Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.
Proplácet dál první tři dny nemoci? Ano, shoduje se většina stran
3 minuty
Události: Karenční doba
Náhradu mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti dostávají lidé od předloňského července. Zaměstnavatelům se v návaznosti na to snížily odvody.
Před zrušením karenční doby k polovině roku 2019 bylo kolem devíti set šedesáti tisíc případů ukončené dočasné pracovní neschopnosti. Letos o 460 tisíc víc. „Nedokážu si představit, jak bychom jinak zvládli pandemii bez proplácení prvních tří dnů nemocenské,“ konstatovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Při finálním hlasování v Poslanecké sněmovně byli pro zrušení karenční doby vedle sociálních demokratů i zástupci ANO, Piráti, komunisté a většina lidovců. Znovu zavádět by se podle nich neměla.
Na dotaz, zda ANO bude prosazovat obnovení karenční doby, odpověl premiér Andrej Babiš, že ne. „My program zveřejníme v září,“ podotkl.
První tři dny jsou důležité
Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa by návrat karenční doby byl chybou. „Byl by to krok, který je už dávno překonán,“ řekl.
„Covid nám znova připomněl, že nejvíce infekční jsme na začátku nemoci, takže právě ty první tři dny jsou dost důležité,“ myslí si místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Znovu zavádět by se karenční doba neměla ani podle SPD nebo Starostů. ODS by se rozhodla po jednání se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Podobného názoru jsou také lidovci. „My nevidíme důvod ty parametry měnit,“ řekl jejich šéf Marian Jurečka.
Pro by byla podle vývoje epidemie TOP 09. „Obecně v časech normálnějších ta spoluúčast každého je namístě,“ dodala šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
