Česko se v dalších letech musí připravit na výrazný úbytek evropských peněz. Během unijního členství se totiž životní úrovní přiblížilo průměru sedmadvacítky a více teď budou inkasovat méně rozvinuté země. V následujícím programovém období by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohlo přijít až o polovinu ze stávajícího objemu prostředků. Jde o částku přesahující 260 miliard korun.
Evropské peníze pro Česko možná klesnou až na polovinu
5 minut
Události: Evropské peníze pro Česko
„Počítáme, že by se alokace pro Českou republiku měla snížit o třicet až padesát procent, což s sebou nese povinnost cílit tyto prostředky více na efekt, který přinesou České republice. Nicméně pořád bychom měli být – nebo počítáme s tím, pokud nedojde k rozšíření – čistí příjemci,“ uvedl vrchní ředitel Sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj Stanislav Schneidr.
Díky unijním penězům se v Česku vybudovalo či zmodernizovalo 710 pracovišť záchranného systému nebo obnovilo přes šest set památek. Peníze šly také do silnic a dálnic, železničních tratí nebo cyklostezek. V součtu šlo o necelých 8400 kilometrů.
„Patříme ke špičce. Musím říct, že za těch dvacet let tomu nebylo tak vždy, byli jsme mnohdy i na chvostu. Nyní jsme zhruba na čtvrtém místě v celé Evropské unii. Ale opět musím zdůraznit, není to jen o tom samotném čerpání prostředků, to jsme se naučili dobře, a nyní se musíme koukat i na to, co to přináší ve zvyšování kvality života v České republice,“ poznamenal Schneidr.
Téměř 24 tisíc projektů
Od vstupu do Unie už Česko z fondů inkasovalo více než dva biliony korun. Téměř 940 miliard do evropského rozpočtu odvedlo. Celková bilance pro tuzemsko – přes bilion v plusu. V aktuálním období má stát k dispozici necelých 530 miliard korun, sto už Unie příjemcům vyplatila. Celkem schválila bezmála čtyřiadvacet tisíc projektů.
Unijní peníze pomohou například i při zateplení půdy a výměně oken olomoucké radnice, budově staré přes šest staletí. Olomouc vyjde na zhruba jednadvacet milionů korun, zhruba polovinu pošle Unie. Nejen tam jde o zásadní zdroj peněz na investice. „Prakticky bychom nebyli schopni téměř většinu investičních akcí realizovat,“ upozornil primátor Olomouce a místopředseda Svazu měst a obcí ČR Miroslav Žbánek (ANO).
Těchto peněz ale nyní ubude. „Je to celá změna na poli politiky soudržnosti, jak jsme byli zvyklí uplynulých dvacet let, kdy drtivou většinu tvořily dotace, někdy sem tam podpořené úvěrem nebo spoluúčastí žadatele. Ten pohled se teď bude zcela měnit,“ konstatoval ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
Obrana, doprava i sociální služby
Tuzemské priority už mají první obrysy. Stát chce evropskými financemi podpořit dopravu, energetiku, vzdělání a inovace, obranu nebo sociální služby.
O část peněz přijdou ale i tyto oblasti. „Rovná se to asi deseti miliardám v rámci rozpočtu pro mou oblast. Proto také ten cíl navýšit institucionální podporu,“ sdělil ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09). „Nedovedu si představit, že by strategický bezpečnostní sektor, což potravinářství a zemědělství je, bylo nějakým dramatickým způsobem kráceno,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Zástupci kabinetu teď na národní i unijní úrovni jednají o budoucím směřování politiky soudržnosti. Finální souhrn klíčových oblastí, kam by podle českých politiků měly unijní peníze od roku 2028 směřovat, dostane vláda na stůl do konce června. V létě pak své představy zveřejní Evropská komise.
„Měli bychom ty fondy velice smysluplně čerpat. To znamená skutečně tam, kde se to vrátí ekonomice, aby případná koheze, to znamená to spolufinancování, nebyla jen otázkou nějaké excelové tabulky,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Jediným řešením je okamžitě udělat deregulaci té unijní byrokracie, deregulaci těch omezení v rámci Green Dealu,“ míní šéf SPD Tomio Okamura.
Alternativní způsoby financování
Vedle dotací se teď Unie chce soustředit hlavně na financování projektů prostřednictvím půjček a záruk. Podobně už teď funguje například program dostupného bydlení. „Již není dotační program, ale jsou to dlouhodobé úvěry poskytované například Národní rozvojovou bankou nebo Státním fondem podpory investic, tudíž ty peníze se vlastně do toho systému pak vrací,“ vysvětlil poslanec a bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podle šéfa resortu dopravy Martina Kupky (ODS) Evropská komise jasně ukazuje, že pro velké projekty by ráda viděla spolupráci se soukromým sektorem. „Ty takzvané PPP projekty,“ doplnil.
Brát si půjčky na investice, na které teď dostanou dotaci, třeba pro zadluženou Olomouc příliš dobrá zpráva není. Podle primátora tak podobných akcí ubude – pokud stát města a obce víc finančně nepodpoří.
