v přímé volbě poprvé, se Zeman utkal na obrazovkách před druhým kolem s protikandidátem Karlem Schwarzenbergem čtyřikrát. První a poslední debatu vysílala Česká televize, další dvě komerční stanice.
První duel sledovalo více než milion diváků na programu ČT1 a dalších téměř dvě stě tisíc na ČT24. Zaznělo tehdy téma, které rezonovalo až do konce druhého kola voleb, a to platnost Benešových dekretů.
K tématu se kandidáti vrátili už o den později v debatě na televizi Prima. Toto vysílání sledovalo necelých devět set tisíc diváků. Současně šlo také o střetnutí s nejkratším vysílacím časem.
V závěru dvoutýdenní kampaně před finální prezidentskou volbou se Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman setkali také na komerční televizi Nova. A zájem diváků rostl, tuto debatu sledovalo jeden a půl milionu lidí.
Nejsledovanějším duelem byl ten poslední. Den před otevřením volebních místností se na programy České televize dívalo večer víc než jeden milion a šest set tisíc diváků.
V Evropě se od televizních debat ustupuje
Tvrdé dohady o počet a formát debat patří ke koloritu klíčových hlasování v mnoha evropských zemích. Loňské volby v Británii, Francii a Německu nebyly výjimkou. Tam se ale hlavní aktéři před kamerami sešli maximálně v jednom souboji, někde ani to ne.
Například britská premiérka Theresa Mayová výzvu svého rivala nevyslyšela, ostatně už na startu kampaně prohlásila, že tradiční televizní debaty odmítá. S Jeremym Corbynem se ve studiu nepotkala, jen vystřídala. V nepříjemných otázkách ho tak zastoupil moderátor a publikum. Taktika se ale Mayové nevyplatila, namísto posílení její konzervativci ve Westminsteru oslabili. A ona musela sestavovat menšinovou vládu.
Nakolik to byla přímo debata, co o výsledku rozhodlo, není zcela jasné ani v Německu. Předvolebními průzkumy ale duel mezi Martinem Schulzem a Angelou Merkelovou nijak nezamíchal. Tváří v tvář se střetli tři týdny před volbami, a to před čtyřmi moderátory ze čtyř televizí. Podle diváků byla kancléřka přesvědčivější asi o 13 procent. Zhruba tolik dělal rozdíl v preferencích obou stran a o tolik také Merkelová ve volbách zvítězila.
Ve Francii loni na jaře odvysílali vůbec první velkou prezidentskou debatu před prvním kolem voleb. Pak už se ale voliči, dvojice moderátorů a hlavně dvojice kandidátů soustředila na tradiční duel čtyři dny před finále. Marine Le Penová v něm propadla, průzkumy zvrátit nedokázala a zvítězil Emmanuel Macron.
Na Slovensku se zájemci o prezidentský palác střetli před 2. kolem posledních voleb hlavy státu hned pětkrát. Čtyři duely se odehrály před televizními kamerami, jeden v rádiu. Dohodli se na tom vítězové z prvního kola, i když podle sociologa Michala Vašečky neměly velký význam. Nakonec podnikatel a milionář Andrej Kiska zkušeného politika Roberta Fica porazil skoro o 20 procent.
V USA se debaty připravují dva roky
Tradice televizních politických soubojů pochází ze Spojených států. Pořádá je tam speciální výbor a diskuse se řídí přísně dodržovanými pravidly. „Začali jsme debaty plánovat před dvěma lety. Spolupracovali jsme s federální policií, televizními společnostmi, abychom pro debaty našli správná data. Místa se začala připravovat v téměř stejnou dobu,“ řekla uprostřed kampaně v roce 2016 výkonná ředitelka Komise pro prezidentské debaty Janet Brownová.
Debaty kandidátů na prezidenta Spojených států jsou celkem tři, v té čtvrté spolu diskutují možní viceprezidenti. S jejich přípravami se tedy začíná dávno předtím, než je vůbec jasné, kdo se jich zúčastní. Už letos se proto začnou chystat televizní debaty pro rok 2020.
Samotným přenosům totiž předchází složité, několikaměsíční vyjednávání komise a zástupců štábů o každý detail: kdo kde bude stát, kam se budou dívat, o jakých tématech se budou bavit.
Také proto představuje televizní debata v USA vrchol předvolební kampaně, klání, kvůli němuž se v Americe na chvíli zastaví život. A nejde jen o výroky, ale i o nejrůznější gesta, která se pak dlouho rozebírají.
Vedle toho se debaty kandidátů v poslední době konají také na univerzitách. Dopad všech střetů na americké voliče ale není zřejmý. Na podzim 2016 všechny televizní debaty ovládla Hillary Clintonová, do Bílého domu ale usedl její protikandidát Donald Trump.
