Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
Nová pravidla při hlasování podpořilo 23 států Evropské unie, včetně České republiky. Španělsko bylo proti, Belgie se zdržela a Dánsko a Irsko nehlasovaly.
„Přibližně dvě třetiny osob, kterým bylo nařízeno opustit EU, tak ve skutečnosti neučiní. Revidovaná pravidla pro navracení, která byla dnes přijata, pomohou členským státům účinně a rychle provádět navracení,“ uvedl irský ministr vnitra a spravedlnosti Jim O'Callaghan, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Ústředním pilířem nového systému je zavedení takzvaného evropského příkazu k navrácení. V praxi to znamená mimo jiné vzájemné uznávání rozhodnutí o vyhoštění mezi členskými státy EU, které je nicméně prozatím dobrovolné. Veškeré informace se podle Evropské komise okamžitě zaznamenají do centrálních unijních databází a jestliže migrant obdrží příkaz k vyhoštění například v Německu a následně odejde do Česka, členský stát ho nemusí znovu administrativně prověřovat ani zahajovat nové řízení. Na základě evropského příkazu jej může přímo deportovat.
Ve třetích zemích
Nařízení rovněž hovoří o možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích, tedy v zemích mimo Evropskou unii. Na základě bilaterálních dohod tam budou moci státy EU vysílat neúspěšné žadatele o azyl. Zařízení bude možné umístit jen v zemích, které „dodržují mezinárodní standardy lidských práv a principy mezinárodního práva“. Do těchto center nebude možné vysílat děti bez doprovodu.
Některé evropské země, jako je Dánsko, Rakousko nebo Německo, již začínají uvažovat o tom, kde tato centra zřídit, například ve Rwandě, Ugandě nebo v Uzbekistánu, napsala již dříve agentura AFP.
Podle kritiků povede nové návratové nařízení k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu podle nich ve Spojených státech. Půjde prý rovněž o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.
Nový předpis zkritizovala mezinárodní nezisková organizace PICUM, která se zabývá právy migrantů bez platných dokladů. „Návratové nařízení stupňuje zadržování migrantů a deportace, podněcuje hon na osoby bez dokladů a dává členským státům volnou ruku k posílání do míst, která ani neznají,“ uvedla Chiara Catelliová z organizace PICUM. „V konečném důsledku toto nařízení povede k nárůstu, nikoli k úbytku nelegálního pobytu,“ dodala.
