Senátoři ve středu projednávali zákon o podpoře bydlení, kde s řadou připomínek vystoupili zástupci opozice. Hlasování přesunuli na čtvrtek. Cílem předlohy je zajistit větší záruky pro lidi, kteří jsou ohroženi bytovou nouzí. Tři ze čtyř senátních výborů naopak doporučily zákon schválit, pouze hospodářský výbor žádné usnesení nepřijal. Horní komora již podpořila novelu o regulaci lobbování, novelu o vojenské policii a o ozbrojených silách.
Předloha by podle vlády měla pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí. Návrh zákona o poskytování některých opatření v podpoře nejprve představil v horní komoře ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
Počítá například se zřízením sítě 115 kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Odpůrci tohoto omezení namítají, že jde o nepřiměřené zúžení.
Podle iniciativy Za bydlení je zákon nezbytným předpokladem jak pro systémové ukotvení fungujících nástrojů předcházení vyloučení ze standardního bydlení, tak potírání obchodu s chudobou. Podle Kulhánka by přijetí legislativy také mělo vést ke snížení nákladů státu na podporu bydlení.
Kritika ze strany opozice
Senátor Martin Bednář (ANO) v rozpravě navrhl, aby Senát zákon zamítl. Podle něj by díky němu vznikla de facto státní realitní kancelář a nová úřednická místa, což by znamenalo další státní výdaje. Schválení novely by také vedlo k posílení nadnárodních developerských společností, v lokalitách, kde se jim nedaří pronajímat byty, míní.
Mimo jiné kritizoval také to, že by přijetím předlohy došlo k navýšení administrativní zátěže pro obce a kraje. Dostupnost bydlení pro potřebné podle něj nezvýší, a naopak by mohlo dojít k navýšení obchodu s chudobou, tvrdí. Navrhl výstavbu nových bytů a zjednodušení jejich pronajímání.
Předlohu připomínkovali také senátoři Petr Vícha (SOCDEM), podle něhož je zákon příliš komplikovaný, administrativně náročný a drahý, nebo Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Ta zákon vidí jako nedotažený, konkrétně například to, že majetkové testy budou dostupné až od července 2026. Senátorka proto s kolegy připravila pozměňovací návrh, který by zajistil součinnost kontaktních center s Úřadem práce, které by vykonávaly majetkové testy.
Zákon není dokonalý, uznali Kulhánek i Kordová Marvanová
Podle Mračkové Vildumetzové zaváděná opatření tvrdě dopadnou na starosty měst a obcí, kteří z nich mají obavy. Ministr Kulhánek reagoval s tím, že ministerstvo na připomínky Svazu měst a obcí reagovalo. Zákon hájil po celou dobu schůze. „Je to první systémová norma, která řeší systémovou nouzi koncepčně,“ zdůraznil, i když připustil, že zákon není dokonalý. Ohledně kritiky na budoucí náklady systému odpovídal, že už nyní stát na bytovou nouzi doplácí přes čtyři miliardy korun ročně. Podle něj má být zákon v pozdějších letech už pro rozpočet výhodný.
Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 uvedla, že se po dlouhém zvažování rozhodla zákon podpořit. „S plným vědomí chci zákon podpořit. Po deseti až patnácti letech čekání na zákon o podpoře bydlení neexistuje na stole jiný zákon, jiné řešení pro lidi, kteří jsou v bytové nouzi, kterých jsou desítky tisíc. Na to se často zapomíná,“ prohlásila. Upozornila také na to, že kvůli neudržitelnosti situace volal po přijetí zákona o podpoře bydlení i Ústavní soud. Uznala ale, že zákon není bez vad. Vadilo jí hlavně to, že zákon vznikal bez spolupráce s municipalitami.
