Uplynulo 81 let od Květnového povstání českého lidu. Tehdejší události i následný konec druhé světové války připomněla pieta u budovy Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Někteří účastníci ve svých projevech upozornili, že svoboda není samozřejmost. Právě rozhlas sehrál během povstání klíčovou roli, když nejprve začal vysílat v češtině a výzvou k obraně po poledni 5. května 1945 de facto oznámil začátek ozbrojeného odporu.
Během připomínky vystoupili generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN), slovenský velvyslanec Martin Muránsky, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a policejní prezident Martin Vondrášek.
„Vím, že přehnaný patos nám není vlastní. Jsou však chvíle v dějinách, kdy je namístě připomenout si národní hrdost a opravdové vlastenectví – tiché, neokázalé a neokaté, které se každou chvíli vychloubačně nebije v hruď,“ prohlásil Zavoral a připomněl, že právě na rozhlasových vlnách zazněl signál k zahájení všelidového povstání.
„Formálně to bylo volání o pomoc, jeho skutečný smysl byl však jiný. ‚V Českém rozhlase se už bojuje o svobodu, o svobodu naši i vaši. My se nebojíme, nebojte se ani vy.‘ Tato slova k nám doléhají i dnes, jako připomínka, že rozhlas byl a je hlasem, který se v rozhodujících chvílích dokáže ozvat,“ dodal Zavoral. O budovu rozhlasu se v květnu 1945 svedly tvrdé boje, při nichž padlo na 170 lidí.
Výzvy k zachování suverenity i varování před ztrátou svobody
Okamura ocenil hrdinství účastníků povstání, které podle něj mělo i velký vojenský význam pro osvobození republiky. „Jejich boj urychlil konec války v Evropě,“ řekl.
„Statečnost našich předků, ať už bojovali s nacisty kdekoliv, nezapomeneme. Naopak i dnes nás jejich oběti za svobodu a suverenitu našeho státu zavazují, abychom naši Českou republiku zachovali svobodnou a suverénní i dalším generacím,“ dodal Okamura.
Drahoš či Svoboda ve svém projevu upozornili, že svoboda není samozřejmost. „Odvaha tehdejších obyvatel Prahy nebyla ani abstraktní, ani rétorická. Byla konkrétní,“ řekl Drahoš. Dodal, že lidé dnes čelí jiným, ale neméně důležitým výzvám.
„Svět kolem nás znovu ukazuje, jak křehké mohou být demokratické hodnoty. Vidíme, jak snadno se může šířit strach a dezinformace, jak rychle mohou vznikat rozpory ve společnosti, jak je nebezpečné, když různí extremisté relativizují pravdu,“ doplnil Drahoš.
Muránsky, Svoboda a Vondrášek stejně jako jejich předřečníci ocenili hrdinství účastníků povstání. Vondrášek navíc zdůraznil roli četnictva, které se aktivně účastnilo příprav povstání a následných bojů.
Pietní akci sledovalo několik desítek lidí. Někteří z nich si přinesli transparenty podporující veřejnoprávní média proti snahám současné vlády změnit jejich financování, což kritici interpretují jako snahu je dostat pod vládní kontrolu. Hesla na transparentech zněla například „Už zase útočí nácci na ČRo“, „Jsem závislá na nezávislém“, „Ruce pryč od ČT“ nebo „Chráním ČT a ČRo“.
Při povstání zahynuly tři tisíce lidí
Při Pražském povstání, které začalo 5. května 1945, zahynuly podle historiků zhruba tři tisíce lidí. Vyvrcholil jím odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se v Praze podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády.
Komunistický režim po únoru 1948 odsoudil velitele povstání generála Karla Kutlvašra k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.
Už v pondělí připomnělo pietní shromáždění v pražské pankrácké věznici oběti povstání i více než tisíc lidí, které na Pankráci popravila gilotinou nacistická okupační správa.
