Více než o šestinu se zvýšil po zrušení karenční doby počet lidí na nemocenské. Měsíčně je podle sociální správy průměrně 150 650 lidí na neschopence, rok před zrušením karenční doby to bylo průměrně 128 431 lidí. Podle výpočtu ČT to znamená, že zrušení karence přišlo stát a firmy téměř na 10 miliard korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ale jen málo vzrostl počet krátkodobě nemocných. Nárůst počtu neschopenek dává do souvislosti s pandemií covidu-19. Naopak podle Hospodářské komory se naplnily obavy, které zaměstnavatelé v souvislosti se zrušením karenční doby měli.
Po zrušení karence přibylo 17 procent neschopenek. Podle Maláčové statistiku zkreslil koronavirus
3 minuty
UDÁLOSTI: Rok po obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci se zvýšil počet lidí v pracovní neschopnosti téměř o pětinu
Zrušení třídenní karenční doby, během které lidé v pracovní neshcopnosti nedostávali náhradu výdělku, bylo jedním z důležitých programových bodů současné vlády ANO a ČSSD, kterou podporují komunisté. Účinné je od července 2019.
Podle Jany Maláčové kabinet zrušením karenční doby dosáhl „odstranění jedné z posledních nespravedlností“. Je přesvědčena, že „proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi“. Upřesnila, že od začátku března do konce června lékaři vystavili 681 449 e-neschopenek. Z nich 57 242 dostali lidé v karanténě.
Místo 60 procent sto, žádají teď odbory
Po zrušení karenční doby volaly v prvé řadě odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je stejně jako Maláčová přesvědčen, že toto opatření pomohlo tomu, že lidé s příznaky covidu-19 zůstali doma a nákazu dále nešířili. Odboráři přesto nejsou úplně spokojeni. Středulovi se nelíbí, že se první měsíc nemoci vyplácí 60 procent základu výdělku, takže příjem lidí stejně propadne. Míní, že by se měla zvážit jiná výměra, konkrétně se zmínil o sto procentech mzdy.
Podle statistiky přibylo za rok od zrušení karenční doby sedmnáct procent lidí v pracovní neschopnosti ve srovnání s rokem předtím. Ministryně Maláčová však uvedla, že výrazně nepřibylo lidí v krátkodobé neschopnosti. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, vyčíslila.
Proti zrušení karenční doby měla výhrady pravicová opozice včetně stran, které byly ve vládě, když se zaváděla. Třídenní karenční dobu poprvé zavedla Topolánkova vláda v roce 2008. Ústavní soud ji sice zrušil, ale kabinet ji prosadil znovu s úpravou, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily.
Námitky proti zrušení karence měli i někteří zaměstnavatelé. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovali zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu. S nimi sice měla vláda zpoždění, ale od počátku tohoto roku se již e-neschopenky používají.
Splnilo se, před čím jsme varovaly, tvrdí opozice i Hospodářská komora
Hospodářská komora přesto není s výsledky posledního roku spokojena. Na rozdíl od ministryně Maláčové čtou její zástupci údaje tak, že se podle nich „opět vrací nápadně vysoká krátkodobá nemocnost“. Hospodářská komora původně odhadovala, že zaměstnavatelé budou muset po zrušení karence vydat na náhrady mezd nemocných pracovníků o pět miliard korun více. Po roce spočítala náklady na 4,9 miliardy. „Naplnily se tak obavy,“ uvedla komora.
Totéž tvrdí opoziční politici. „Obávali jsme se toho, že poroste počet těch, kteří jsou na nemocenské, zejména těch krátkodobých. Čísla ukazují, že se tak stalo,“ podotkl místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) si ale některé firmy na druhé straně zrušení karenční doby „kompenzovaly“. „Část firem udělala krok B, to znamená, zrušila zdravotní volno,“ poukázal.
Výpočet ČT ukázal, že rozdíl v počtu vydaných neschopenek odpovídá zhruba deseti miliardám korun. Polovina této částky šla od státu, zbytek z účtů zaměstnavatelů. Těm se ale snížily odvody, což jim kompenzovalo zhruba 3,5 miliardy.
