Po zrušení karence přibylo 17 procent neschopenek. Podle Maláčové statistiku zkreslil koronavirus

Nahrávám video

Více než o šestinu se zvýšil po zrušení karenční doby počet lidí na nemocenské. Měsíčně je podle sociální správy průměrně 150 650 lidí na neschopence, rok před zrušením karenční doby to bylo průměrně 128 431 lidí. Podle výpočtu ČT to znamená, že zrušení karence přišlo stát a firmy téměř na 10 miliard korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ale jen málo vzrostl počet krátkodobě nemocných. Nárůst počtu neschopenek dává do souvislosti s pandemií covidu-19. Naopak podle Hospodářské komory se naplnily obavy, které zaměstnavatelé v souvislosti se zrušením karenční doby měli.

Zrušení třídenní karenční doby, během které lidé v pracovní neshcopnosti nedostávali náhradu výdělku, bylo jedním z důležitých programových bodů současné vlády ANO a ČSSD, kterou podporují komunisté. Účinné je od července 2019.

Podle Jany Maláčové kabinet zrušením karenční doby dosáhl „odstranění jedné z posledních nespravedlností“. Je přesvědčena, že „proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi“. Upřesnila, že od začátku března do konce června lékaři vystavili 681 449 e-neschopenek. Z nich 57 242 dostali lidé v karanténě.

Místo 60 procent sto, žádají teď odbory

Po zrušení karenční doby volaly v prvé řadě odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je stejně jako Maláčová přesvědčen, že toto opatření pomohlo tomu, že lidé s příznaky covidu-19 zůstali doma a nákazu dále nešířili. Odboráři přesto nejsou úplně spokojeni. Středulovi se nelíbí, že se první měsíc nemoci vyplácí 60 procent základu výdělku, takže příjem lidí stejně propadne. Míní, že by se měla zvážit jiná výměra, konkrétně se zmínil o sto procentech mzdy.

Podle statistiky přibylo za rok od zrušení karenční doby sedmnáct procent lidí v pracovní neschopnosti ve srovnání s rokem předtím. Ministryně Maláčová však uvedla, že výrazně nepřibylo lidí v krátkodobé neschopnosti. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, vyčíslila.

Proti zrušení karenční doby měla výhrady pravicová opozice včetně stran, které byly ve vládě, když se zaváděla. Třídenní karenční dobu poprvé zavedla Topolánkova vláda v roce 2008. Ústavní soud ji sice zrušil, ale kabinet ji prosadil znovu s úpravou, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily.

Námitky proti zrušení karence měli i někteří zaměstnavatelé. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovali zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu. S nimi sice měla vláda zpoždění, ale od počátku tohoto roku se již e-neschopenky používají.

Splnilo se, před čím jsme varovaly, tvrdí opozice i Hospodářská komora

Hospodářská komora přesto není s výsledky posledního roku spokojena. Na rozdíl od ministryně Maláčové čtou její zástupci údaje tak, že se podle nich „opět vrací nápadně vysoká krátkodobá nemocnost“. Hospodářská komora původně odhadovala, že zaměstnavatelé budou muset po zrušení karence vydat na náhrady mezd nemocných pracovníků o pět miliard korun více. Po roce spočítala náklady na 4,9 miliardy. „Naplnily se tak obavy,“ uvedla komora. 

Totéž tvrdí opoziční politici. „Obávali jsme se toho, že poroste počet těch, kteří jsou na nemocenské, zejména těch krátkodobých. Čísla ukazují, že se tak stalo,“ podotkl místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) si ale některé firmy na druhé straně zrušení karenční doby „kompenzovaly“. „Část firem udělala krok B, to znamená, zrušila zdravotní volno,“ poukázal.

Výpočet ČT ukázal, že rozdíl v počtu vydaných neschopenek odpovídá zhruba deseti miliardám korun. Polovina této částky šla od státu, zbytek z účtů zaměstnavatelů. Těm se ale snížily odvody, což jim kompenzovalo zhruba 3,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice chce zvýšit poplatky za podzemní vodu. Růst cen může pocítit i část domácností

Od dubna příštího roku by mohly vzrůst sazby za podzemní vodu. Pro domácnosti by to ročně mohlo znamenat zdražení o stokoruny. Dotknout by se ovšem nemělo lidí s vlastní studnou či malých obcí do dvou set obyvatel. Vládní koalice návrh předkládá před třetím čtení jako přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči. Opozice kritizuje, že předloha mění také přerozdělení výnosu z poplatků. Aniž by byla změna schválena, počítá už rozpočet ministerstva zemědělství se dvěma miliardami na příští rok.
před 7 hhodinami

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
před 8 hhodinami

VideoDřeň z Česka jí zachránila život. Nyní Francouzka přijela do Prahy na kole

Francouzce Emmě Larrieu-Letové před dvěma lety diagnostikovali leukémii. Doma měla jen desetiprocentní šanci, že se jí podaří dostat dřeň od francouzského dárce, proto lékaři hledali v mezinárodních registrech. Uspěli nakonec v Česku a ona si po uzdravení vymyslela unikátní cestu. Dojet do Čech na kole. Během své poutě se s přítelem zastavovala v nemocnicích, kde šířili osvětu o dárcovství kostní dřeně a snažili se motivovat zejména mladé lidi, aby se zapisovali do registrů. Ve Francii je zapsáno pouze šest desetin procenta populace. V Česku jsou to dvě procenta, tedy asi 220 tisíc potenciálních dárců.
před 8 hhodinami

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poslanci poslali do třetího čtení změny v penzijním spoření

Sněmovna ukončila tři týdny trvající schůzi, která začala v půli října. Do závěrečného kola propustila vládní návrh změn v penzijním spoření, které ho mají zatraktivnit. Odložila mimo jiné schvalování novely, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověrku České televize a Českého rozhlasu, či schvalování novely, kterou chce koalice zvýšit o 250 procent poplatek za odběr podzemní vody. Odklad schvalování se týká také novely o zpřísnění českých podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Opozice neprosadila počtvrté v řadě doplnění programu nynější schůze o návrh na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Češi si oblíbili malé lodě, kotvit ale musí na suchu. Chybí infrastruktura

V Česku přibývá majitelů malých lodí. V tuzemsku už zaregistrovali bezmála 24 tisíc malých plavidel. Za posledních deset let se jejich počet zvýšil o čtyřicet procent. Majitelé ale řeší zásadní problém – zatímco lodí přibývá, míst v přístavech v podstatě zůstává stále stejný počet. Podle dat Ředitelství vodních cest (ŘVC) není pro rekreační plavidla dostatek stálých kotvících míst. Majitelé proto často lodě parkují na suchu a na vodu je spouští pouze v sezoně.
před 13 hhodinami

Přechodný výpadek proudu v Praze zasáhl nemocnice i sněmovnu

Pražské energetice (PRE) se podařilo obnovit dodávky proudu v metropoli, sdělil ČT24 mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Firma dopoledne evidovala poruchu dodávek v Praze 5 a 6 a na Malé Straně. Výpadek zastavil i řadu tramvajových linek. Kvůli přerušení dodávek proudu musela přechodně přestat jednat Poslanecká sněmovna. Technické problémy byly na rozvodnách Praha Červený vrch a Praha Západ.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.