Atmosféru v politice i mezi lidmi je třeba změnit a hlava státu by tomu měla pomoci, shodli se v Prezidentské debatě ČT prezidentští kandidáti Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Petr Hannig a Jiří Drahoš. Prezident by podle nich měl jít občanům příkladem. Odmítají také přístup současného prezidenta ke jmenování vlády Andreje Babiše, i když někteří by na většině 101 hlasu netrvali.
Prezidentská superdebata: Hlava státu má jít příkladem a držet slovo
Debaty o domácí politice se účastnila vylosovaná čtveřice kandidátů, zbývající čtyři pak odpovídali na dotazy ohledně zahraničních témat. Devátý kandidát, současný prezident Miloš Zeman, se debaty odmítl zúčastnit.
„Naše země se stává zemí úsměšků a já bych si přál, abychom vyšli k zemi úsměvů. Prezident to má zahájit a ne pokračovat v úsměšcích,“ míní Michal Horáček. Prezident by podle něj měl začít u sebe a nastavit laťku vysoko.
Za další zásadní problém současného Česka považuje nízké platy, které jsou v ostrém kontrastu s údaji o rostoucí ekonomice. „Mluvil jsem s lidmi, kteří berou hodně nízké platy. A říkali mi: To ale není fér, že já, která tolik pracuju, mám stejné peníze jako mí sousedi, kteří nepracují. A z toho jsou smutní. Protože se jim jeví, že si práce nevážíme,“ říká Horáček.
Jako prezident by chtěl tuto otázku otevřít. „Já bych chtěl, abychom neměli levnou ekonomiku, abychom opustili Milošem Zemanem nastavenou ideologii masivních investičních pobídek za každou cenu.“ Podle Horáčka je potřeba podpořit české podnikatele především tím, že jim stát přestane házet klacky pod nohy a zajistí jim férové prostředí.
Ekonomiku, ale i vztahy mezi lidmi zmínil také Petr Hannig. „Rozevírají se nůžky mezi extrémně bohatými a extrémně chudými. Další věc je, že extrémně bohatí se chovají arogantně. To je u nás signifikantní na silnicích, jezdí třeba 200 km/h na dálnici a věří, že se jim nic nestane,“ popisuje Hannig.
Prezident to podle něj může změnit tím, že bude působit na poslance, aby například přijali přísnější zákony. Někteří lidé si podle Hanniga myslí, že jim peníze dávají neomezenou moc. „Chci, aby bylo v právu a v justici všem měřeno stejně,“ dodal.
Podle Jiřího Drahoše by prezident měl jít příkladem a jeho hlavním úkolem je teď hlavně kultivovat politickou scénu a dobře reprezentovat. „Proč je současná sněmovna rozhádaná? Vidím to jako problém úřadujícího prezidenta. Zeman dopředu deklaroval nějaké kroky, které by prezident nikdy neměl udělat. Říkat designovanému premiérovi: Máte dva pokusy, ať to dopadne, jak to dopadne, podpořím vaši stranu, nechám vás vládnout v demisi libovolně dlouho atd. Tím tu situaci vyostřil a zkomplikoval,“ podotkl.
Také Vratislav Kulhánek míní, že prezident má vliv na politickou kulturu a musí jít příkladem. „Prezidentskému úřadu chybí noblesa, tu je třeba zavést. Druhý problém je neschopnost vzájemné komunikace. Lidé si skákají do řeči, nenechají domluvit jiného, nevyslechnou argument. Třetí věc je hrubost v televizi, na ulicích, tam by bylo třeba ukázat, že hrubost je velmi nebezpečná věc.“
Důvěra je podstatná, 101 hlasů už tolik ne
Čtveřice prezidentských kandidátů diskutovala také o jmenování vlády Andreje Babiše a postupu současného prezidenta Miloše Zemana. Ten jmenoval vládu i přesto, že premiér nevyjednal koalici ani podporu se žádnou sněmovní stranou, a zřejmě tak pro svůj kabinet důvěru nezíská.
Zeman navíc Babišovi už předem slíbil i druhý pokus na sestavení vlády. Tento týden ve sněmovně při jednání o důvěře vládě však prezident řekl, že pro druhý pokus už bude požadovat podporu nejméně 101 poslanců. Do té doby ale bude moci stále vládnout Babišova vláda v demisi.
Petr Hannig se podivuje hlavně nad tím, jak pružně prezident Zeman otáčí a mění své názory. „Když někde něco řeknu, tak za tím mám stát. Když jednou řekne prezident Zeman, že nebude chtít 101 (podpisů), a vzápětí je chce, tak tady není kontinuita. Já bych chtěl, aby co řeknu, abych za tím stál i za půl roku,“ uvádí.
Michal Horáček si nepřeje vládu bez důvěry, i když by vždy netrval na jisté většině 101 hlasu. „Ale dával bych přednost tomu, aby to byla první možnost, kterou prezident zváží,“ poznamenává s tím, že záleží i na podobě případné většiny.
„Kdyby mi třeba současný premiér přinesl 101 a více podpisů opřených o komunistickou stranu a o SPD, tak bych s tím měl ohromný problém. Protože Andrej Babiš slíbil, že si poradí s politickými podnikateli. Teď je tam politický podnikatel par excellence pan Okamura, to je člověk, který podniká v komerčním nacionalismu,“ říká Horáček. Babiš podle něj neudělal nic pro to, aby vyjednal solidní vládu a nenabídl demokratickým stranám nic, co by mohly přijmout.
Důležitá je otázka předjednané důvěry i pro Jiřího Drahoše. „Určitě bych chtěl po člověku, kterého pověřím sestavováním vlády, aby měl zajištěnou důvěru Poslanecké sněmovny. Není to v ústavě, ale je to zvyklost a dobrá zvyklost a nevidím jediný důvod, proč bych ji měnil. Vláda má mít důvěru sněmovny, a pakliže ji nemá, nedovedu si představit, že by odpovědně vládla.“
Vratislav Kulhánek by se raději řídil intuicí. „Jsem celý život zvyklý věřit lidem a málokdy jsem byl zklamán. Takže bych zřejmě vybral za premiéra někoho, komu bych věřil. A kdybych mu věřil a on mi řekl, že je schopen získat důvěru ve sněmovně, tak bych se ho dál už neptal,“ říká. Připouští i možnost menšinové vlády.
Důvěra konkrétnímu kandidátovi na premiéra je ale podle něj naprosto zásadní. „Nejmenoval bych nikdy člověka, kterému bych nevěřil. I kdyby to byl předseda vítězné strany. Prezident není povinen jmenovat kohokoliv,“ podotýká Kulhánek.