Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.
První tři dny nemoci bez náhrady mzdy. Koalice uvažuje o obnovení karenční doby
Události: Koalice zvažuje znovuzavedení karenční doby (zdroj: ČT24)
„Přineslo by to to, co při původním zavedení – to znamená, že počet dní v nemocenské poklesl na úroveň, která je obdobná i v zahraničí,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Předseda STAN Vít Rakušan nechce celou věc komentovat dřív, než na ní bude shoda v koalici. Prozradil nicméně, že jeho strana je pro návrat opatření.
Karenční doba skončila před čtyřmi lety. Opozice chce, aby se lidem první dny nemoci proplácely i nadále. Ministerstvo zdravotnictví čeká na analýzu dopadů, zda karenční dobu znovu zavádět. Hotová má být ještě tento měsíc. „Já chci mít jasná, ověřená a validovaná data,“ vysvětluje šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09).
Právě TOP 09 se dlouhodobě přiklání právě spíše k zavedení karenční doby, což teď ČT potvrdila i předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Podobně mluví i zástupci ODS nebo hnutí STAN. Naopak zrušení úhrady v prvních třech dnech nemoci dlouhodobě kritizují Piráti, zdrženliví jsou také lidovci.
„Byl bych velmi opatrný, jestli toto chceme zpátky zavést a vytvořit určitý tlak na lidi, aby si rozmysleli, zda do práce půjdou, nebo nepůjdou. Protože tam, kde není sick day, je najednou zaměstnanec ve složitější situaci,“ zamýšlí se ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Piráti mají jasno. „Jsme zásadně proti od začátku. Tím, že snížení je na šedesát procent mzdy, lidé vždy silně pocítí, že jsou nemocní. Nechceme nikoho trestat víc,“ objasňuje postoj Pirátů místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.
Náhradu mzdy prvních čtrnáct dnů teď platí zaměstnavatel. Společně se zrušením karenční doby ale před čtyřmi lety zaměstnavatelům kleslo o dvě desetiny procenta i pojistné, které platí za zaměstnance. Jednou z variant teď má být i to, že by tato platba znovu vzrostla.
„Nebráním se úpravě odvodů, ale to by muselo znamenat, že by zaměstnavatelé přišli o povinnosti, které na ně i v souvislosti s administrativou spojenou s karenční dobou přešly,“ upozorňuje Skopeček.
„Seberou všem, jen aby zaplácli dluh“
Opozice tento koalicí zvažovaný plán kritizuje. Její zástupci zdůrazňují, že nárůst počtu neschopenek zapříčinilo hlavně to, že si lidé kvůli nemocem přestali brát dovolenou, a ne to, že by byli více nemocní.
„Oni vlastně seberou všem – nemocným i zaměstnavatelům. A to jen proto, aby zaplácli dluh, se kterým si neumí poradit,“ nepochybuje místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO).
Případné znovuzavedení karenční doby je jedním z desítek návrhů, kterým chce vláda mimo jiné snížit schodek rozpočtu. Dohoda na nich by v koalici podle ministra financí měla být do konce tohoto měsíce.